Seznam kulturních památek v Týně nad Vltavou
Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Týn nad Vltavou v okrese České Budějovice vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Týn nad Vltavou[editovat | editovat zdroj]
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kašna (Q38150358)
| 
|
103753 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | náměstí Míru, pp. 2214/24 49°13′23,78″ s. š., 14°25′16,38″ v. d. | Kamenná kašna byla zbudována na místě starší dřevěné kašny asi v roce 1808 kameníkem Josefem Susenmilchem z Klistnice. Jedná se o tesanou kašnu zhruba čtvercového půdorysu, která má po obvodu profil půloblouku a výžlabku s odstupněním. Její nároží jsou čtvrtkruhem vykrojená. Uprostřed kašny býval středověký sloupek s vodotryskem, který byl nahrazen v roce 1995 novodobým sloupkem ve tvaru hranolu bez architektonického ztvárnění. Po obvodu kašny je kamenné schodiště o dvou stupních, které byla při rekonstrukci v roce 1831 nově vybudované píseckým kameníkem Josefem Michlem. Datace 1759 vytesaná v severovýchodním nároží kašny je považována za omyl, vzniklý zřejmě chybnou opravu nečitelného nápisu. Památkově chráněno od 17. listopadu 2009. | |||||
| Soubor podzemních staveb (Q38150363)
| .jpg)
|
101920 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | náměstí Míru, parc. st. 211/1, pp. 2214/66 49°13′23,57″ s. š., 14°25′16,13″ v. d. | Systém středověkých podzemních chodeb ražených do skalnatého podloží, rozprostírajících se od zámečku po náměstí, vznikl ve 14.–16. století. Přístupná část je tvořena systémem zděných sklepů a tesaných chodeb ručně ražených v geologickém podloží, které zde tvoří biotitické pararuly. Chodby lichoběžníkovitého až nepravidelně obdélného průřezu (průměrná výška cca 130 cm, šířka 60 cm) se nacházejí v hloubce 6 m pod současným povrchem náměstí a celková délka zpřístupněné části činí asi 160 m. Součástí systému jsou dvě studny, z nichž první situovaná před budovou muzea je v hloubce 1,5 m zastropena, druhá v severozápadní části náměstí je kryta litinovým poklopem. V současnosti jediný známý vstup do podzemí je ze sklepních prostor městského muzea. Čtyři sklepní místnosti zaklenuté valenou cihlovou klenbou jsou přístupné po kamenném schodišti vedoucím ze dvora. Vstup do podzemní chodby se nachází v jižní místnosti, která je již částečně vytesána v rostlé skále. Poznámka: Parcelní čísla v Památkovém katalogu neuvedena. | |||||
| Radnice (Q31854620)
| .JPG)
|
30747/3-502 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | náměstí Míru 2, 25, Horní Brašov 49°13′24,6″ s. š., 14°25′14,02″ v. d. | Radnice. Budova v jádru renesanční, přestavěna po požáru roku 1796. Průčelí s arkádovým loubím je pozdně barokní s klasicistními prvky. Interiér barokní a klasicistní. Zadní trakt sloužil v 16. a 17. století jako městský pivovar. Objekt radnice se nalézá uprostřed západní strany Náměstí Míru (čp. 2), druhá část (čp. 25) stojí v nárožní poloze při nástupu do ulice Horní Brašov. Historické objekty radnice vymezují z východní a jižní strany malý, dlážděný dvůr přístupný od jihu branou z Horního Brašova. Dvůr slouží pro zásobování a ke komunikaci mezi jednotlivými objekty. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Zámek Týn nad Vltavou (Q33521670)
| .JPG)
|
40112/3-493 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | náměstí Míru 1 49°13′26″ s. š., 14°25′16,36″ v. d. | Zámek vznikl na konci 17. století zřejmě na místě tří měšťanských domů a nikdy nebyl sídlem šlechty, bývala v něm správa arcibiskupského panství. V interiéru dochovány barokní a klasicistní konstrukce. Exteriér má tvarosloví 17. století, barokní a klasicistní. Dominantní dvoupatrový objekt stojí na severní straně náměstí. Samotný zámek se skládá ze dvou rovnoběžných v interiéru spojených budov s pseudomansardovou střechou. Severně od zámku se rozprostírá nádvoří, které je na východní straně uzavřené novodobějšími budovami hasičské zbrojnice a umělecké školy, na severu s restaurací a divadlem. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Náměstí Míru čp. 37 (Q31854367)
| .JPG)
|
25586/3-501 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | náměstí Míru 37 49°13′25,07″ s. š., 14°25′18,23″ v. d. | Dům „U Zlatého slunce“ původně gotického založení, byl přestavěn v barokním a klasicistním slohu. Do roku 1825 zde býval hostinec. Cenný interiér včetně dispozice a konstrukcí (klenby, štuky. krov). Pod domem dochovány dvoupodlažní klenuté sklepy. Trojtraktový patrový dům se sedlovou střechou a mělčím prostředním traktem stojí v severní frontě náměstí vedle zámku. Pod domem se nacházejí dvě podzemní patra. Některé původní dvorní objekty byly zbořeny. Na dvoře stojí bývalá stodola, která v současnosti slouží jako garáž. Zadní část dvora na východní straně ohraničuje kamenná zeď. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Náměstí Míru čp. 38 (Q31854321)
| .JPG)
|
14113/3-500 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | náměstí Míru 38, Jiráskova 49°13′25,03″ s. š., 14°25′18,8″ v. d. | Původní goticko-renesanční dům (hostinec U Zlatého lva), poprvé doložený roku 1654 jako židovský, přestavěný v baroku a klasicismu. Dnešní podoba domu (exteriér i interiér) pochází z barokních a klasicistních přestaveb. Nárožní dům stojí na severní straně Náměstí Míru při ústí Jiráskovy ulice, kam se obrací bočním východním průčelím. Na objekt půdorysu L s malým dvorkem navazuje na severní straně pozemku příčně postavená stodola. Mezi domem a stodolou běží po východní hranici pozemku ohradní zeď, v koruně krytá bobrovkami. Uprostřed fasády prvního patra byly roku 2001 namalovány jednoduché sluneční hodiny s postavou letícího anděla. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Jiráskova čp. 40 (Q31854848)
