Haiming (Tyrolsko)
| Haiming | |
|---|---|
 Kostel v Haimingu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°15′12″ s. š., 10°52′53″ v. d. |
| Nadmořská výška | 670 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Tyrolsko |
| Okres | Imst |
  Haiming | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 40,2 km² |
| Počet obyvatel | 4 659 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 115,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| gemeinde | |
| Telefonní předvolba | 05266 |
| PSČ | 6425 |
| Označení vozidel | IM |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Haiming je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Imst. Leží mezi městy Telfs a Imst v údolí Oberinntall. V obci žije přibližně 4 700[1] obyvatel. K 1. lednu 2011 zde žilo 4349 obyvatel, k 1. lednu 2018 pak 4659 obyvatel, k 1. 1. 2021 to bylo 4770 obyvatel.[2]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Obec se skládá z šesti částí: Brunau, Haiming, Haimingerberg, Ochsengarten, Ötztal-Bahnhof a Schlierenzau. Samotný Haiming leží na horském srázu hory Tschirgant a je charakteristické zemědělstvím, zatímco v části Ötztal-Bahnhof (v ústí údolí Ötztal) díky příznivému dopravnímu spojení vznikla rozlehlá průmyslová a obytná zóna. Haimingerberg na jižní straně údolí si částečně zachoval svůj horský zemědělský vzhled. Část Ochsengarten je jednou ze dvou výchozích základen pro lyžařskou oblast Hochoetz a díky blízkosti sousedního Kühtai na východě je zapojen i do zimní turistiky. Jinak je pro Haiming charakteristická letní turistika (splavování horního Innu).[3]
Celková rozloha obce je 40,2 km², z toho 13,5 % připadá na zemědělskou půdu,3,6 % na vysokohorské alpské louky, 60,3 % tvoří lesy a 18 % jsou vysokohorské oblasti. Z celkové rozlohy je 24,1 % území osídleno, zastavěna plocha zaujímá 1,2 % z celkové rozlohy.[4]
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj]Obce, které sousedí s Haimingem se nachází v okrese Imst.
| Tarrenz | Nassereith Obsteig | Silz |
| Karrösten | .svg)
|
Silz |
| Roppen | Sautens Oetz | Silz |
Znak
[editovat | editovat zdroj]Blason: V červeném (štítu) tři zlaté kukuřičné klasy, jejichž stébla jsou pokryta černým ozubeným kolem.[5]
Barvy obecní vlajky jsou žlutočervené.
Obecní znak, který byl udělen v roce 1984, odkazuje svými obilnými klasy a ozubeným kolem na dvě nejdůležitější výdělečná odvětví v obci, zemědělství a průmysl.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Urnové pole vykopané v roce 1952 u Forchetu, přesněji u Wiesenrainu (dnešní rybník u trafostanice)[6], dokládá, že oblast Haimingu byla osídlena již kolem roku 800 př. n. l. První doložená zmínka o Haimingenu pochází z roku 1269, kdy Meinhard II. koupil od hraběte Heinricha von Eschenlohe pět statků v oblasti petersberského dvora. Název obce pochází ze starého bavorského osobního jména Haimo, které bylo spojeno s příponou -ing ("osada Haimo").[7]
V roce 1313 se Haiming poprvé objevuje jako podhradí u svatopetrského dvora, most přes Inn v roce 1320. Až do roku 1939 byla tato cesta aktivní, ale kvůli nebezpečí padajících kamenů musely být navrženy nové koncepce přeložky silnice.
V roce 1315 je v listině v Ochsengartenu zmíněn Schwaighof. V této části obce se nachází jedno z nejstarších stálých vysokohorských osídlení v Tyrolsku. Ve středověku se v oblasti nacházel kámen podobný mramoru, který se používal v mnoha církevních stavbách. Vypráví se, že vévoda Fridrich IV. prý při svém útěku z Kostnice strávil několik dní v chatě v lese pod údolím Brandsee (Brandseetal).
Od roku 1627 tvořily Haiming, Schlierenzau a Ochsengarten samostatnou obec petersberského dvora. Když byla v roce 1884 postavena Arlberská železnice, byl přes řeku Ötztaler Ache položen most a v roce 1893 následovala výstavba železniční stanice Ötztal.
Po připojení Rakouska k Německu plánovala společnost Westtiroler Kraftwerke AG, dceřiná společnost Alpen-Elektrowerke-AG (AEW), výstavbu řetězce vodních akumulačních elektráren v Ötztalu. V rámci plánování elektrárny museli četní zemědělci v Haimingu na přelomu let 1941–1942 postoupit pozemky elektrárenské společnosti a na těchto pozemcích byl vybudován tábor nucené prace Haiming.[8] Po skončení druhé světové války byl tábor Haiming přeměněn na uprchlický tábor.[9] V únoru 2017 se o lokalitu zvýšil zájem médií, protože společnost TIWAG prodala pozemek o rozloze 95 000 m², na kterém se nacházel bývalý tábor, výrobci slaniny Handl Tyrol.[8][10] V březnu 2017 požádalo 34 zemědělců o navrácení svých bývalých pozemků s tím, že jim byly za národního socialismu vyvlastněny.[11]
Během druhé světové války postavil německý letecký průmysl v Haimingu velký větrný tunel, který byl po roce 1945 demontován. Část materiálu z něj byla použita na opravu železničního mostu v Brixleggu. V roce 1951 byl větrný tunel v Hochsavoyenu přestavěn. Původní díly se používají dodnes.
V roce 1958 byl Silzerberg nakonec pojmenován Haimingerberg. V roce 1972 byla vybudována silnice z Haimingu do Ochsengartenu. Dříve bylo toto místo přístupné pouze po pěšině.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haiming (Tirol) na německé Wikipedii.
- ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
- ↑ Einwohnerzahl 1.1.2021 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2021, položka 1724 v excel tabulce
- ↑ a b Tirol Atlas tiroLexikon / Alpenmodul, Haiming. tirolatlas.uibk.ac.at [online]. [cit. 2024-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Ein Blick auf die Gemeinde Haiming <70202>. www.statistik.at [online]. Statistik Austria, 2023-12-31 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online.
- ↑ ÖNB-ALEX - Landesgesetzblatt Tirol. alex.onb.ac.at [online]. 1984-06-26 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online.
- ↑ HOFER Karl, BACHER Anton: Haiming. Ortsbild und Geshichte. 1979, S. 8.
- ↑ ANREITER, Peter; CHAPMAN, Christian; RAMPL, Gerhard. Die Gemeindenamen Tirols Herkunft und Bedeutung. Innsbruck: Wagner, 2009. 650 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0449-0, ISBN 3-7030-0449-5. OCLC 455592524 S. 54 ff.
- ↑ a b die tiwag.org - Die TIWAG verkauft 95.000 m² Gewerbegrund, der ihr nicht gehört. www.dietiwag.at [online]. [cit. 2021-08-29]. Dostupné online.
- ↑ POHL, Josef. Lagerschule Haiming. Volksschule Haiming [online]. [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Aufregung um TIWAG-Grundstücksgeschäft. tirol.orf.at [online]. 2017-01-10 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Bauern fordern von TIWAG Grundstücke zurück. tirol.orf.at [online]. 2017-03-14 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Haiming na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
