Seznam památek v Miroslavských Knínicích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Tento seznam zahrnuje kulturní památky, pomníky a kříže, sakrální či pohřební stavby a jiné výrazné historické stavby nacházejících se na území katastru obce Miroslavské Knínice (asi 10 km jižně od Moravského Krumlova).

Památky v Miroslavských Knínicích. Červeně jsou vyznačeny zaniklé cesty

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Knínický zámek[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Miroslavské Knínice (zámek).

Zámek je v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky v evidenci jako kulturní památka pod rejstříkovým číslem 38117/7-6571.[1]

Filiální kostel svatého Mikuláše[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Mikuláše (Miroslavské Knínice).

Raně gotický kostel z 3. čtvrtiny 13. století nacházející se v zámeckém parku.[2] Jeho vznik je spojen se sousedící tvrzí (dnešní zámek) jehož majitelem je roku 1270 uváděn Jaroslav z Knínic.[3] Kostel byl původně v raně gotickém stylu se hřbitovem v okolí.[4] Na boku lodě je dochován kamenný portál z 2. poloviny 15. století.[2] Sakristie a věž jsou nejspíše z 16. století.[2] Během úprav roku 1802 byla v lodi vytvořena nová okna (možná na místě původních), západní vchod a obnovena či vytvořena kruchta s bočním schodištěm.[2] V roce 1677 nechal majitel Jan Filip Verdenberg ulít sanktusníkový zvon.[4] V roce 1809 přešly Knínice pod vlastnictví Emanuela Bartensteina, který o rok později změnil park podle dobového vkusu. O rok později tedy zanikl místní hřbitov, který byl nahrazen novým v místech kaple sv. Floriana.[4]

Socha svatého Jana Nepomuckého[editovat | editovat zdroj]

Pískovcová socha s podstavcem stojící v centru obce na jižní straně mostu přes Našiměřický potok. V roce 1838 ji nechala postavit místní farnice Eleonora Čurdová.[3] Památka byla restaurována v roce 2009.[5] Na podstavci je z přední strany nápis (věnování): „Wystaweni s nakladem Eleonory Curdowe ke cti a chwale Boží a spaseni dusší gegí 1838“. Na levé boční straně je nápis (modlitba ke světci): „Swaty Jene Nepomucky ty pro stalau tagnost spowedlnickau oslawen gsy korunau wečné slawy. Pros za nas bychom y my te slawy účastni byly. Amen“. Socha je v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky v evidenci jako kulturní památka pod rejstříkovým číslem 29203/7-6575.[6]

Hlavice v zámeckém parku[editovat | editovat zdroj]

Kámen opracovaný do krychlové hlavice s náběhem na válcový dřík.[2] Nejspíše jde o podstavec románské křtitelnice.[2] Původně se nacházel poblíž kostela, během úprav parku byl přesunut do zámku. Objekt byl v seznamu kulturních památek pod evidenčním číslem 6572.

Kamenná křtitelnice[editovat | editovat zdroj]

Křtitelnice z roku 1641 nacházející se v kostele.[2] Objekt byl v seznamu kulturních památek.[7]

Sakrální stavby[editovat | editovat zdroj]

Denkova kaplička[editovat | editovat zdroj]

Kaple stojící na cestě do Moravského Krumlova mezi domy č. 178 a 183. Vchod je opatřen kovovou mříží, štít je ozdoben na vrcholu křížem a na okrajích koulemi. Uvnitř jsou barvotiskové obrazy, nad oltářem Piety, na levé stěně sv. Josefa s Ježíškem a na pravé straně obraz Marie. V roce 1902 kapli nechala postavit Maria Denková (majitelka gruntu) a vybavit obrazem Bolestné Matky Boží.[3] Kaple byla roku 2017 opravena.[8][9]

Kaple svatého Floriana[editovat | editovat zdroj]

Budova stojící před hřbitovem u jeho vchodu. Doba vzniku není známa, doložena je však její existence již v roce 1825 na indikační skice stabilního katastru.[3] Na mapě prvního vojenského mapování z let 1764–1768 se v těchto místech nachází sakrální stavba, může se jednat o tuto kapli. Uvnitř kaple je obraz ve výklenku, dva kříže ve skleněné báni, dva kamenné sloupky s květináči, malá socha a velká socha Panny Marie v papírové klenbě. Kaple je klenuta křížovou klenbou.

