Miroslavské Knínice (zámek)
| Miroslavské Knínice | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
Původně středověká tvrz, sídlo pánů z Knínic | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 13. století ? |
| Přestavba | 18. století |
| Další majitelé | Páni z Knínic, Friedrich Vilém Haugwitz, Hermína Schustlerová |
| Současný majitel | Obec Miroslavské Knínice |
| Poloha | |
| Adresa | Miroslavské Knínice,  Česko |
| Souřadnice | 48°58′40,17″ s. š., 16°19′8,52″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38117/7-6571 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Miroslavské Knínice se nachází ve stejnojmenné obci Miroslavské Knínice v okrese Znojmo. Původně se jednalo o tvrz s vodním příkopem, jež byla poprvé písemně zmíněna roku 1262. Je obklopen parkem, v němž stojí kostel sv. Mikuláše. Zámek je majetkem obce a sídlí v něm obecní úřad. Je zapsán v seznamu kulturních památek.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Tvrz v Miroslavských Knínicích je poprvé nepřímo zmíněna v listinách z roku 1262, v nichž figuruje jméno majitele tvrze Jaroslava z Knínic, který náležel do rodu pánů z Plavče. Dalším poměrně významným členem rodu pánů z Knínic byl Jaroslav z Knínic, který v 2. pol. 14. stol. zastával úřad hofmistra u dvora markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, mladšího bratra císaře Karla IV. Ten si však někdy kolem roku 1370 nechal vystavět honosnější hrad Lamberk u řeky Oslavy a knínickou tvrz prodal roku 1364 Jimranovi z Jakubova z rodu pánů z Pernštejna.
V roce 1715 zasáhl obec Miroslavské Knínice velký požár, budovu zámku však pravděpodobně nezasáhl. Od roku 1752 je majitelem knínického panství rakouský politik Bedřich Vilém Haugwitz, který zastával úřad rádce a ministra císařovny Marie Terezie. Zámek se v těchto dobách nacházel ve velmi dobrém stavu, protože Haugwitz jej údajně často navštěvoval při svých cestách do Vídně. Rod Haugwitzů měl knínický zámek v držení pouze do roku 1799, kdy byl za 54 000 zlatých prodán.
V roce 1890 se majiteli zámku stali manželé Mořic a Hermína Scholzovi. Hermína Scholzová však roku 1895 ovdověla, a tak se v roce 1899 provdala za vídeňského chirurga MUDr. Mořice Schustlera. Hermína Scholzová (1861–1941), později Schustlerová, byla zároveň poslední majitelkou knínického zámku. Přežila oba své syny – Jana Scholze a Mořice Schustlera. Za zmínku jistě stojí, že oba její mužští potomci zastávali za 2. světové války zcela odlišný postoje. Jan Scholz, který s matkou spravoval knínické panství, se stal zastáncem nacistického Německa a jeho synové vstoupili do Wehrmachtu. Mořic Schustler, který hospodařil na statku v Dolním Rakousku, byl naopak údajně monarchista a zapojil se i do protinacistického odboje. Jelikož poslední majitelé zámku byli německé národnosti, byl knínický zámek i velkostatek v červenci 1945 zkonfiskován ve prospěch státu. Poté byl od roku 1947 v držení Místního národního výboru v Miroslavských Knínicích.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
V roce 1995 se vedení obce rozhodlo nevyužitou budovu zámku prodat, z prodeje však nakonec sešlo. V roce 2001 byla dokončena rekonstrukce střešní krytiny, celkové rekonstrukce se však zámek prozatím nedočkal. V současné době se v prostorách zámku nachází kanceláře obecního úřadu, zázemí pro kulturní akce, archiv obecního úřadu, knihovna a stará sokolovna.
Popis budovy[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o jednopatrovou dvoutraktovou budovu, jejíž čtyři křídla vytváří lichoběžníkové nádvoří. Vnější fasády jsou členěny kordonovou římsou. Zámecké nádvoří v přízemí obíhá chodba s pilířovými arkádami. První písemné zmínky o stavebních úpravách pochází až z 20. let 18. století. V té době byly zámecké prostory vybaveny zčásti novým mobiliářem. Podle pramenů se na zámku nacházela také malá soukromá kaple. Přibližně v letech 1809-1838 byly provedeny klasicistní změny. V roce 1930 zámek prohlížel pracovník Státního památkového úřadu a konstatoval, že budova je velmi dobře udržována a historicky velmi cenná.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Zámek 1 -
Zámek 2 -
Hlavní vstup do zámku -
Pohled ze zámeckého parku -
Girlandy pod okny, zbytek původního členění fasády. -
Zadní křídlo zámku -
Zámek v roce 1888 -
Zámek na přání z roku 1900
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-27]. Identifikátor záznamu 150079 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HODEČEK, Dalibor. Miroslavské Knínice 1262-2012. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2012. ISBN 978-80-7275-093-1
- HODEČEK, Dalibor. Dějiny zámku v Miroslavských Knínicích. Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě. 2001, čís. 16, s. 12–33. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Miroslavské Knínice na Wikimedia Commons - http://www.miroslavske-kninice.cz/
- http://www.hrady.cz/?OID=12681
