Dům U Modré hvězdy (Týn nad Vltavou)
| Dům U Modré hvězdy | |
|---|---|
.JPG) Dům U Modré hvězdy na jihozápadním rohu náměstí v Týně nad Vltavou | |
| Účel stavby | |
byty, obchodní prostory | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční, barokní, klasicismus |
| Přestavba | po roce 1796, 1970–1971 |
| Další majitelé | dům arcibiskupského hejtmana, později dům rodiny hejtmana vltavotýnské solnice a sídlo místních řemeslníků (perníkáře, mydláře, knihkupce) |
| Současný majitel | několik soukromých vlastníků |
| Poloha | |
| Adresa | náměstí Míru čp. 252, Týn nad Vltavou,  Česko |
| Ulice | Náměstí Míru |
| Souřadnice | 49°13′23,45″ s. š., 14°25′13,04″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 36816/3-503 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům U Modré hvězdy čp. 252 na rohu náměstí Míru a ulice Horní Brašov patří mezi významné nemovité kulturní památky města Týna nad Vltavou v okrese České Budějovice.[1] Název domu je odvozen od domovního znamení – modré sedmicípé hvězdy.[2] Rozlehlý, původně renesanční objekt s klenutým přízemím a sklepy a s věžovitým nárožním rizalitem je součástí městské památkové zóny Týn nad Vltavou, vyhlášené 19. listopadu 1990.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Přesné datum výstavby domu na vltavotýnském náměstí není známo, měl zde s největší pravděpodobností existovat již v době před velkým požárem, který poničil město v roce 1564.[2] V dalších dokumentech je uvedeno, že arcibiskupský hejtman Václav Vltavský v roce 1636, kdy přestal vykonávat svůj úřad, zakoupil dům (čp. 252) na „hořejším rynku“ a později koupil i další domy a pozemky ve městě. V roce 1677 bylo jmění Václava Vltavského rozděleno a dům U Modré hvězdy získal primátor Týna Kašpar Kamperl. V záznamech je uvedeno, že se jednalo o dům „velmi krásně položený“, který měl v přízemí světnici, dva krámy a dva sklepy, v patře pak tři pokoje a tři komory. K domu patřila též sýpka a stáje pro 10 koní a 10 krav.[1]
.jpg)
O 22 let později po smrti primátora Kamperla dům získala rodina hejtmana týnské solnice Vincence Gottfrieda Zieglera. V roce 1726 dům odkoupil od Zieglerových místní perníkář Jiří Tytz. Po rodině Tytzových, která byla sňatkem spřízněna s rodinou týnského primátora Václava Dubského, se zde střídali další vlastníci.[1] Od počátku 19. století až do roku 1909 dům vlastnila rodina mydláře Jana Happla a jeho potomků. V roce 1909 dům U Modré hvězdy koupil knihkupec a nakladatel Jan Kučera, který měl syna Bohuslava - proto se o domě hovoří též jako o domě „U Kučerů“. Jan Kučera i jeho syn Bohuslav zemřeli v roce 1936.[1]
Nález pokladu[editovat | editovat zdroj]
V letech 1970–1971 proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého objektu, během které získal dům U Modré hvězdy opět svou někdejší podobu z doby po velkém požáru v roce 1796. Mimo jiné byla obnovena charakteristická věžička na nároží náměstí Míru a ulice Horní Brašov.[1]
Dne 19. února 1970 během stavebních prací byl v domě nalezen unikátní soubor zlatých a pozlacených předmětů z období renesance. Poklad tvoří soubor dvou zlacených ženských pásů, dvou stříbrných, silně zlacených kalichů, a čtyř zlatých mincí. Kalichy a pásy pocházejí pravděpodobně ze sklonku 16. století. Mezi mincemi jsou dva zlaté dukáty uherského krále Matyáše Korvína (1458–1490) a zlatý dukát krále Vladislava II. Jagellonského. Poslední z mincí pochází z pozdější doby – jedná se o zlatý uherský dukát císaře Rudolfa II. (1576–1608). V Městském muzeu v Týně nad Vltavou je poklad vyobrazen v podobě hologramu, samotný soubor cenných předmětů je ve zdejších expozicích, případně jinde v ČR nebo v zahraničí, vystavován jen výjimečně.[2]
.jpg)
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dům stojí v historickém centru Týna nad Vltavou v jihozápadním rohu náměstí, boční (severní) stranou je obrácený do ulice Horní Brašov.[4] Budova bezprostředně sousedí s vedlejším domem čp. 251, respektive hotelem U Zlaté lodi, který je rovněž kulturní památkou. (Původně byla mezi čp. 252 a sousedním domem čp.251 úzká proluka, tvořící průchod z náměstí).[1] Od dominanty náměstí, kostela svatého Jakuba, založeného již ve 13. století, je dům U Modré hvězdy vzdálený jen asi čtyři desítky metrů.[4]
Přízemí domu je nápadně opticky odděleno od prvního patra odlišnou barvou fasády a dalšími barevnými prvky, včetně domovního znamení – modré sedmicípé hvězdy v kruhu stejné barvy. Středověký původ domu U Modré hvězdy dosvědčují mj. patrové klenuté sklepy, které pravděpodobně byly v minulosti součástí vltavotýnského podzemí.[1] V přízemí a v suterénu budovy jsou prostory zaklenuté hřebínkovou a valenou výsečovou klenbou. Nejcharakterističtějším stavebním prvkem je válcový rizalit s vížkou a kuželovou střechou. Za domem je rozlehlý dvůr, který se svažuje směrem na jih k řece Vltavě a k Puchmayerově ulici. Památková ochrana se vztahuje na celý areál.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h Dům Modrá hvězda [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-10-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c NOVOTNÁ, Klára. Vltavotýnský poklad z doby na přelomu středověku a novověku [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Filosofická fakulta, 2013 [cit. 2021-10-15]. Bakalářská práce, PDF. Dostupné online.
- ↑ Týn nad Vltavou [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Seznam. Dům č. 252 "U Modré hvězdy" [online]. mapy.cz [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SUDOVÁ, Martina; PROCHÁZKA, Lubomír. Vltavotýnský poutník. 1. vyd. Praha: Miloš Uhlíř - Baset, 2007. 247 s. ISBN 978-80-7340-098-9.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům U Modré hvězdy na Wikimedia Commons
