Přeskočit na obsah

Odorín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Odorín
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška439 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajKošický
OkresSpišská Nová Ves
Tradiční regionSpiš
Odorín
Odorín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha9,14 km²[1]
Počet obyvatel1 017 (2025)[2]
Hustota zalidnění111,3 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaMária Goduľová[3]
Vznik1263 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.obecodorin.sk
Telefonní předvolba053
PSČ053 22
Označení vozidel (do r. 2022)SN
NUTS543403
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Odorín je obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves v Košickém kraji. Žije v něm přibližně 1 000[2] obyvatel.

  • 1263 Odorín, Odorinum, Edelin
  • 1287 Odorinum, Oderin
  • 1435 Odorinum sive Edelény
  • 1773 Odorín
  • Německý název: Dirn
  • Maďarský název: Odorín, Szepesedelény

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází v jižní části Hornádské kotliny v údolí potoka Odorica, v nadmořské výšce 435–531 metrů. Do správního území obce zasahuje národní přírodní památka Markušovské stěny.

Odorín sousedí s obcemi Harichovce, Danišovce, Markušovce, Lieskovany, Spišská Nová Ves, Jamník, Matejovce nad Hornádom

Starostové obce

[editovat | editovat zdroj]

1990–1998 Jozef Janecek (KDH) 1998–2002 Mikuláš Živčák (KDH) 2002–2006 Mikuláš Živčák (ANO + KDH + SDKÚ) 2010–2014 Mikuláš Živčák (ANO + KDH + SDKÚ)

Zastupitelstvo

[editovat | editovat zdroj]

1990–1994 – 12 poslanců 1994–1998 – 12 poslanců (11 KDH, 1 HZDS) 1998–2002 – 12 poslanců (4 HZDS, 4 KDH, 4 SNS) 2002–2006 – 7 poslanců (5 KDH, 2 HZDS)

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj obyvatelstva od roku 1869:

Rok sčítání Počet obyvatel Počet domů
1869 572 -
1880 658 104
1890 555 97
1900 536 113
1910 580 115
1921 573 104
1930 506 101
1950 538 111
1961 605 115
1970 700 142
1980 740 168
1991 789 192
2001 872 208

Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001):

Počet obyvatel %
Římskokatolická církev 820 94,0
Řeckokatolická církev 24 2,8
Evangelická církev a. v. 2 0,2
Bez vyznání 19 2,2
Ostatní a nezjištěno 7 0,8

Složení obyvatelstva podle národnosti (2001):

Počet obyvatel%
Slovenská 867 99,4
Česká 1 0,1
Ostatní a nezjištěno 4 0,5

Školství

[editovat | editovat zdroj]
  • Mateřská škola
  • Základní škola

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Katolická fara
Postavena na starším barokním základě, klasicistně upravená roku 1826. Jednopodlažní čtyřosá budova s obdélníkovým půdorysem ve středu s rizalitem, krytá těžkou mansardovou střechou. Místnosti mají klášterní klenbu.
Katolický kostel svatého Mikuláše biskupa
Pozdně – raně gotický, postavený ve druhé polovině 13. století – původně jednolodní, zaklenutím lodě na střední sloup v polovině 15. století dostal zdánlivě dvoulodní síňovou dispozici. V 18. století zbarokizován, roku 1807 rozšířen přistavěnou severní kaplí a roku 1921 renovován. Presbytář se čtvercovým půdorysem má křížovou žebrovou klenbu, žebra vybíhají z konzolových, listy zdobených hlavic, původně podepřených oblými příporami. Loď měla rovný dřevěný strop. V polovině 15. století ji zaklenuli na střední polygonální pilíř. Na její severní straně původní pozdně románský portál v ostění s dvěma sloupky na každé straně, jejichž hlavice jsou zdobeny stylizovanými listy. Boční kaple Panny Marie Sněžné z roku 1807 s křížovou hřebenovou klenbou je do lodi kostela otevřená arkádami. Do kaple vede ozdobný portál datovaný na rok 1807. V raně gotickém presbytáři je výklenkové pastoforium z konce 13. století Fasády a věže byly barokně upravené v 18. století V horních etážích věže jsou na vnitřní straně zazděná sdružená okna z druhé poloviny 13. století s půlkruhovými záklenky a středním sloupkem pozdně – raně gotického přechodného slohu. Hlavní oltář a boční oltář sv. rodiny je novogotický z druhé poloviny 19. století Oltář sv. Jana Nepomuckého je rokokový z druhé poloviny 18. století, s rokajovými ornamenty. V boční severní kapli je klasicistní oltář Panny Marie z období kolem roku 1807, portikového typu, v něm je pozdněgotická socha Madony z roku 1460 – 1480. Kazatelna je rokoková a je z druhé poloviny 18. století Obraz sv. Mikuláše biskupa je z bývalého hlavního oltáře, na pozadí obrazové kompozice je pastýř se stádem. Kamenná křtitelnice má palmetové víčko z první poloviny 18. století Socha Ukřižovaného, klasicistní z první poloviny 19. století Zvon je z roku 1575. Na půdě jsou barokní sošky P. Marie, Boha – Otce, sv. Jana evangelisty, sv. Mikuláše. Pocházejí z bývalého vnitřního zařízení kostela z 18. století oltářní obraz sv. Mikuláše biskupa, olejomalba na plátně z roku 1857, dnes je na faře v Markušovcích. Ve zdi ohrady kostela pískovcový epitaf faráře Josefa Šoltys, jehož zavraždili 13. srpna 1831 za cholerového povstání.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Odorín na slovenské Wikipedii.

  1. Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
  2. 1 2 Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2026. Dostupné online. [cit. 2026-04-01].
  3. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Mária Goduľová je v seznamu. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]