Kaplička svatého Urbana[editovat | editovat zdroj]

Malá kaplička stojící poblíž sochy sv. Marka, asi 850 metrů východně od centra obce. Stavbu realizoval místní vinařský spolek v roce 2016, která byla 17. 9. 2016 posvěcena.[10] V okolí bylo postaveno ohniště a posezení ze starého vinařského sudu.

Pohřební stavby a hroby[editovat | editovat zdroj]

Rodinná hrobka Schustlerů a Scholzů[editovat | editovat zdroj]

Neogotická hrobka, ve které jsou pohřbeni vlastníci velkostatku a zámku: Moritz Scholz (18561895), Hermina Schustler (18611941), Gabriele Schustler (19001911), Johann Gurniak (18181887), Emilie Gurniak (18281907). Obec roku 2015 nechala hrobku zrekonstruovat.[11][12]

Náhrobek Alžběty Bartenstein[editovat | editovat zdroj]

Neogotický náhrobek Alžběty von Bartenstein rozené Roden von Hirzenau (29. ledna 177613. června 1844), vdovy majitele panství, který se nachází na hřbitově.[3] Náhrobek je poškozen, avšak roku 2016 byl povrch kamene zakonzervován.

Memoriální kříž rodu Bartensteinů[editovat | editovat zdroj]

Kamenný kříž s věncem a podstavou ve tvaru skály nacházející se na hřbitově.[3] Pravděpodobně upomíná vymření posledního šlechtického rodu, který vlastnil místní zámek, se smrtí jeho posledního člena Arnošta von Bartensteina, který zemřel v roce 1866 stejně jako jeho otec Josef. Kříž byl očištěn a konzervován.

Pomník Jana a Marie Barteinsteinů[editovat | editovat zdroj]

Kamenný empírový náhrobek s břidlicovou deskou s nápisy. Johann Nepomuk von Bartenstein (29. května 1771, Vídeň13. června 1843, Baaden) a Maria von Bartenstein roz. von Keefs (4. října 1773, Vídeň10. července 1842, Vídeň).

Kříže a pomníky[editovat | editovat zdroj]

Pomník obětem 1. světové války[editovat | editovat zdroj]

Pomník obětem první světové války nacházející se na kraji návsi před domem č. 114. Tvoří jej socha vojáka tisknoucího k sobě děvčátko, za niž je náhrobek s fotografiemi a jmény padlých. Do vršku náhrobku je vytesána helma. Na podstavci sochy je nápis: „Naším padlým vojínům věnují spoluobčané. 1914–1915“. Vlevo od pomníku je malý pomník se jmény padlých ve druhé světové válce. Pomník byl v roce 2015 restaurován.[13][14]

Socha svatého Marka se lvem[editovat | editovat zdroj]

Stavba stojící poblíž rozcestí tří polních cest u lesíka, na rozhraní polních tratí Přední Muší hájky a Zolos, asi 750 metrů východně od centra obce v akátovém porostu. Kamennou sochu sv. Marka se lvem a podstavcem nechali v létě 1887 postavit bratři Josef a František podle poslední vůle jejich otce Jiřího Křečka (čtvrtláník z domu č. 40), který zemřel 24. října 1884.[3] Socha byla dne 25. září 1887 na žádost potomků a celé obce slavnostně posvěcena.[3] V příloze kroniky je poznamenáno: „Stovky držitelů drobných parcel chodívaly kdysi ke svatymo Marko prosit o úrodu. Dnes jsou Zolose, Krendle, Horní a Dolní Mošov od sv. Marka až k hýjovně v jednom lánu“. Pod sochou je napsáno: „Svatý Marku oroduj za nás“. Na podstavci je nápis: „Obětován ku cti-a chvále Boží-od manželů-JIŘÍHO a EVY-KŘEČEK-1887.“

