Karel Vilém Haugwitz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Vilém Zikmund Haugwitz
Karl Wilhelm Sigismund von Haugwitz 02.jpg
Narození 15. března 1736
Klein Obisch Slezsko
Úmrtí 2. března 1819
Brno
Povolání generálmajor
Titul hrabě 1779[1]
Manžel(ka) Maria Josefa hraběnka z Frankenbergu
Děti Evžen Vilém Haugwitz, Jindřich Vilém III. Haugwitz
Rodiče Jindřich Vilém Haugwitz, Ludovika Justýna Barbara Seydlitz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Karel Vilém Zikmund I. Haugwitz (15. března 1736 – 2. března 1819)[2] pocházel ze šlechtického rodu Haugwitzů z větve pocházející ze slezského Obiszówek[zdroj?] (německy Klein Obisch).[3] Karel byl rakouským generálmajorem, působil jako voják a byl členem zednářské lóže.[4]

Život[editovat | editovat zdroj]

Pečeť Karl Wilhelm Sigismund Graf von Haugwitz ≈ z roku 1779

Karl Wilhelm Sigismund von Haugwitz se narodil 15. března 1736 jako syn hraběte Jindřicha Viléma (17111758) a Ludoviky Justýny Barbary, hraběnky ze Seydlitz (17151737)[5]. Roku 1766 se oženil s Marií Josefou Janou Nepomuckou, hraběnkou z Frankenbergu a Ludwigsdorfu (17441821),[2] s kterou měl syny Jindřicha Viléma III. (17701842), Karla Viléma II. (17971874)[6], dále [3] Evžena Viléma a dcery Karolínu a Marii Josefu.[4] Dne 7. prosince 1779 byl Karel povýšen do hraběcího stavu.[7] Zemřel 2. března na selhání plic nejspíše v domě č. p. 337 na Starobrněnské ulici, pohřeb se konal o dva dny později v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně[8] a ostatky uloženy do rodinné hrobky v Náměšti nad Oslavou.[9]

Majetky[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Bedřich Haugwitze odkázal svůj majetek neteř jeho druhé manželky Marie Josefa z Frankenbergu. Ta se provdala za Karla Viléma a tak panství Náměšť nad Oslavou,[3] včetně Miroslavských Knínic připadlo jemu.[10] Vlastnil také dům č. p. 337/232 (č. o. 8) na Starobrněnské ulici v Brně.[11] Poprvé je uveden v roce 1779. Rokem 1785 mělo panství rodiny Haugwitzů hodnotu 376 000 zlatých, takže Karel patřil mezi dvacet nejbohatších moravských vlastníků pozemků.[7] V roce 1794 předal správu svých panství synovi Jindřichovi.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://de.wikisource.org/wiki/BLKÖ:Haugwitz,_die_Familie
  2. a b A Biographical Dictionary of all Austrian Generals during the French Revolutionary and Napoleonic Wars [online]. www.napoleon-series.org [cit. 2015-12-31]. Dostupné online. 
  3. a b c MERAVIGLIA-CRIVELLI, Rudolf Johann. Der Böhmische Adel. [s.l.]: [s.n.], 1885. Dostupné online. S. 127. 
  4. a b HODEČEK, Dalibor; JELÍNKOVÁ, Dagmar; RYŠAVÁ, Lia. Miroslavské Knínice 1262–2012. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2012. 307 s. ISBN 978-80-7275-093-1. 
  5. Archivovaná kopie. www.genealogieonline.nl [online]. [cit. 2016-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-03. 
  6. Archivovaná kopie. www.genealogieonline.nl [online]. [cit. 2016-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-03. 
  7. a b c NĚMČANSKÁ, Lucie. Vývoj textilního průmyslu v Náměšti nad Oslavou od roku 1795 do roku 1945. Brno, 2015 [cit. 2015-12-31]. Závěrečná práce studenta celoživotního vzdělávání. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce František Čapka. s. 16. Dostupné online.
  8. Moravský zemský archiv Brno: matrika Brno - sv. Petr a Pavel (na dómě)
  9. FIŠÁKOVÁ, Taťána. Epigrafické památky v Náměšti nad Oslavou a Žďáře nad Sázavou do roku 1900. Brno, 2011 [cit. 2016-01-03]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Helena Krmíčková. Dostupné online.
  10. Dějiny zámku Miroslavské Knínice [online]. www.miroslavske-kninice.cz [cit. 2015-12-31]. Dostupné online. 
  11. Staré brněnské adresáře [online]. vilemwalter.cz [cit. 2016-03-20]. Dostupné online.