| .JPG)
|
22839/3-499 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | Jiráskova 40 49°13′26,33″ s. š., 14°25′20,75″ v. d. | Původně dva samostatné domy, které byly spojeny, byly zbudovány po požáru roku 1796 za použití staršího zdiva. Levý dům měl původně volutový štít, zbourán v 90. letech 20. století (havarijní stav), nahrazen novotvarem přibližně podobného tvaru. Cenný klenutý interiér. Původem usedlost se hlavním jižním průčelím obrací do Jiráskovy ulice a boční východní průčelí se i s ohradní zdí uplatňuje v uličce ke hřbitovu. Navazující zahrada na severní straně sousedí s areálem městského hřbitova. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Kostel svatého Víta (Q38150349)
| .JPG)
|
25518/3-509 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | hřbitov, Jiráskova, st. 207, 208, pp. 386, 2952 49°13′29,06″ s. š., 14°25′21,31″ v. d. | Raně barokní kostel sv. Víta byl vystavěn v letech 1681–1682 pravděpodobně italským stavitelem Antoniem de Alfierim. Centrální stavba je zaklenuta kupolí s lucerničkou, po stranách tři apsidy sklenuté konchou. Areál dotváří márnice a hřbitov. Centrální barokní kostel sv. Víta obklopený obdélným hřbitovem s ohradní zdí. Při jihozápadní hranici hřbitova, zhruba uprostřed, nachází stará márnice. V severní části hřbitova, blíže k nové správní budově, je umístěna secesní hrobka rodiny Wesselých, která není součástí kulturní památky. Novodobá provozní budova na severovýchodní straně hřbitova byla zbourána. Centrální kostelík sv. Víta se nachází v jižní části hřbitova, nedaleko od vstupní brány. Loď zaklenuta kopulí s lucerničkou, dosedající na bohatě profilovanou římsu. Na jihu se do lodi polokruhově otevírá čtvercová předsíň, která je zaklenutá křížovou klenbou a nad předsíní je v 1. patře umístěna kruchta s přístupem do krovu přes zvoničky otevírající se do lodi rovněž polokruhově. Po stranách jižního průčelí jsou umístěny čtvercové zvoničky. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Jiráskova čp. 84 (Q31854477)
| .JPG)
|
38957/3-5659 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | Jiráskova 84, náměstí Míru 49°13′24,6″ s. š., 14°25′19,6″ v. d. | Dům zvaný jako lékárna „U Zlatého orla“ s předstupujícím loubím má základy ze 16. století, přestavěný zejména v baroku a klasicismu, posléze i modernizace ve 20. století. Cenný interiér s dochovanými klenbami, podlahami, dveřmi a částečně i dispozicí. Jako jediný dům ve východní frontě náměstí má podloubí předstupující před uliční čáru. Západní průčelí má sjednocenou fasádu se sousedním domem čp. 393. Památkově chráněno od 19. září 1987. | |||||
| Náměstí Míru čp. 85 (Q33521661)
| 
|
22896/3-5660 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | náměstí Míru 85, Jiráskova 49°13′24,37″ s. š., 14°25′19,29″ v. d. | Původní dům ze 16. století byl přestavěn v baroku, klasicismu a počátkem 20. století za účelem hotelu. Dům přestavěn, dochovalo se částečně neorenesanční průčelí, klasicistní interiér s průjezdem a s klenbami. Hospodářské zázemí bylo odstraněno. Šířkově rozvedené hlavní průčelí se uplatňuje na východní straně náměstí v sousedství dvojdomu čp. 86 a 87, známého jako Stará Pošta. Památkově chráněno od 19. září 1987. | |||||
| Náměstí Míru čp. 86 a 87 (Q31854288)
| _(1).JPG)
|
19305/3-5661 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | náměstí Míru 86 a 87 49°13′23,52″ s. š., 14°25′18,66″ v. d. | Dvojdům se nalézá na východní straně náměstí. Jeho sjednocené, šířkově rozvedené průčelí tvoří podstatnou část zástavby této části náměstí. Celý areál zahrnující rozměrný dvůr a hospodářské stavby po jeho obvodu se rozprostírá mezi východní stranou náměstí a výpadovkou na Tábor a Bechyni. Dvojdům historicky zvaný Stará pošta s hospodářským zázemím pochází ze 17. století, přestavby v baroku, klasicismu a z počátku století pochází secesní fasáda od J. Vojny. Cenné interiéry domů i hospodářských budov včetně konstrukcí (klenby, trámové stropy), klasicistní dveře. Do konce 17. století měl každý grunt svou vlastní správu. Právo pošty bylo s tímto domem spjato od roku 1776 do roku 1848. Památkově chráněno od 19. září 1987. | |||||
| Náměstí Míru čp. 88 (Q31854252)
| .JPG)
|
47098/3-5662 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | náměstí Míru 88, Úzká 49°13′22,58″ s. š., 14°25′17,94″ v. d. | Řadový trojtraktový městský dům stojí v centu města na námětí v jižní části východní fronty domů. Na východní straně dvůr uzavřený stodolou. Nárožní dům datovaný do 16. století, úpravy v baroku a klasicismu. Cenný interiér domu s klenbami renesančního původu, dochovaly se klasicistní dveře a kování, dvorní fasáda s pavlačí. Pod domem dvoupatrové klenuté sklepy. Památkově chráněno od 19. září 1987. | |||||
| Úzká čp. 90 (Q31854210)
| .JPG)
|
32151/3-5663 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | Úzká 90 49°13′21,71″ s. š., 14°25′19,52″ v. d. | Dům ze 16. století prošel bohatou stavební historií, byl přestavěn v renesanci, baroku, klasicismu a na počátku 20. století. Exteriér prostý. V interiéru klenuté prostory, trámové a fabiónové stropy, dochovány klasicistní dveře a kování. Hlavním západním průčelím se obrací do tzv. Malého rynku. Kolem jižní zdi domu a hranice pozemku vede Úzká ulička spojující Vinařské náměstí s náměstím Míru. Zadní část dvora leží při výpadovce na Bechyni a Tábor. Památkově chráněno od 19. září 1987. | |||||
| Náměstí Míru čp. 92 (Q31854172)
| 
|
