Hněvkovice (zámek)
| Zámek Hněvkovice | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | Renesance |
| Výstavba | 1584 |
| Stavebník | Jeroným Hozlauer z Hozlau |
| Poloha | |
| Adresa | Týn nad Vltavou,  Česko |
| Ulice | Hněvkovice na pravém břehu Vltavy 865 |
| Souřadnice | 49°11′37″ s. š., 14°26′48,3″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 37616/3-492 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Hněvkovice je kulturní památka, která se nachází v součásti města Týn nad Vltavou, která se nazývá Hněvkovice na pravém řeky Vltavy – na rozdíl od místní části města s názvem Hněvkovice na levém břehu Vltavy. Zámek je 3 km jihovýchodně od centra města na mírném svahu nad řekou Vltavou. Od řeky jej odděluje silnice II. třídy č. 105 a cyklotrasa č.1079 Hluboká nad Vltavou – Týn nad Vltavou, která je součástí Vltavské cyklistické cesty.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1584 si zde Jeroným Hozlauer z Hozlau postavil renesanční tvrz, zdobenou sgrafity a freskami. V zemských deskách byla zapsána jako „uměleckým dílem zdobená“.[2] Po Hozlauerově účasti na českém stavovském povstání byla tvrz obsazena císařským vojskem. V roce 1621 byla tvrz s přilehlou vsí postoupena Janu Častolárovi z Dlouhé Vsi na úhradu válečné půjčky, ten pak sešlou tvrz předal pražskému arcibiskupovi, kterým byl tehdy Jan Lohelius, jako náhradu za svůj dluh.[3] Arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna tvrz nechal tvrz přestavět na barokní zámek. Hněvkovický zámek sloužil před postavením vltavotýnského zámku (1699) jako sídlo správy vltavotýnského arcibiskupského panství. Při morové epidemii v Praze sídlila v zámku svatovítská kapitula (od léta 1713 do března 1714). Později zde byl hospodářský dvůr a správa polesí. Ve 2. polovině 20. století zde bylo zemědělské učiliště a internát.[4] V 60. letech 20. století byla v hlavním sále v 1. patře, kde jsou renesanční nástěnné malby, umístěna tělocvična. Později byl sál předělen a malby byly zabíleny. Dnes je zde střední odborná škola a střední odborné učiliště.[5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Stavba si zachovala původní dispozici, má obdélníkový půdorys, je jednopatrová a má valbovou střechu. Původně byla stavba ohrazená; ze dvou barokních bran se dochovala brána na jihozápadním rohu zámeckého areálu, ke které již nevede přístupová cesta. Nad vchodem do budovy je terakotový znak arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna. Pod zámkem jsou rozlehlé klenuté sklepy. Průzkumem byly zjištěny renesanční malby, které mají vysokou uměleckou úroveň.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vltavská cyklistická cesta [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko : krajem dvou r̆ek. České Budějovice: Veduta, 2010. ISBN 978-80-86829-54-8. S. 80–86.
- ↑ SEDLÁČEK; AUGUST. Hrady, zámky a tvrze království Českého: Písecko. [s.l.]: [s.n.], 1890. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Příprava vydání Karel Tříska a kolektiv. Díl V. [s.l.]: Svoboda, 1986. S. 73.
- ↑ SOŠ a SOÚ Hněvkobive [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Hněvkovice na Wikimedia Commons