Kříž na Výhonu[editovat | editovat zdroj]

Celo-pískovcový kříž nacházející se poblíž domu č. 26 v části obce zvané Výhon. Jedná se o první písemně doložený kříž, který nechaly roku 1820 zhotovit sestry Eva a Klára Kejblovi.[3] Kříž byl restaurován. Ve spodní části je nápis: „DWE SESTRI-EWA,A KLÁRA-KEGBL, GSAU-ZAKLADATE-LE TOHO KŘI-ŽE WROKU 1820“.

Kříž k Miroslavi[editovat | editovat zdroj]

Kamenný kříž stojící asi 200 metrů od kraje obce poblíž cesty do Miroslavi v místech ústění polní cesty vedoucí od východu. Tělo Krista je litinové. Ve spodní části je z přední strany nápis: „Pochválen buď Ježíš Kristus — o — Ejhle Ježíš spanilý, jejž tvé hříchy zranily. Následuj Ho duše má, On tvá spása jediná“, a ze zadní strany pouze fragment začínající: „Věnován ku cti a chvále Boží...“. Jedná se nejspíše o písemně doložený kříž z roku 1905, který byl financován obecní sbírkou, postaven na místě zničeného dřevěného kříže a vysvěcen 29. října 1905.[3]

Kříž u kostela[editovat | editovat zdroj]

Celo-pískovcový kříž stojící u vchodu do kostela sv. Mikuláše s litinovým Kristem. Roku 1906 jej nechal zhotovit domkař František Klim. V roce 2009 byl poškozen vichřicí a následně opraven.[15][16] Zepředu je nápis: „Ó pane Ježíši Kriste, smiluj se nad dalekým pokolením lidským, a vysvoboď nás od všelikých hříchů skrze svou předrahou krev nyní i vždycky až na věky věkův. Amen.“, zezadu je nápis: „Tento kříž dali postaviti manželé Ondřej a Kateřina Hodeček 1906 odkazem svého syna Filipa Hodečka. 1857 + 1889“.

Švábůj kříž[editovat | editovat zdroj]

Pískovcový kříž stojící v poli asi 300 metrů jihovýchodně od domu č. 66. V minulosti patrně stál poblíž polní cesty, která tímto směrem vedla, ale byla rozorána.[P 1] V roce 1894 jej nechali zhotovit manželé Anton a Anna Schwabovi (z domu č. 80).[3] Měl připomínat muka Kristova a věčnou přítomnost Boha v místech s dalekým výhledem.[3] Kříž je však ve špatném stavu, vrchní část se zlaceným litinovým Kristem je ulomena (existuje) a podstavec značně poškozen. Dochoval se však litinový reliéf modlící se postavy na patce kříže. Na přední straně je nápis: „Obětovali ke cti a slávě boží. Manželé Antonín a Anna ŠVÁB. 1894“, na zadní straně pak: „Pojďtež kdož pracujete a obtížení jste, já Vás občerstvím. Mat 11, 28.“

Kříž nad Dolním rybníkem[editovat | editovat zdroj]

Kamenný kříž u cesty směrem do Suchohrdel, stojící na úbočí lesíka sousedícího s Dolním rybníkem (Suchánek). Tělo Krista je litinové, včetně reliéfu postavy na patce kříže. Jedná se pravděpodobně o kříž, který nechali v roce 1881 vztyčit Eduard a Maria Denkovi jako výraz vděku za poskytnutou milost.[3] Na zadní straně je letopočet 1881.

Kříž na hřbitově[editovat | editovat zdroj]

Kamenný kříž v areálu hřbitova, který byl obcí postaven v roce 1906 na místě původního dřevěného kříže.[3] Na přední straně je nápis: „Já jsem vzkříšeni a život, kdo věří ve mne byť také umřel, živ bude.“ Na kříži je litinový korpus Krista a reliéf Panny Marie.