41058/3-5664 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | náměstí Míru 92, Děkanská, Úzká 49°13′21,79″ s. š., 14°25′18,12″ v. d. | Nárožní volně stojící dům ve východní frontě náměstí, s dvorní pavlačí, byl postavený v 16. století, přestavěný v baroku a klasicismu. Dům má cenné interiéry, klenby, krovy a zejména renesanční klenutou síň, která je nejpozoruhodnější ve městě. V západním průčelí je štít, sedlová střecha s valbou na východní straně, přístavek ve východní části má střechu sedlovou, stodola na východní straně má sedlovou střechou, dvůr uzavírá na jižní straně ohradní zeď s vraty. Památkově chráněno od 19. září 1987. | |||||
| Děkanství (Q31854519)
| .JPG)
|
32913/3-510 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | Děkanská 220, Pod kostelem 49°13′20,77″ s. š., 14°25′17,11″ v. d. | Děkanství bylo zřízeno po roce 1691 v barokním slohu, obnovou staršího domu poškozeného 30letou válkou. V roce 1796 budova poškozena požárem, v roce 1800 opraveno do dnešní podoby. Cenné exteriéry a barokní interiéry včetně kleneb, dveří, kování, krovu. Areál se skládá ze samostatně stojící budovy farního úřadu na půdorysu písmene L. Na vstupní severozápadní průčelí navazuje vstupní brána a ohradní zeď, která se láme k další bráně a ta navazuje na hospodářský objekt s garáží obdélného půdorysu. Za farou je na východě zahrada s novým objektem, který není předmětem památkové ochrany. Zahrada je ohraničena drátěným plotem mezi betonovými pilíři. Poznámka: dříve ul. N. Belojanise | |||||
| Pod kostelem čp. 223 (Q31854556)
| 
|
25824/3-505 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | Pod kostelem 223 49°13′19,96″ s. š., 14°25′15,78″ v. d. | Patrový dům středověkého založení byl v baroku a v klasicismu přestavěn. Cenná je členitá hmota budovy, interiéry včetně klenebních konstrukcí v přízemí a truhlářských prvků. Patro domu přestavěno na pension, ztráta hodnotných detailů (dveře, podlahy). Roku 1563 byl přilehlý břeh Vltavy upraven na nejstarší přístav „solní kašny týnské“ a dnešní dům čp. 223 se změnil ve sklad císařské soli až do roku 1654, kdy vyhořel. V 70.-80. letech 20. století zde mělo provozovnu družstvo invalidů Obzor. V roce 2001 bylo první patro adaptováno na penzion Pod Kostelem. Poznámka: Na snímku se jedná o dům vlevo. | |||||
| Pod kostelem čp. 224 (Q31854587)
| 
|
16230/3-506 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | Pod kostelem 224 49°13′20,36″ s. š., 14°25′15,33″ v. d. | Patrový dům středověkého založení byl přestavěn v klasicismu do současného stavu. Exteriér jednoduchý se zachovalou pavlačí na dvorní fasádě. Cenný interiér, dochovány klenby, dveře, kování a hlavně gotický lomený portál z přelomu 15. a 16. století. Jedná se o prostřední a zároveň nejmenší dům, který spolu se sousedními domy čp. 223 a čp. 225 tvoří výrazný architektonický prvek, který se uplatňuje v dálkových pohledech na historické jádro města. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Pod kostelem čp. 225 (Q31854646)
| 
|
34387/3-507 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | Pod kostelem 225 49°13′20,35″ s. š., 14°25′14,62″ v. d. | Patrový dům s atikou má středověké založení, dům upraven v baroku, klasicismu a ve 20. století. Průčelí jednoduché, v interiéru dochovány klenby, dveře včetně kování, patro adaptováno na prodejnu (byly odstraněny hodnotné detaily).Významný urbanistický prvek. Poznámka: Dříve přiřazováno adresou k Puchmayerově ulici. | |||||
| Kostel svatého Jakuba (Q38150353)
| .JPG)
|
34210/3-508 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | náměstí Míru, st. 213, pp. 2215/2 49°13′21,83″ s. š., 14°25′15,39″ v. d. | Kostel byl založen ve druhé polovině 13. století, barokně upraven v roce 1753 a dále upravován ve druhé polovině 18. století. Cenný barokní interiér (klenby, štuky, dveře). V době založení byl zasvěcen sv. Christoforu, ochránci brodů a cest, v roce 1569 byl rozšířen a nově zasvěcen sv. Jakubu. V roce 1702 byla směrem do náměstí přistavěna barokní kaple sv. Barbory. Pod ní vznikla krypta pro pohřbívání významných osobností města a v průběhu válek o dědictví rakouské v polovině 18. století také padlých důstojníků. Při rozsáhlé barokní přestavbě v letech 1753–1763 byla rozšířena chrámová loď, přistavěna věž a vytvořeno monumentální západní průčelí se sochami sv. Josefa, Jakuba a sv. Barbory. Na místě původního vstupu do kostela vznikla kaple sv. Josefa s druhou kryptou v podzemí (obě krypty zanikly za Josefa II.). Na prostranství kolem kostela se původně rozkládal hřbitov, na kterém bylo pohřbívání ukončeno roku 1771, na počátku 19. století byly staré hroby zarovnány a roku 1844 byla zrušena hřbitovní zeď, zachována zůstala pouze její část na jižní straně kostela. Do ní bylo vestavěno schodiště, v roce 1848 doplněné vázami na žulových hranolech a sochami sv. Aloise a sv. Františka Xaverského s klečícím černochem, které patřily patrně k původní výzdobě kostela a jsou také nejspíše dílem Süsmayera. Socha Immaculaty před kaplí sv. Barbory stála u původního vstupu na hřbitov. Severovýchodní fasáda kostela s hranolovou věží je orientovaná do náměstí. Kostel je umístěn na tarasu, který se uplatňuje od jihu, od řeky Vltavy, kde je vysoká omítnutá zeď. Jednolodní kostel, jehož obdélná loď je plochostropá. Na východě navazuje na loď zúžený trojboce zakončený presbytář, který je zaklenut dvěma poli křížové klenby a paprsčitým závěrem, jejíž žebra se sbíhají ve svornících a dosedají na konzole ve tvaru obráceného jehlanu. Podél JZ stěny presbytáře je obdélná úzká sakristie zaklenutá třemi poli nízké plackové klenby s oddělujícím širokým pasem, která v zimě plní funkci kaple. Před jižní a severní stranou lodě je předsazena kaple sklenutá neckovou klenbou se štukovým zrcadlem dosedající po obvodě na profilovanou římsu. Před severní fasádu lodě v její západní části je předsazena hranolová věž – zvonice s barokní helmicí.
Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Hotel Zlatá loď (Q31854135)
| .JPG)
|
23299/3-504 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | náměstí Míru 251, Puchmayerova 49°13′22,76″ s. š., 14°25′13,3″ v. d. | Hotel Zlatá loď (U zlaté lodi). Dům je poprvé zmiňován roku 1654, přestavba v baroku, klasicismu. Dům má barokní průčelí s volutami a s kuželkami. Na fasádě do náměstí domovní znamení, mramorový štítek s obrazem lodi (1831). V letech 1966–1969 provedena v bruselském stylu přístavba domu směrem k řece, která není zahrnuta do památkové ochrany. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Dům U Modré hvězdy (Q31854412)
| .JPG)
|
36816/3-503 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | náměstí Míru 252, Horní Brašov 49°13′23,45″ s. š., 14°25′13,04″ v. d. | Měšťanský dům Modrá hvězda (U Kučerů). Dům renesančního původu s kruhovým rizalitem a vížkou, přestavěný od baroka až po 20. století. Na fasádě dochováno domovní znamení modré hvězdy. Cenné interiéry, dvoupodlažní klenuté sklepy, klenby, fabiónové stropy, štuková výzdoba, prvky (dveře). Dům v nárožní poloze má nejvíce exponovaný roh zdůrazněn válcovým rizalitem s jehlancovou střechou. Směrem k sousednímu domu čp. 251 byla původně úzká proluka, která byla přemostěna úzkým krčkem umožňujícím původně v přízemí průchod do dvora. Patro krčku je otevřeno menším oknem, které je o něco výš než ostatní okna na fasádě domu, stejně jako podlaha interiéru ve vztahu k celému domu. Rozměrný zaslepený půlkruhový otvor při nároží sousedního domu čp. 251 sloužil původně jako otevřený průchod z náměstí. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Puchmayerova čp. 246 (Q31854675)
| _(3).JPG)
|
10893/3-6095 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | Puchmayerova 246, Brašovská ulička 49°13′22,8″ s. š., 14°25′9,84″ v. d. | Pozdně secesní novostavba z počátku 20. století vznikla na místě původního domu, zničeného požárem roku 1899. Na tomto místě se narodil básník Antonín Jaroslav Puchmajer, který má v atice zkoseného nároží pamětní desku. Dům má dochované secesní průčelí s geometrickými prvky. Přízemní dům s vestavěným podkrovím. Památkově chráněno od 31. října 1995. | |||||
| Most přes Vltavu (Q38150402)
| 
|
26586/3-5884 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | přes Vltavu, Mostecká – Nádražní 49°13′21,91″ s. š., 14°25′1,76″ v. d. | Na místě starého dřevěného mostu, který byl stržen při povodni v roce 1891, byl postaven v roce 1892 nový silniční ocelový příhradový most se dvěma mostovkami na pilířích. Spojuje místní části Horní Brašov a Malou Stranu. Dvě mostovky jsou podepřeny dvěma pilíři na březích a jedním středovým. Příhradové konstrukce mostovky jsou osazeny na pilířích. Opěrné pilíře mostu na březích jsou vyzděny z opracovaných kamenných kvádrů. Mostovka je osazena na snížené části pilíře na posuvných podporách (válcových ložiscích). V úrovni vozovky jsou na pilířích v rovině zábradlí mostovky osazeny kamenicky opracované čtyřhranné sloupky s jehlanovitou krycí deskou. Mezi sloupky a mostovkou je zábradlí stejné jako na mostě. Směrem od mostu je na obou pilířích novodobé zábradlí z ocelových trubek. Středový pilíř je obdélníkového půdorysu s téměř půlkruhovými čely. Mostovka je osazena na pevných podporách. Dvě obdobné mostovky jsou snýtovány z ocelových nosníků. Bočnice jsou obdélníkového tvaru. Rám vyztužuje 19 svislic, které tvoří 20 polí. Poznámka: Parcelní čísla v Památkovém katalogu neuvedena. | |||||
| Bargerova vila (Q108556872)
| .jpg)
|
106577 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | Dewetterova 445 49°13′27,18″ s. š., 14°25′0,49″ v. d. | Puristická vila dokončená roku 1930 je dílem stavitele Adolfa Beneše. Dochovala se ve velmi autentickém stavu – fasády, moderní dispoziční řešení, interiér. Součástí zahrada včetně oplocení. Vilu si nechal postavit mlynář Ladislav Barger jako reprezentativní sídlo, které bylo umístěno těsně nad jeho mlýnem. Od Ladislava Bargera koupil dům Emil Radok z Kolodějů nad Lužnicí, bratr Alfreda Radoka, a roku 1949 byla vila prodána zvěrolékaři Pípalovi. V té době se ve vile a zahradě konaly různé společenské akce, koncerty klasické hudby atd. a „vila U Pípalů“ byla ve městě známým pojmem. Památkově chráněno od 15. října 2020. | |||||
| Vinařického náměstí čp. 206 (Q31854444)
| .JPG)
|
45117/3-495 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | Vinařického náměstí 206, Legií 49°13′17,36″ s. š., 14°25′24,42″ v. d. | Dům s podloubím má starší založení, pravděpodobně gotické nebo renesanční. Přestavba v klasicismu. Dům má cenné interiéry, konstrukce (klenby v přízemí i v patře), prvky (dveře včetně kování). Patrový trojtraktový dům. K domu náleží dvůr, hospodářský objekt půdorysu L. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Vinařického náměstí čp. 205 (Q31854707)
| .JPG)
|
46332/3-494 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | Vinařického náměstí 205, Legií 49°13′17,11″ s. š., 14°25′25,03″ v. d. | řadový jednopatrový dům s podloubím a s renesanční fasádou se sgrafity má starší založení, pravděpodobně již gotické, přestavba v renesanci, baroku a klasicismu. Dům má cenné klenuté interiéry, truhlářské prvky včetně kování. Dům má dochovanou pavlač na dvorní fasádě. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Hospoda U zeleného věnce (Q31854820)
