Simonetta Buonaccini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Simonetta Buonaccini
Simonetta Buonaccini
Simonetta Buonaccini
Narození 21. března 1893
Pelhřimov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. května 1935 (ve věku 42 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Simonetta Buonaccini, vlastní jménem Ludmila Šebestová, provdaná Dobiášová, později Bučanová (21. března 1893 Pelhřimov[1]29. května 1935 Praha) byla česká básnířka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v rodině gymnaziálního profesora v Pelhřimově Augustina Šebesty (1860–1908). Její matka Anna, rozená Urbanidesová (1861–1944), přítelkyně Elišky Krásnohorské, se snažila literárně tvořit pod pseudonymem Anna Ledecká. Ludmila Šebestová vychodila v Pelhřimově měšťanskou školu, její další vzdělání bylo soukromé. Cestovala po Evropě, především po Itálii. Z Itálie odvozovala i svůj fiktivní rodokmen.[2]

Krásná, inteligentní žena byla často středem mužské společnosti – obdivovali ji mnozí známí současníci, například František Halas. Stala se z ní osobitá básnířka, která si svými lyrickými verši podmanila čtenáře i kritiku. Na milost ji vzal i nesmlouvavě přísný Arne Novák, spřátelila se s F. X. Šaldou se kterým si dopisovala až do smrti.[2]

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

V mládí se stala ženou svého krajana, historika a pozdějšího akademika Josefa Dobiáše, ale jejich manželství se rozpadlo.[3] Později se provdala za slovenského obchodníka z Banské Bystrice Júlia Bučana.

Památky na život této ojedinělé básnířky uchovávají v muzeu v Pelhřimově a v Památníku národního písemnictví.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Její básně byly převážně umístěné do exotických přímořských krajů. Její zážitky z cest po Francii, Tunisku a Itálii se odráží v celém díle a také v pseudonymu. Spolu s Jarmilou Urbánkovou tvořily vrchol lyrických básnířek meziválečného období.

  • Lampa v okně (pod pseudonymem L. Atsebešová; Fond Julia Zeyera, Praha 1928)
  • Odi et amo (Melantrich, Praha 1934)
  • Sirenin ocas (výbor; Družstevní práce, Praha 1937)
  • Můj prsten leží pod mořem (výbor; Jaroslav Podroužek, Praha 1942)
  • Browning a růže (výbor; Jaroslav Podroužek, Praha 1946)
  • Na chůdách snu (výbor; dybbuk, 2016)[4]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Ještě v roce 1935 nebyla všeobecně známá autorčina pravá identita, jak vyplývá z kritiky Miroslava Rutteho, uveřejněné tři měsíce před její smrtí.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Pelhřimov
  2. a b TAXOVÁ, Eva; NONDKOVÁ, Michaela. Simonetta Buonaccini. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1/I. A–G. S. 331.
  3. KÁBOVÁ, Hana. Akademický bulletin: Josef Dobiáš [online]. Masarykův ústav, 13. 4. 2013 [cit. 2020-05-03]. 
  4. Simonetta Buonaccini: Na chůdách snu. Dostupné online
  5. RUTTE, Miroslav. Tři knížky lyriky. Lidové noviny [online]. 13. 2. 1935 [cit. 2020-05-03]. S. 5. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MLSOVÁ, Nella. Přichází čas, kdy vlastní obraz tvůj tě zaškrtí. Host, 16. ledna 2012, r. XXVIII, č. 1, s. 46–51 (na s. 52 ukázky z autorčiny básnické tvorby pod názvem Browning a růže).
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 158. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 320. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Jak se jedná s čsl. občany v Maďarsku (o Júliu Bučanovi). Čas [online]. 1. 7. 1921 [cit. 2020-05-03]. S. 2. Dostupné online.