Odorín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odorín
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 439 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
Kraj Košický
Okres Spišská Nová Ves
Tradiční region Spiš
Odorín
Odorín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 9,14[1] km²
Počet obyvatel 955 (31.12.2017)
Správa
Status obec
Starosta Mária Goduľová[2]
Vznik 1263 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.obecodorin.sk
Telefonní předvolba 053
PSČ 053 22
Označení vozidel SN
NUTS 543403
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Odorín je obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.

Polohopis[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází v jižní části Hornádské kotliny v údolí potoka Odorica. V nadmořské výšce 435 – 531 m n. m.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Odorín sousedí s obcemi Harichovce, Danišovce, Markušovce, Lieskovany, Spišská Nová Ves, Jamník, Matejovce nad Hornádom

Historie[editovat | editovat zdroj]

Staré a cizí názvy obce[editovat | editovat zdroj]

  • 1263 Odorín, Odorinum, Edelin
  • 1287 Odorinum, Oderin
  • 1435 Odorinum sive Edelény
  • 1773 Odorín

Německý název: Dirn
Maďarský název: Odorín, Szepesedelény

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostové obce[editovat | editovat zdroj]

1990 – 1998 Jozef Janecek (KDH)
1998 – 2002 Mikuláš Živčák (KDH)
2002 – 2006 Mikuláš Živčák (ANO + KDH + SDKÚ) 2010 – 2014 Mikuláš Živčák (ANO + KDH + SDKÚ)

Zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

1990 – 1994 – 12 poslanců
1994 – 1998 – 12 poslanců (11 KDH, 1 HZDS)
1998 – 2002 – 12 poslanců (4 HZDS, 4 KDH, 4 SNS)
2002 – 2006 – 7 poslanců (5 KDH, 2 HZDS)
2010 – 2014 – poslanců

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj obyvatelstva od roku 1869:

Rok sčítání Počet obyvatel Počet domů
1869 572 -
1880 658 104
1890 555 97
1900 536 113
1910 580 115
1921 573 104
1930 506 101
1950 538 111
1961 605 115
1970 700 142
1980 740 168
1991 789 192
2001 872 208

Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001):

Počet obyvatel %
Římskokatolická církev 820 94,0
Řeckokatolická církev 24 2,8
Evangelická církev a. v. 2 0,2
Bez vyznání 19 2,2
Ostatní a nezjištěno 7 0,8

Složení obyvatelstva podle národnosti (2001):

Počet obyvatel %
Slovenská 867 99,4
Česká 1 0,1
Ostatní a nezjištěno 4 0,5

Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Katolická fara

Postavena na starším barokním základě, klasicistně upravená roku 1826. Jednopodlažní čtyřosá budova s ​​obdélníkovým půdorysem ve středu s rizalitem, krytá těžkou mansardovou střechou. Místnosti mají klášterní klenbu.

Katolický kostel sv. Mikuláše biskupa

Pozdně – raněgotický, postavený ve druhé polovině 13. stol. – původně jednolodní, zaklenutím lodě na střední sloup v polovině 15. stol. dostal zdánlivě dvoulodní síňovou dispozici. V 18. stol. zbarokizován, roku 1807 rozšířen přistavěnou severní kaplí a roku 1921 renovován. Presbytář se čtvercovým půdorysem má křížovou žebrovou klenbu, žebra vybíhají z konzolových, listy zdobených hlavic, původně podepřených oblými příporami. Loď měla rovný dřevěný strop. V polovině 15. stol. ji zaklenuli na střední polygonální pilíř. Na její severní straně původní pozdněrománský portál v ostění s dvěma sloupky na každé straně, jejichž hlavice jsou zdobeny stylizovanými listy. Boční kaple Panny Marie Sněžné z roku 1807 s křížovou hřebenovou klenbou je do lodi kostela otevřená arkádami. Do kaple vede ozdobný portál datovaný na rok 1807. V raněgotickém presbytáři je výklenkové pastoforium z konce 13. stol. Fasády a věže byly barokně upravené v 18. stol. V horních etážích věže jsou na vnitřní straně zazděná sdružená okna z druhé poloviny 13. stol. s půlkruhovými záklenkami a středním sloupkem pozdně – raněgotického přechodného slohu. Hlavní oltář a boční oltář sv. rodiny je novogotický z druhé poloviny 19. stol. Oltář sv. Jana Nepomuckého je rokokový z druhé poloviny 18. stol., s rokajovými ornamenty. V boční severní kapli je klasicistní oltář Panny Marie z období kolem roku 1807, portikového typu, v něm je pozdněgotická socha Madony z roku 1460 – 1480. Kazatelna je rokoková a je z druhé poloviny 18. stol. Obraz sv. Mikuláše biskupa je z bývalého hlavního oltáře, na pozadí obrazové kompozice je pastýř se stádem. Kamenná křtitelnice má palmetové víčko z první poloviny 18. stol. Socha Ukřižovaného, ​​klasicistní z první poloviny 19. stol. Zvon je z roku 1575. Na půdě jsou barokní sošky P. Marie, Boha – Otce, sv. Jana evangelisty, sv. Mikuláše. Pocházejí z bývalého vnitřního zařízení kostela z 18. stol. oltářní obraz sv. Mikuláše biskupa, olejomalba na plátně z roku 1857, dnes je na faře v Markušovcích. Ve zdi ohrady kostela pískovcový epitaf faráře Josefa Šoltys, jehož zavraždili 13.8.1831 za cholerového povstání.

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Farní úřad[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolický – č.. d. 35
Duchovní správce: Roland Ferenc (* 1970)
Kaplan: Marián Jabrocký (* 1978)

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Mateřská škola – č.. d. 65
  • Základní škola – č.. d. 65

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Odorín na slovenské Wikipedii.

  1. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 118 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-08-19 [cit. 2018-06-21]. S. 4. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Mária Goduľová je v seznamu. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]