| _(2).JPG)
|
31004/3-496 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | Legií 203 49°13′16,45″ s. š., 14°25′26,06″ v. d. | Hospoda U zeleného věnce. Dům pravděpodobně renesančního nebo barokního založení, přestavěný v klasicismu. Dům má pozdně barokní fasádu s atikovým štítem s pilastry a okenními římsami. V interiéru dochovány klenby a klasicistní dveře včetně kování. Dům vznikl rozdělením gruntu čp. 204. Za domem je dvůr, ve dvoře drobnější hospodářský objekt. Poznámka: dříve ul. Fučíkova | |||||
| Legií čp. 158 (Q31854744)
| .JPG)
|
37323/3-497 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | Legií 158 49°13′15,72″ s. š., 14°25′29,48″ v. d. | Dům je v jádře patrně barokní, přestavěný v klasicismu. Do roku 1804 součástí rozsáhlého stavení včetně sousedního domu čp. 157 (který již byl zbořen), dnes samostatný objekt. Dům má volutový štít ve stylu selského baroka. V interiéru dochované klenby. Mezi první a druhou okenní osou zleva se nachází mezi okny zasklená nika s půlkruhovým nadpražím, ve které je umístěna soška sv. Jana Nepomuckého. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Legií čp. 159 (Q31854785)
| .JPG)
|
24455/3-498 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | Legií 159, Pivovarská 49°13′15,48″ s. š., 14°25′29,67″ v. d. | Dům staršího založení byl na počátku 19. století klasicistně upraven, byl opatřen volutovým štítem se štukovou výzdobou a s figurálními motivy datovanými do roku 1815. V interiéru dochovány klenby a klasicistní prvky (dveře, kování). Měšťanský dům s jednoduchým hospodářským zázemím – kůlnou chlívkem a dvorkem s ohradní zdí, stojí v nárožní poloze v jižním svahu pod zaniklým týnským hradem. Hlavním, jižním průčelím se obrací do ulice Legií a boční, východní průčelí se vstupem do domu a na dvůr se uplatňuje ve stoupající Pivovarské uličce. Dále k severu běží cihlová ohradní zeď s přímým vstupem na dvůr, který na západě uzavírá sousední dům čp. 158 a v zadní části nevelká zděná a zčásti otevřená kůlna se sedlovou, bobrovkami krytou střechou. V koutu mezi kůlnou a východní ohradní zdí se dosud zachoval zděný chlívek s holubníkem pod sedlovou, falcovými taškami krytou střechou. V koutu mezi domem a ohradní zdí stojí zděný a dnes již nefunkční suchý záchod. Okna v přízemí hlavní fasády jsou rozmístěna v nepravidelném rozestupu 3 + 1, kdy okno při jihovýchodním nároží je více odsazeno od ostatních tří, z nichž prostřední je o něco menší, slepé a patrně od počátku sloužilo jen jako nika pro umístění plastiky, která dnes chybí. Poznámka: dříve ul. Fučíkova | |||||
| Hrad (Q21534400)
| 
|
36699/3-515 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | Bedřichovy sady 49°13′21,69″ s. š., 14°25′30,06″ v. d. | Výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy. Hradní návrší má oválný tvar s delší osou orientovanou ve směru západ–východ. Jeho ploché temeno leží asi 30 m nad hladinou Vltavy. Mezi ochranným valem a vrcholem návrší je dochován původní hradní příkop s renesančním kamenným mostem se dvěma oblouky. Poznámka: Parcelní číslo v Památkovém katalogu neuvedeno. MonumNet dříve uváděl umístění „okraj lesa, U semence“ | |||||
| Mohylník (Q38150379)
| .jpg)
|
27504/3-5281 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | les Semenec, Na spravedlnosti, pp. 1365/31 49°14′9,35″ s. š., 14°24′33,77″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Mohylové pohřebiště leží na vrcholové plošině návrší Semenec, které nachází nad soutokem Vltavy a Lužnice. V roce 1972 zde dr. A. Beneš při povrchovém průzkumu zjistil dvě pravěké mohyly, z nichž větší byla silně poškozena, druhá mohyla byla velmi nízká. V současné době lze v členitém terénu rozpoznat pouze jednu silně sníženou mohylu o průměru 9 m a výšce 0,3 m. Památkově chráněno od 15. prosince 1975. | |||||
| Mohylník (Q38150407)
| .jpg)
|
29711/3-5280 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | les Semenec, pp. 1359/1 49°14′24,35″ s. š., 14°24′55,12″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Mohylové pohřebiště leží v mírném sedle u návrší Semenec mezi řekami Vltavou a Lužnicí, asi 2 km od jejich soutoku. Skládá se celkem z osmi mohyl o průměru 5–12 m a výšce 0,3–1 m. Vzdálenost mezi jednotlivými mohylovými násypy se pohybuje mezi 4–10 m, pouze násypy dvou mohyl na severním okraji lokality se částečně překrývají. Na několika mohylách jsou patrné stopy starých výkopů, o případných archeologických nálezech se však nedochovaly žádné zprávy. Památkově chráněno od 15. prosince 1975. | |||||
| Sousoší Kalvárie (Q392510)
| 
|
20591/3-514 Pam. katalog MIS | Týn nad Vltavou | Velký Depot, severovýchodně od města, jihozápadně od osady Širočiny, pp. 772/1 49°14′19,8″ s. š., 14°28′3,76″ v. d. | Barokní sousoší Kalvárie z druhé poloviny 18. století bylo postaveno na paměť tragického výbuchu, ke kterému došlo 20. června 1753 v muničním skladu dělostřeleckého cvičiště nad Týnem nad Vltavou při přípravě slavnostního ohňostroje připravovaného k vojenskému cvičení, které měla navštívit císařovna Marie Terezie. Dárce pomníku byl neznámý, podle pozdějšího přípisu arcibiskupského direktora v Týně byly sochy darem císařovny Marie Terezie, avšak dvorská kancelář toto tvrzení odmítla jako nedoložené. Sousoší se nachází na mýtině v malém hájku. Kamenné sousoší se skládá ze tří samostatných soch postavených na architektonickém soklu, který je stejný u Panny Marie a Jana Evangelisty. Mezi bolestnou Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou je umístěn monumentální krucifix s Ukřižovaným. Celá skupina se obrací čelní stranou k západu. Památkově chráněno od roku 1963. |
