Bystrany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bystrany
Bystrany
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 408 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Košický
okres Spišská Nová Ves
tradiční region Spiš
Bystrany
Bystrany
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 7,82 km²
Počet obyvatel 3 212 (2011)
Hustota zalidnění 410,7 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta František Žiga[1]
Vznik 1268 (první písemná zmínka)
Oficiální web bystrany.ou.sk
Adresa obecního úřadu Obecný úrad
Č. 121
053 62  Bystrany pri Spišskej Novej Vsi
Telefonní předvolba +421-53
PSČ 053 62 (Bystrany pri Spišskej Novej Vsi)
Označení vozidel SN
NUTS 526436
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bystrany jsou obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.

Polohopis[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází v jižní části Hornádské kotliny.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Bystrany sousedí s obcemi Olcnava, Hincovce, Trsťany, Spišské Vlachy

Vodní toky[editovat | editovat zdroj]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci je z roku 1268. Název obce je německého původu. Původně se jmenovala Eulenbach – Soví potok, později byla přejmenována na Vlenbach, Velbach a po 2. světové válce na Bystrany.
V 18. stol. byl postaven římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla (1779). V polovině 19. století si Gustáv Czáky (1803 – 1883) postavil v obci zámeček v neoklasicistním slohu. V tomto období byla také postavena kaple a při kostele osázena zahrada s parkem, vzácnými dřevinami, stromy a fontánou uprostřed. Posledním majitelem zámečku byl Hilár Czáky, který jej vlastnil až do konfiskace v roce 1945. Zámeček byl zbořen v letech 1992 – 1993. Za kostelem jsou v hrobkách pohřbeni někteří z rodu Czákyů.

Staré a cizí názvy obce[editovat | editovat zdroj]

  • 1268 – Ewlenbach
  • 1298 – Vlenbach
  • 1773 – Welbachy
  • 1940 – Veľbachy
  • 1948 – Bystrany

Německý název: Ulebach, Eullabach, Wellbach, Eilenbach
Maďarský název: Velbach, Ágostháza

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostové obce[editovat | editovat zdroj]

  • 1990 – 1994 Vladimír Pavlík (KDH, VPN)
  • 1994 – 1998
  • 1998 – 2002 Vladimír Pavlík (HZDS)
  • 2002 – 2004 František Pačan (ROISR)
  • 2004 – 2006 František Žiga
  • 2006 – 2010 František Žiga (RIS)

Zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

  • 1990 – 1994 – 12 poslanců
  • 1994 – 1998 – 12 poslanců (7 HZDS, 5 KDH)
  • 1998 – 2002 – 12 poslanců (5 HZDS, 3 KDH, 3 ROI, 1 DS)
  • 2002 – 2006 – 9 poslanců (9 ROISR)
  • 2006 – 2010 – 9 poslanců (4 ZRS, 2 KDH, 2 SMĚR, 1 KDU-ČSL)

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj obyvatelstva od roku 1869
Rok sčítání Počet obyvatel Počet domů
1869 613 -
1880 599 90
1890 597 91
1900 626 108
1910 629 100
1921 588 96
1930 609 117
1950 846 145
1961 1 146 174
1970 1 407 166
1980 1 662 256
1991 1 934 259
2001 2 523 469
Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001)
Počet obyvatel %
Římskokatolická církev 2 489 98,7
Řeckokatolická církev 3 0,1
Evangelická církev a. v. 1 0,0
Bez vyznání 15 0,6
Ostatní a nezjištěno 15 0,6
Složení obyvatelstva podle národnosti (2001)
Počet obyvatel %
Slovenská 2 289 90,7
Romská 222 8,8
Česká 1 0,0
Ostatní a nezjištěno 11 0,4 ​​

Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Zámeček

Novoklasicistní, postavený kolem roku 1860, s menšími úpravami z konce 19. a zač. 20.století. Dvoupodlažní budova se dvěma křídly, kolmo na sebe situovanými, a představenou přízemní vstupní lodžií. Křídla mají tříosé pavilony, spojené s otevřenými lodžiemi v přízemí i na patře. Po letech chátrání byl zámeček v 90. letech zbourán.

Katolický kostel sv. Petra a Pavla apoštolů

Je z let 1779 – 1784, klasicistní na starším základě, s pozdějšími menšími úpravami. Jednolodní prostor s polygonálním uzávěrem, přistavěnou sakristií a představěnou třípodlažní věží. Celý prostor je zaklenutý pruskou klenbou. Fasády jsou členěny lizénami a nároží věže pilastry. V interiéru je částečně zachována původní výmalba. Hlavní oltář je klasicistní z druhé poloviny 18.stol. s ústředním obrazem sv. Petra a Pavla. Dva boční oltáře sv. Rodiny a sv. Jana Nepomuckého jsou řešeny jako pendanty, luisézní, z druhé poloviny 18.stol. Kazatelna, křtitelnice, varhany a patronátní lavice hrabat Csákyů jsou luisézní, současné se stavbou. Socha Piety je polychromovaná lidová dřevořezba z 18.stol. K vnějšku kostela byly přistavěny dvě krypty: jedna je pseudogotická z druhé poloviny 19.stol., v ní pozdněbarokní oltář P. Marie z 18.stol., druhá v secesním stylu z období kolem roku 1915.

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • Tj SSm Bystrany

Fc Spartak

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Farní úřad
  • Římskokatolický
Školství
  • 2 mateřské školy
  • Základní škola

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bystrany na slovenské Wikipedii.

  1. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Je v seznamu. Dostupné online.