Simca

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Simca
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaanonymní společnost
Datum založení1934
Datum zániku1980
ZakladatelFiat
Adresa sídlaNanterre, Francie
Charakteristika firmy
Oblast činnostiautomobilový průmysl
Produktyautomobil
Mateřská společnostChrysler Europe
MajitelFiat
Dceřiná společnostSimca do Brasil
Některá data mohou pocházet z datové položky.

SIMCA (Société Industrielle de Mécanique et Carrosserie Automobile) byla francouzská automobilka založená v listopadu 1934 společností FIAT. Zprvu licenčně vyráběla vozy Fiat pro francouzský trh, od roku 1945 i vlastní typy. V roce 1970 se stala dceřinou společností Chrysler Europe. V roce 1979 ji převzal Peugeot a roku 1980 přestal její značku používat.

V některých zemích se vozy Simca prodávány pod odlišnou značkou, například Simca 1307 jako Chrysler Alpine nebo Simca Horizon jako Chrysler Horizon ve Spojeném království.

Simca 1100 byl na nějaký čas nejprodávanější vůz Francie. Simca 1307 získala titul Evropské auto roku 1976, model Horizon Evropské auto roku 1979.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1926 byla vytvořena SAFAF (Société Anonyme Française des Automobiles FIAT, Francouzská společnost s ručením omezeným Automobilky FIAT), pobočka zodpovědná za prodej ve Francii. Nahradila malou pařížskou garáž působící coby výhradní zástupce FIAT od roku 1907.

Velká hospodářská krize roku 1929 způsobila pokles světové průmyslové výroby následovaný protekcionismus všech států. Francouzské celní bariéry byly přespříliš silné, i montáž vozů z dovážených dílů je činila nekonkurenceschopné. Ital Henri Théodore Pigozzi, který si při organizování francouzské sítě pofrancouzštil křestní jména, přesvědčil akcionáře FIAT k výrobě vozů přímo ve Francii.

Přeznačená SAFAF (Société Anonyme française pour la fabrication en France des Automobiles FIAT, Francouzská společnost s ručením omezeným pro výrobu automobilů FIAT ve Francii) začala 10. dubna 1932 z dílů zhotovených malou sítí francouzských dodavatelů montovat vůz nižší střední třídy Fiat 508 nazvaný SAFAF 6CV s nápisem „Made in France“ (vyrobeno ve Francii). V létě 1934 přidala vůz vyšší střední třídy 11CV, dvojníka Fiatu 518.

SAFAF 6CV měl velký úspěch a vedl k založení vlastní továrny na velkosériovou výrobu Fiatů pro francouzský trh ve Francii. 2. listopadu 1934 vznikla SIMCA (Société Industrielle de Mécanique et Carrosserie Automobile, Průmyslová společnost mechaniky a automobilové karoserie). Pigozzi ji vedl až do roku 1963.

Předválečná výroba[editovat | editovat zdroj]

První vyrobené vozy nesly označení Simca-Fiat 6CV a Simca-Fiat 11CV. V roce 1936 na trh uvedený dvojník malého vozu Fiat Topolino už měl jednoduché označení Simca 5. Model Simca 8 uvedený v roce 1937 byl dvojník Fiatu 508C.

Moderní výrobní technologie, reklama a dostupnost udělaly ze Simky rychle čtvrtého největšího výrobce vozů ve Francii. V polovině roku 1938 se ve znaku SIMCA objevila stylizovaná vlaštovka jako symbol odpoutání od italského fašismu.

Německá okupace[editovat | editovat zdroj]

Během války byla SIMCA vnímána jako italská společnost a nebyla tak omezována jako francouzské. Do roku 1943 nemusela na rozdíl od továren Citroën, Peugeot, Renault nebo Ford vyrábět vojenskou techniku ​​pro německou armádu. S přechodem Německa do stavu totální války sloužila k údržbě vojenských vozidel a výrobě nejrůznějších dílů, zejména komponent Sd.Kfz. 2.

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Malý strategický význam uchránil továrnu před bombardováním. Osvobození v roce 1944 obnovilo předválečnou výrobu typů Simca 5 a Simca 8. Díky vysokým prodejům postupně SIMCA pohlcovala menší místní výrobce. Renault byl začátkem roku 1945 znárodněn a Simca 6, zdokonalená Simca 5 uvedená v roce 1947, nemohla konkurovat malému vozu Renault 4 CV se čtyřmi skutečnými sedadly a čtyřmi dveřmi prodávanému za nižší cenu stanovenou vládou. SIMCA se zaměřila na větší vozy.