Malá Strana[editovat | editovat zdroj]
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zájezdní hostinec (Q38150368)
| .JPG)
|
22467/3-6005 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Nádražní 1 49°13′20,2″ s. š., 14°25′0,02″ v. d. | Zájezdní hostinec situovaný na levém břehu řeky Vltavy má starší základy, pravděpodobně barokní, dnešní podoba je klasicistní. Cenný interiér včetně dispozice a konstrukcí (klenby v přízemí, podlahy, nástěnné klasicistní malby v patře). Soubor budov se nachází na levém břehu řeky Vltavy u železného mostu. Hlavní obytná patová budova má nečleněné průčelí se stanovou střechou. Dispozičně obdélný dvoutrakt zaklenutý většinou plackovými klasicistními klenbami. Na západní straně je přistavěn patrový jednotraktový přístavek. Ve dvoře na severovýchodě novodobé dílenské stavení s garáží půdorysu L. Na jižní straně dvůr uzavírá přízemní budova bývalé maštale. Památkově chráněno od 5. listopadu 1990. | |||||
| Solnice (Q38150396)
| _(1).JPG)
|
19058/3-516 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Solní 33 49°13′9,37″ s. š., 14°25′26,69″ v. d. | Solnice byla vybudována roku 1708 pravděpodobně italským architektem Antoniem de Alfierim. Budova sloužila jako solní sklad a prodejní místo do roku 1830, kdy byla přestavěna na loděnici. Cenný interiér včetně konstrukcí (klenby, trám. stropy, krov). Budova obdélného půdorysu je částečně usazená ve svahu. Severní průčelí má 17 okenních otvorů v patře. V přízemí se nachází vstup s rampou v deváté ose od západu. V páté okenní ose v přízemí je portál zazděných dveří. Všechna okna solnice jsou obdélného tvaru s kovanými mřížemi. Nad vstupem do solnice se nachází freska s mořskou pannou a lodí. Nad zazděným vstupem je freska s dvouocasým korunovaným lvem, v levé ruce má jablko, pravou se opírá o dřevěný sud. V západním průčelí jsou v přízemí v ose fasády posuvné dveře. V jižním průčelí byla v úrovni patra vybudována rampa a vjezd do budovy. Rampu kryje přístřešek, jehož konstrukci tvoří válcované nosníky s vlnitým plechem. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Mohylník (Q38150383)
|
|
14504/3-5279 Pam. katalog MIS | Malá Strana | Obecní les, pp. 1755/1 49°12′31,17″ s. š., 14°24′25,64″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště ležící na náhorním plateau nad levým břehem Vltavy zaujímá plochu asi 2 ha a skládá se z 33 mohyl. Průměr mohyl se pohybuje od 7 do 15 m, jejich výška nepřesahuje 1,5 m. Na východní straně se nachází osamělá mohyla vzdálená od okraje mohylníku 45 m. Starší a střední doba bronzová, doba halštatská. Památkově chráněno od 15. prosince 1975. | |||||
| Mohylník (Q38150375)
|
|
17177/3-5565 Pam. katalog MIS | Malá Strana | severoseverovýchodně 80 m od hájovny, pp. 1453/11 49°13′23,45″ s. š., 14°23′34,53″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Mohylové pohřebiště leží na plateau mezi Červeným vrchem a Vltavou, která je od lokality vzdálena 500 m směrem na sever. Pohřebiště je tvořeno třemi mohylami o průměru 10–17 m. Starší doba bronzová. Památkově chráněno od 20. ledna 1986. | |||||
| Hradiště U Svaté Anny (Q38150393)
| .jpg)
|
45896/3-5597 Pam. katalog MIS | Malá Strana | při sv. Anně 49°13′39,63″ s. š., 14°23′25,88″ v. d. | Výšinné opevněné sídliště - hradiště datované do starší a střední doby bronzové, archeologické stopy. Hradiště se nachází na špici ostrožny mezi Vltavou a Bohunickým potokem, má tvar trojúhelníka. Z opevnění hradiště se zachoval mohutný val s vnějším příkopem, které na jihojihovýchodní straně oddělují hradiště od okolního terénu. Hradiště plnilo patrně funkci mocenského centra kontrolujícího obchodní komunikaci sledující tok Vltavy. Vyloučena není ani vazba na významnou obchodní osadu na soutoku Vltavy a Lužnice, jejž zprostředkovávala kontakty mezi centrální částí Čech, Podunajím a Karpatskou kotlinou. Poznámka: Parcelní číslo v Památkovém katalogu neuvedeno. |
Hněvkovice na pravém břehu Vltavy[editovat | editovat zdroj]
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zámek Hněvkovice (Q38487728)
| .jpg)
|
37616/3-492 Pam. katalog MIS | Hněvkovice | Hněvkovice na pravém břehu Vltavy 217 49°11′37″ s. š., 14°26′48,3″ v. d. | Patrová budova s valbovou střechou na obdélném půdorysu. Původní tvrz byla do podoby barokního zámku přestavěna v průběhu 17. století. Areál zahrnuje budovu zámku a vstupní bránu na jihozápadní straně areálu. Druhotným snížením terénu kvůli zahloubení silnic se dnes brána v jihozápadním rohu zámeckého areálu dostala do absurdní pozice na téměř nepřístupném kopečku, aniž by skrze ní procházela jakákoli cesta. Poznámka: Původně čp. 1. | |||||
| Královcův mlýn a jez (Q38487712)
| -3.jpg)
|
105633 Pam. katalog MIS | Hněvkovice | Hněvkovice na pravém břehu Vltavy 219, 221, 233 49°11′35,45″ s. š., 14°26′41,13″ v. d. | Vodní mlýn a jez. Areál Královcova mlýna uváděný již roku 1490, funkční a architektonický celek včetně hospodářských budov a dochovaného mlýnského zařízení z počátku 20. století. Součástí je jez z roku 1919 s dřevěnou konstrukcí.