Černý kříž[editovat | editovat zdroj]

Litinový, černý kříž nacházející se v lesním porostu u cesty do Lesonic asi 1200 metrů od okraje obce. Kříž je v neogotickém stylu se zlaceným Kristem. Po bocích kříže stojí dvě lípy. Podstavec je zcela bez nápisů. Kříž byl restaurován.

Petrův kříž[editovat | editovat zdroj]

Nový žulový kříž se zlaceným Kristem stojící v zatáčce cesty do Lesonic, poblíž odbočky k bývalému JZD. Postaven byl v roce 2013 na památku Petra Jandy. Na sloupu jsou nápisy: „Bože buď milostiv nám hříšným“. Ze zadní strany je nápis: „Bylo přání syna Petra“.

Dřevěný kříž v Dolní trati[editovat | editovat zdroj]

Při cestě směrem do Suchochrdel stojí dřevěný kříž, jehož příčné břevno je tvořeno vrtulí. V křížení je nápis „ 23.5.2001 Pavel a Zdenka Mičkovi“, který připomíná nešťastnou leteckou havárii, kdy čtyřiadvacetiletí manželé ze sousedních Suchohrdel zahynuli při pádu ultralehkého letadla.[17][18]

Dřevěný kříž u cesty k Miroslavi[editovat | editovat zdroj]

Již neexistující dřevěný kříž, který nechal zhotovit čtvrtláník Tobiáš Souček. Ten byl však při prudké bouři roku 1876 stržen.[3] Proto farář Johann Fritsch pořídil 11 zlatých a 36 krejcarů na nový dřevěný kříž s figurou Ježíše Krista.[3]

Neznámý dřevěný kříž[editovat | editovat zdroj]

Již neexistující dřevěný kříž s plechovým Kristem, který stál na blíže nespecifikovaném místě. Existuje pouze záznam, že jej v roce 1892 zlomila prudká bouře. Ze sbírky byl poté zhotoven nový s podstavcem a obrazem Krista.[3]

Jiné[editovat | editovat zdroj]

Bývalý panský sklep[editovat | editovat zdroj]

Budova stojící na začátku ulice vedoucí ke hřbitovu poblíž domu č. 105. Na pískovcovém ostění vchodu je vytesán letopočet stavby 1780.[3][7] Sklep byl tedy postaven v době, kdy panství vlastnil Karel Vilém Haugwitz (17361819) a spravoval Alois Jan Mayer.[3][19] Budova má dvě okna a vchod s dřevěnými, plátovanými vraty, ve vysokém štítě je oválné okno. Uvnitř se nachází místnost, která navazuje na chodbu dlouhou cca 80 m. Chodba je z počátku užší, dále je rozšířena. Po celé délce chodby až ven vedou koleje pro přepravu. Budova je od roku 2015 v přestavě.

Budova školy[editovat | editovat zdroj]

Budova č. 28. Školství v miroslavských Knínicích se rozvinulo na konci 18. století, z počátku se vyučovalo v domech, později se rozhodlo postavit školu v části obce zvané Výhon.[3] Budova pro jednu třídu byla stavěna mezi lety 1834–1835.[3] Stavbu financoval tehdejší učitel a pán Emanuel Bartenstein a dřevo na stavbu zajistil Miroslavský baron Hopfen.[3] První učitelem v této budově byl nejspíše Jan Růžička z domu č. 22.[3] V roce 1883 učitel Jan Olšanský zřídil v této budově obecní knihovnu, která před 1. světovou válkou obsahovala 130 svazků.[3] V roce 1888 byla budova rozšířena o další prostory pro druhou třídu pod vedením mistra Hynka Kováře z Moravského Krumlova, dle původního plánu Františka Dočkala, zednického mistra z Miroslavi.[3] 30. června 1983 byla výuka z důvodu malého počtu žáků zrušena a přemístěna do Miroslavi.[3] Posledním ředitelem byl Jan Berka s učitelkou Annou Klejdusovou.[3] Několik let budova sloužila firmě na výrobu a vývoj tištěných spojů,[20] nyní je budova v soukromém vlastnictví.