Francouzská ekonomika byla po válce v bídném stavu a vláda tlačila na automobilky, aby maximalizovaly export. Během roku 1947 vyvezla SIMCA 70 % výroby a zařadila se za Citroën (92 %), Renault (90 %), Peugeot (87 %) a Ford France (83 %). Nesměla přitom konkurovat svému hlavnímu akcionáři FIAT na italském trhu.

Simca 9 Aronde (1951–1964)

S pomocí Marshallova plánu zkonstruovaly FIAT a SIMCA moderní vůz nižší střední třídy uvedený na trh na jaře 1950 jako Fiat 1400 a na jaře 1951 jako Simca 9 Aronde, která měla označení první "skutečná" Simca, protože dostala jiný motor i karoserii než Fiat 1400. Zaznamenala obrovský úspěch a vyráběla se až do roku 1964. SIMCA odkoupila pro rozšíření výroby francouzský Ford vyrábějící hltavé vozy s motory V8 nevhodné pro francouzský trh s vysoce zdaněnými velkoobjemovými jednotkami. Ford vyrovnáním získal 15% podíl společnosti SIMCA.

Simca Vedette (1954–1961)

Převzetím Fordu získala SIMCA nově navržený "evropštější" menší vůz vyšší střední třídy Ford Vedette s motorem V8. Přepracovala karoserii a vyráběla ho s označením Simca Vedette. Zejména na nefrankofonních trzích byl ovšem stále prodávala se značkou Ford. Srovnatelná konkurence typů Peugeot 403, poté Peugeot 404, postavená na tradici bez nevšedního oslnění ani vozů Citroën DS velmi technicky vyspělých s pohonem předních kol zaměřená na budoucnost než na prestiž oslovovala velmi odlišné zákazníky a nebyla příliš ostrá. Zvláště když Francie bohatla a o vůz vyšší střední třídy Renault Frégate neměli ti, co si jej mohli dovolit kvůli rychlému znárodnění podniku hned po udivující smrti Louise Renaulta v poválečné vazbě zájem.

V USA prodávala SIMCA jako první francouzská automobilka vozy ve vlastních prodejnách. Přestože Simca Vedette odpovídala vkusu Američanů, s málo provozovnami a nedostatečným marketingem se jich mnoho neprodalo.

Nedostatek ropy způsobený suezskou krizí následovala přirážka na středně objemová auta ve Francii, což ukončilo významný prodej Vedette. Simca Ariane coby náhrada převzala těžkou karoserii Vedette a sice temperamentní, ovšem příliš slabý motor Aronde. Vlivem nových daní přejal pozice Simky a Peugeotu Citroën DS. Měl také slabý motor, aerodynamický tvar mu však nebránil dosažení vyšší provozní rychlosti.

V roce 1958 byla zahájena spolupráce s Chryslerem pro větší prodej v USA. Chrysler odkoupil 15 % podíl společnosti od Fordu a 10 % od FIATu, kdežto SIMCA pro zvýšení výrobních kapacit Talbot. V roce 1959 vyrobila více vozů než Peugeot nebo Citroën, stále ale mnohem méně než Renault.

Simca 1000 (1961–1978)
Simca 1000S (1961–1967)

Kvůli nabídce nevhodných vozů nezískala SIMCA na silném trhu USA prodávaná sítí Chrysler oblibu. Americké investice však umožnily od roku 1961 v reakci na Suezskou krizi výrobu malého čtyřdveřového vozu Simca 1000 velmi se podobajícímu Renaultu 8, ale odvozenému z Fiatu 850. Měl velký úspěch a vyráběl se až do roku 1978.

Giorgetto Giugiaro vytvořil na jeho základě 2+2 místné kupé Simca 1000S/1200S Coupe, které vyráběl po premiéře na autosalonu v Ženevě v březnu 1962 Bertone, jeho tehdejší zaměstnavatel. Inspirovalo Škodu 110 R.

Výroba Vedette byla ukončena roku 1961.