Památkově chráněno od 5. března 2015. |
Hněvkovice na levém břehu Vltavy[editovat | editovat zdroj]
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Sýpka s kolnou u čp. 1 (Q37275644)
|
|
16407/3-5300 Pam. katalog MIS | Hněvkovice na levém břehu Vltavy | Hněvkovice na levém břehu Vltavy 1, náves 49°11′38,08″ s. š., 14°26′32,92″ v. d. | Sýpka. Dříve MonumNet uváděl: Venkovská usedlost, z toho jen: špýchar. Sýpka s navazujícími chlévy a kolnou se nachází na jižní straně usedlosti čp. 1. Je to přízemní zděný objekt. Východní průčelí je v přízemí hladké s dvěma průduchy, nad římsou se zvedá volutový štít s nástavcem, se štukovým zdobením a datováním 1812. Přízemní částečně podsklepený objekt se sedlovou střechou má protáhlý obdélný půdorys a zvenku není nijak členěn, ačkoliv obsahuje tři části s rozdílným využitím. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu ani v Památkovém katalogu neuvedeno. | |||||
| Mohylník (Q37275629)
|
|
35031/3-5566 Pam. katalog MIS | Hněvkovice na levém břehu Vltavy | Čihovický les 49°12′7,24″ s. š., 14°25′27,94″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Velká osamělá mohyla v rovinatém terénu (mírně se svažujícím k jihovýchodu) na terénní vlně zvedající se nad městem Týn nad Vltavou a nad levým břehem Vltavy. Půdorys má tvar oválu o rozměrech cca 8x14 m, není však možné rozhodnout, jestli se jedná o dvojici těsně k sobě přiléhajících mohyl, nebo zda takovýto útvar vznikl jednorázovým přemístěním zeminy při prokopání mohyly. Východní část památky je podstatně vyšší, dosahuje výšky až 50 cm, západní část pouze 20 cm. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu ani v Památkovém katalogu neuvedeno. |
Koloděje nad Lužnicí[editovat | editovat zdroj]
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Sýpka (Q37424734)
| .jpg)
|
23226/3-199 Pam. katalog MIS | Koloděje nad Lužnicí | st. 158 49°14′56,66″ s. š., 14°25′15,28″ v. d. | Raně barokní budova špýcharu z 18. století mimořádné konstrukce s cennými architektonickými konstrukcemi a detaily. Panský špýchar má vazbu na zámek Koloděje nad Lužnicí. Sýpka je v havarijním stavu. Mohutná stavba je situována souběžně s komunikací, oba volutové štíty jsou orientovány kolmo k silnici. Dvoupatrová nepodsklepená budova na obdélném půdorysu, zdivo omítané kamenné s cihelnými partiemi a vysprávkami. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Pomník Matěje Kopeckého (Q37424751)
| .jpg)
|
20290/3-203 Pam. katalog MIS | Koloděje nad Lužnicí | pp. 488/9 49°15′8,62″ s. š., 14°25′17,96″ v. d. | Pomník s názvem „Plačící kašpárek s protrženým bubnem“ z roku 1947 byl zhotovený sochařem Janem Jiříkovským u příležitosti 100. výročí úmrtí loutkáře Matěje Kopeckého, který v Kolodějích nad Lužnicí zemřel. Podstavec je tvořen čtvercovou pravděpodobně betonovou podstavou na níž je osazen pískovcový hranol, na němž spočívá rozměrově shodný pískovcový hranolový sokl pomníku, na jehož nároží spočívá pískovcová socha osaměle sedící loutky Kašpárka se svěšenou hlavou a rozhozenýma nohama. Postava, oděná v obvyklém kašpárkovském oděvu s čepicí, se zády i rukama opírá o buben, který zabírá většinu horní plochy soklu. Buben je opatřen popruhem a na čelní straně je proražen. Původně byl pomník umístěn v kolodějském zámeckém parku, ale po napuštění Orlické přehrady byl v 60. letech 20. století přenesen na zahradu u MNV, která byla původně parkem u vily baronky Kocové z Dobrše. Odtud byl přenesen na dnešní místo u hotelu poblíž mostu přes Lužnici. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Zámek Koloděje nad Lužnicí (Q30878864)
| .jpg)
|
16736/3-197 Pam. katalog MIS | Koloděje nad Lužnicí | Koloděje nad Lužnicí 1 49°15′7,99″ s. š., 14°25′8,26″ v. d. | Předchůdcem zámku byla renesanční tvrz lichoběžníkového půdorysu, postavená snad po roce 1565. V letech 1737–1741 došlo za Františka Karla Wratislava z Mitrovic k přestavbě tvrze na barokní zámek s kaplí sv. Anny. Park byl poškozen novodobými zásahy. V roce 2012 byla z důvodu havarijního stavu na návrh vlastníka, společnosti Mitrowitz a.s., zrušena památková ochrana pro objekty:
V řízení o zrušení ochrany byl NPÚ proti zrušení ochrany, kraj i město chtěly zachovat památkovou ochranu Panského domu a město i ochranu lihovaru a kraj komína lihovaru, ministerstvo však s ohledem na zjištěný stav žadateli vyhovělo u všech objektů. Památkově chráněn zůstal jen zámek s kaplí a park. | |||||
| Kaplička svatého Jana Nepomuckého (Q37424684)
| .jpg)
|
28907/3-200 Pam. katalog MIS | Koloděje nad Lužnicí | za mostem na pravém břehu Lužnice, pp. 1275/1 49°15′11,41″ s. š., 14°25′11,93″ v. d. | Kaplička sv. Jana Nepomuckého. Barokní síňová kaple s volutovým štítem a s nárožními třičtvrtěsloupy je datována pravděpodobně do poloviny 18. století. Interiér sklenutý plackovou klenbou. Zděná stavba postavená na obdélném půdorysu s protáhle zaobleným závěrem, orientovaná k východu. V ose západního průčelí je vytvořena půlkruhově vyklenutá vpadlina, v níž je prolomen vysoký, valeně zaklenutý portál. Na počátku 90. let byly v portálu, na vnějším líci osazeny dvoukřídlové dveře, dosahující do poloviny výšky portálu. Z římsy vyrůstá velmi nízký volutový štít, půlkruhový vrchol odděluje krytá římsa. Z vrcholu vyrůstá drátěný kříž s paprsky svatozáře mezi rameny a obklopený pěti hvězdami. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Hradiště Na hradci (Q37424762)
| 
|
36679/3-5595 Pam. katalog MIS | Koloděje nad Lužnicí | 49°15′14,04″ s. š., 14°25′5,54″ v. d. | Výšinné opevněné sídliště - hradiště Na hradci, archeologické stopy. Lokalita se nachází na nízké ostrožně na pravém břehu Lužnice. Po případném opevnění se v terénu nezachovaly žádné stopy. Na temeni ostrožny se dnes nachází louka, na níž navazují v jejím předpolí polní tratě, svahy jsou porostlé křovinami a stromy. V roce 1946 nalezl J. Maličký na ploše ostrožny zlomky středověké keramiky. Keramika nalezená roku 1981 dr. A. Benešem patří do raného středověku. Poznámka: Parcelní číslo v Památkovém katalogu neuvedeno. | |||||