Obecní hostinec[editovat | editovat zdroj]

Budova č. 42 uprostřed obce. Tento hostinec nahradil předešlý, který již nevyhovoval, jehož hostinští byli například v roce 1873 Matyáš Feltsch, od roku 1884 Karel Elbling, po něm Jan Kejbl (zemřel r. 1891).[3] V roce 1912 bylo rozhodnuto po vypršení smlouvy posledního hostinského, Františka Neužila, postavit novou a reprezentativní budovu s hostincem, sálem a obecní kanceláří.[3] Hostinec byl postaven dle návrhu Josefa Jurčíka z Dolních Kounic a poté slavnostně otevřen v roce 1913. Jeho prvním nájemcem se stal řezník a hostinský Rudolf Beneš z Chrlic u Brna.[3] Později byl hostinec přestavěn a jeho vchod se přesunul ze středu na pravou stranu. Nyní slouží část budovy obchodu s potravinami a hostinec je otevřen pouze během obecních slavností.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-21]. Identifikátor záznamu 150079 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f g SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska. Svazek II. J/N. Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 529. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad HODEČEK, Dalibor; JELÍNKOVÁ, Dagmar; RYŠAVÁ, Lia. Miroslavské Knínice 1262–2012. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2012. 307 s. ISBN 978-80-7275-093-1. 
  4. a b c Kostel sv. Mikuláše [online]. Miroslavské Knínice. Dostupné online. 
  5. Závěrečný účet obce Miroslavské Knínice za rok 2009 [online]. Miroslavské Knínice, 2010. Dostupné online. 
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-21]. Identifikátor záznamu 140562 : Socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  7. a b JELÍNEK, Rudolf. 700 let obce Miroslavské Knínice. Miroslavské Knínice: Místní národní výbor v Miroslavských Knínicích, 1972. 91 s. 
  8. Zápis z 22. zasedání Zastupitelstva obce Miroslavské Knínice [online]. Miroslavské Knínice, 24. 5. 2017 [cit. 2019-04-23]. Dostupné online. 
  9. Závěrečný účet obce Miroslavské Knínice za rok 2017 [online]. Miroslavské Knínice, 4. 7. 2018 [cit. 2019-01-23]. Dostupné online. 
  10. Vinařský spolek. Svěcení kapličky 17.9. 2016. www.miroslavske-kninice.cz [online]. Obec Miroslavské Knínice [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. (česky) 
  11. Rekonstrukce hrobky na hřbitově - schválení dotace od MMR [online]. Miroslavské Knínice, 2015. Dostupné online. 
  12. Rekonstrukce hrobky na hřbitově - schválení dotace od MMR | Miroslavské Knínice [online]. www.miroslavske-kninice.cz [cit. 2015-12-26]. Dostupné online. 
  13. Zápis z 5. zasedání Zastupitelstva obce Miroslavské Knínice [online]. Miroslavské Knínice, 2015. Dostupné online. 
  14. Zápis ze 3. zasedání Zastupitelstva obce Miroslavské Knínice [online]. Miroslavské Knínice, 2014. Dostupné online. 
  15. Zápis o průběhu 27. zasedání Zastupitelstva obce Miroslavské Knínice [online]. Miroslavské Knínice, 2010. Dostupné online. 
  16. Zápis o průběhu 22. zasedání Zastupitelstva obce Miroslavské Knínice [online]. Miroslavské Knínice, 2009. Dostupné online. 
  17. Havárie letadla stála dva životy. iDNES.cz [online]. 2001-05-24 [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. 
  18. Manželé zemřeli při pádu letadla na Znojemsku. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. (česky) 
  19. HODEČEK, Dalibor. Dějiny zámku v Miroslavských Knínicích. Brno: Castellum, 2002. 20 s. ISBN 80-903129-1-8. 
  20. Vývoj a osazování DPS [online]. Miroslavské Knínice: V.P.S Elektro s. r. o.. Dostupné online. 

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle indikační skici stabilního katastru. Uloženo v MZA.

Související články[editovat | editovat zdroj]