Přeskočit na obsah

Sautens

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sautens
Sautens – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška812 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměTyrolsko
OkresImst
Sautens
Sautens
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha11,6 km²
Počet obyvatel1 640 (2021)[1]
Hustota zalidnění141,3 obyv./km²
Správa
StarostaBernhard Gritsch
Oficiální webwww.sautens.tirol.gv.at
E-mailgemeinde@sautens.tirol.gv.at
Telefonní předvolba05252
PSČ6432
Označení vozidelIM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sautens Neue Pfarrkirche

Sautens je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Imst.

Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel.[2]

Sautens leží při vstupu do údolí Ötztal na dvou širokých postglaciálních murách potoků Lehn a Schoadler. Terén Haderlehnu, stejně jako horské rameno Ötzerau na opačné straně údolí, je tvořeno vysokým reliéfním terénem, který byl vytvořen Ötztalským ledovcem.

Obec, která leží mimo hlavní silnici, se skládá z několika vesnic, které jsou dnes spojeny dlouhou řadou domů a tvoří centrum obce. Na jihovýchodě se nacházejí vesnice Ritzlerhof a Haderlehn. Oblast se nachází na slunném místě chráněném před větrem a má mimořádně mírné klima, které umožňuje zemědělství, zejména pěstování ovoce. Část sklizně se na místě zpracovává na ovocnou pálenku. Kromě toho se obec v nedávné minulosti proslavila i dalšími destiláty. Získala již několik regionálních ocenění.

Obec má rozlohu 11,6 km², z toho 12,7 % je zemědělská půda, 3,3 % jsou zahrady, 1,4 % tvoří alpské louky a 64 % lesy. Z celkové rozlohy je 23,1 % území osídleno.[3]

Zvláštnost kalendáře

[editovat | editovat zdroj]

Díky impozantní výšce hory Acherkogel, která se nachází v sousední obci Oetz, může obec Sautens zažít mimořádné východy slunce. Fyzikální zákony difrakce světla způsobují, že kalendářní začátek jara a podzimu se zobrazuje na vrcholu hory, vzdáleném vzdušnou čarou asi devět kilometrů, v koridoru necelých 100 metrů.[4]

Sousední obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec sousedí[5]

Haiming
Roppen Oetz
Umhausen

Od 8. století se na obou murách usazovali Bavoři. Tyrolský svaz vinařů uvádí, že vinařství v přední obci Ötztal je v listinách uváděno již v roce 965.[6] Od 14. století je doloženo několik statků patřících různým majitelům.

V 18. století probíhala těžba pyritů mědi nad Sautens, která nebyla příliš produktivní. Do roku 1836 byl Sautens připojen k Oetzu, poté se stal samostatnou obcí.

Sesuvy bahna opakovaně ohrožovaly obecní území, ale již v roce 1903 byla provedena rozsáhlá ochranná stavební opatření.

Po vybudování arlberské železnice údolím Oberinntal (1884) a výstavbě nové silnice z Ötztalského nádraží do Oetzu na pravém břehu Ötztaler Ache ztratila stará vesnická cesta význam. Výstavbou mostu přes řeku Ache a silnice do Sautens se původně venkovská obec proměnila v turistické středisko.

Pravděpodobně v 18. století byla na polích Sautens nalezena 14 cm vysoká kovová figurka, která údajně představovala Venuši, římskou bohyni lásky. Alespoň tak o tom informoval archeolog Franz Miltner během druhé světové války. V té době však také uvedl, že postava zmizela. Dochovala se však kresba sochy z konce 18. století.[7]

Sautens bylo osídleno pravděpodobně již od pravěku a předpokládá se, že i místní název je předřímského původu. První písemná zmínka pochází z roku 1288 a název je obvykle překládán z keltského *sūtā („mokřad“).[8]

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sautens na německé Wikipedii.

  1. a b Dostupné online.
  2. Einwohnerzahl 1.1.2021 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2021, položka 1740 v excel tabulce
  3. Ein Blick auf die Gemeinde Sautens <70218>. www.statistik.at [online]. Statistik Austria, 2023-12-31 [cit. 2024-07-26]. Dostupné online. 
  4. STECHER, Bernhard. Wöll töll völl. 2. vyd. Oetz: [s.n.], 2017. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-3-200-05132-4, ISBN 3-200-05132-9. OCLC 1187254453 S. 158–160. 
  5. Sautens. tirolatlas.uibk.ac.at [online]. [cit. 2024-07-26]. Dostupné online. 
  6. Bernhard Stecher: . . c.d. S. 149.
  7. Bernhard Stecher:.. c.d., S. 161.
  8. ANREITER, Peter; CHAPMAN, Christian; RAMPL, Gerhard. Die Gemeindenamen Tirols: Herkunft und Bedeutung. Innsbruck: Wagner, 2009. 650 s. (Veröffentlichungen des Tiroler Landesarchivs). ISBN 978-3-7030-0449-0. S. 72. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]