| Židovský hřbitov (Q8556165)
| 
|
32060/3-202 Pam. katalog MIS | Koloděje nad Lužnicí | 49°15′19,71″ s. š., 14°25′5,34″ v. d. | Židovský hřbitov se nachází nad obcí, napravo při silnici Chrášťany a Bernartice, a byl založen kolem roku 1700, dochovalo se zde téměř 500 náhrobků. Jedním z náhrobků je tumba rabína Jacoba Mahlera z roku 1867, která je jediným náhrobkem tohoto druhu v jižních Čechách. Na hřbitově se nacházejí náhrobky jihočeského typu s rostlinnou ornamentikou. Hřbitov lichoběžníkového tvaru je umístěn ve značně zvýšeném svahovém terénu sever–jih a je obehnaný ohradní omítnutou kamennou zdí. Márnice zde není a nejsou o ní žádné zmínky. Poznámka: Parcelní číslo v Památkovém katalogu neuvedeno. | |||||
| Boží muka (Q37424721)
|
|
40007/3-201 Pam. katalog MIS | Koloděje nad Lužnicí | Boží muka Poznámka: Památkový katalog neuvádí polohu ani popis božích muk a uvádí, že „nebyla nalezena“. Podle evidenčního listu bylo při revizi roku 1973 zjištěno, že byla již před delší dobou zničena. Ani evidenční list neuvádí naprosto žádný lokalizační údaj. | ||||||
| Mohylník (Q37424697)
| .jpg)
|
25556/3-5285 Pam. katalog MIS | Koloděje nad Lužnicí | okraj lesa Želib (Zelib) 49°15′18,29″ s. š., 14°25′35,39″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Lokalita se nachází na návrší na levém břehu Lužnice, od řeky je lokalita vzdálena asi 150 m. Pohřebiště se skládá ze dvou skupin mohyl vzdálených od sebe asi 120 m. První se skládá ze 16 mohyl a je situována na mírném jihozápadním svahu návrší, druhá skupina tvořená 3 mohylami leží na západním okraji temene návrší. Původní počet mohyl na pohřebišti mohl být ještě vyšší, J. Rychlý v roce 1893 uvádí 21 mohyl. Mohyly v první skupině mají průměr od 3 do 12 m, jejich výška se pohybuje v rozmezí 0,3–1,1 m. Vzdálenost mezi jednotlivými mohylovými násypy nepřesahuje 10 m, v několika případech se násypy dvou sousedních mohyl částečně překrývají. Druhá skupina na temeni návrší je tvořena jedou malou a dvěma velkými mohylami, z nichž největší o průměru 14 m dosahuje výšky 1,6 m. Prostorové rozložení mohyl a jejich diferenciace podle velikosti naznačuje odlišné sociální postavení zemřelých. Zprávy o případných archeologických nálezech se nezachovaly, předměty uložené údajně do bechyňského muzea nelze ve sbírkách rozlišit. Poznámka: Parcelní číslo v Památkovém katalogu neuvedeno. | |||||
| Mohylník (Q37424709)
|
|
41078/3-5551 Pam. katalog MIS | Koloděje nad Lužnicí | severozápadně 950 m od Vesce v lese 49°15′58,74″ s. š., 14°24′48,15″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště leží na temeni návrší mezi dvěma pravostrannými přítoky Bílinského potoka, asi 1000 m západně od řeky Lužice. V roce 1977 zde byly při povrchovém průzkumu zjištěny dvě nízké nejisté mohyly vzdálené od sebe asi 50 m. Z lokality nejsou známé žádné archeologické nálezy. Poznámka: Parcelní číslo v Památkovém katalogu neuvedeno. |
Nuzice[editovat | editovat zdroj]
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Mohylník (Q38037982)
|
|
18575/3-5269 Pam. katalog MIS | Nuzice | les Celiv, pp. 1366/1 49°15′52,85″ s. š., 14°26′7,23″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Lokalita se nachází v jihozápadní části katastru, v lese Celiv. Průměr mohyl na pohřebišti se pohybuje kolem 10 m, výška i 80 cm. Mohylník je v současnosti porostlý hustým porostem mladých smrků. Jednotlivé mohylové náspy jsou obtížně přístupné i rozeznatelné. Střední doba bronzová, halštatská, dodatečně doba laténská. Poznámka: Počet mohyl není v Památkovém katalogu uveden, zmíněny jsou mohyly č. 5 a 6. | |||||
| Mohylník (Q38037997)
|
|
24278/3-5268 Pam. katalog MIS | Nuzice | V Borcích, pp. 786/6 49°15′24,46″ s. š., 14°28′20,48″ v. d. | Mohylník, archeologické stopy. Lokalita se nachází v jihovýchodním výběžku katastru, západně od Židovy strouhy. Mohylové pohřebiště střední velikosti sestávající z asi 6–7 mohyl uspořádaných za sebou v souvislém pásu dlouhém cca 80 metrů, pravděpodobně z doby bronzové. Průměr mohyl se pohybuje od 6 do 9 metrů, výška dosahuje max. 50 cm. Památkově chráněno od 15. prosince 1975. | |||||
| Mostek nad Židovou strouhou (Q38037992)
| 
|
47380/3-5616 Pam. katalog MIS | Nuzice | nad Židovou strouhou, Hodonice u Bechyně, pp. 2006/1, 2010/4, Nuzice, pp. 1414/1, 1415/1 49°16′31,94″ s. š., 14°27′55,08″ v. d. | Silniční most - mostek. Most je situován v extravilánu obce, na bývalé silnici č. 122 Nuzice–Bechyně přemosťuje Židovu strouhu. Před zřízením silniční přeložky bylo číslo mostu 122-11. Jednoobloukový kamenný most, kolmý, bez křídel. Délka mostu je 27,10 m, délka přemostění 12,08 m, konstrukční šířka 5,02 m a výška mostu 9,16 m. Most se nachází na území přírodní památky Židova strouha. Dle typologie lze klást dobu vzniku mostu do 2. poloviny 19. století, písemné doklady o jeho vzniku nenalezeny. Po přeložce silnice (Památkový katalog neuvádí dataci) je most využíván jen pro pěší. Památkově chráněno od 22. ledna 1986. | |||||
| Hradiště Hradce (Q38037987)
|
|
29943/3-5302 Pam. katalog MIS | Nuzice | soutok Lužnice a Židovy strouhy 49°16′38,19″ s. š., 14°27′31,79″ v. d. | Pravěké a raně středověké hradiště. Dvoudílné hradiště leží ve strategické poloze na široké ostrožně nad soutokem Lužnice a potoka Židova strouha. Původně bylo opevněno dvěma pásy fortifikace, z nichž se zachoval pouze obloukovitý vnitřní val přepažující ostrožnu. Starší doba bronzová, doba halštatská a laténská, raný a vrcholný středověk. Poznámka: Parcelní číslo Památkový katalog neuvádí. |
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek v Týně nad Vltavou na Wikimedia Commons