V prosinci 1962 zvýšil Chrysler podíl v Simce na 63 % koupí dalších akcií od FIATu, který vytvářel vlastní francouzskou prodejní síť při vzniku společného trhu EU. Navíc připravoval se společností Citroën malý vůz, z něhož se vyvinul Oltcit, a nechtěl být obviněn ze snahy získat kontrolu nad francouzským autoprůmyslem.

Simca 1200S (1967–1978)
Simca 1300 (1963–1966)

V roce 1963 uvedení nástupci Aronde/Ariane, elegantní vozy střední třídy Simca 1300/1500 klasické koncepce nezaznamenaly na domácím trhu velký úspěch. Příliš nepomohl ani facelift Simca 1301/1501 v roce 1966, přesto se vyráběly do poloviny roku 1976, export tvořil cca 40 %.

Roku 1967 uvedená Simca 1100 s pohonem předních kol a pětidveřovou karoserií hatchback byla zástupcem nižší střední třídy, zpětně se řadí mezi evropské kompaktní vozy. Zaznamenala další velký úspěch, v roce 1972 byla nejprodávanějším vozem ve Francii. V obrovských sériích se vyráběla až do roku 1981. Vycházela ze studie, na níž Autobianchi, dceřiná společnost FIAT, vyráběla od roku 1964 typ Primula.

SIMCA tak současně vyráběla vozy klasické koncepce, s motorem vzadu i předním pohonem.

Simca 1100 (1967–1981)
Chrysler 180 (1970–1980)

V červenci 1970 byla SIMCA přejmenována na Chrysler France po dokoupení zbytku akcií od FIATu. Na stávajících modelech se její značka zachovala až do roku 1980.

V říjnu 1970 se představily sedany vyšší střední třídy Chrysler 160, 160 GT a 180 klasické koncepce, kterými Chrysler spojoval evropskou výrobu. Karoserii navrhlo Chrysler United Kingdom (dříve Roots), motory SIMCA, která vozy také vyráběla. V únoru 1973 k nim přibyl Chrysler 2L. V zemích otcovství se moc neprodávaly, Francouzům citlivým na národní symboly vadila změna značky, Britům maloobjemové motory vyhovující francouzskému zdanění. Většina se vyvezla, často do málo náročných států.

Simca 1308 (1975–1986)
Chrysler Horizon (1978–1986)

Vůz střední třídy Simca 1307/1308, který v roce 1975 nahradil řadu 1301/1501 byl posledním úspěchem značky. Moderní liftback s pohonem předních kol představoval jeden z prvních takových vozů střední třídy a byl zvolen "Evropským autem roku 1976". V některých zemích se prodával pod jinou značkou.

výroba vozů Simca ve Francii 1936–1980, poslední desetiletí včetně některých vozů Chrysler a Talbot

Důsledkem ropné krize 1973 a nevhodné marketingové strategie bojoval Chrysler v USA o přežití. V srpnu 1978 musel prodat všechny evropské dceřiné společnosti: Chrysler France, Chrysler United Kingdom a Chrysler España (dříve Barreiros). Pod tlakem a s pomocí francouzské vlády převzal Simku Peugeot. Poprvé v historii se stala 100% francouzskou.

V září 1978 uvedená Simca Horizon, která byla vyvíjena coby celosvětový vůz koncernu Chrysler, stála na podvozkové platformě Simca 1100 a byla zvolena "Autem roku 1979". V některých zemích se také prodávala pod jinou značkou.

V červenci 1979 nahradilo PSA název SIMCA a jméno Chrysler, které nemohlo používat jednotným označením Talbot. Francouzi i Briti jej měli považovat za vlastní. Vůz vyšší střední třídy Talbot Tagora klasické koncepce, nástupce Chryslerů 160, 180 a 2L, se vyráběl od poloviny roku 1980 do začátku roku 1983. Kvůli další ropné krizi následované ekonomickou recesí však nesplnil prodejní očekávání a Talbot v roce 1986 ukončil činnost. Vůz nižší střední třídy Talbot Arizona, připravený nástupce Horizonu, se v říjnu 1985 představil už jako Peugeot 309. Dnes se v bývalých továrnách SIMCA vyrábí Peugeoty, Citroëny a luxusní sportovní vozy DS.

Modely na české wikipedii[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]