Obsteig

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obsteig
Obsteig – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměTyrolsko
OkresImst
Obsteig
Obsteig
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha34,66 km²
Počet obyvatel1 404 (1. 1. 2021)
Hustota zalidnění33,47 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.obsteig.at
E-mailgemeinde@obsteig.tirol.gv.at
PSČ6416
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsteig je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Imst.

Žije zde 1404 obyvatel (1. 1. 2021).[1]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obsteig je nejzápadnější obec náhorní plošiny Mieminger, nad údolím Oberinntalu, na úpatí pohoří Mieminger. Obec tvoří roztroušené vesnice a vesničky na náhorní plošině.Na západě za průsmykem Holzleitensattel (1119 m n. m.) plošina prudce klesá do údolí Gurgl (Gurgltal). Hlavní část obce Obsteig leží podél silnice B189 Mieminger Straße.

Okolí Obsteigu je oblíbenou turistickou a výletní oblastí, v zimě jsou v Obsteigu také četné běžecké tratě a zimní turistické trasy.

Části obce
• Wald • Thal • Finsterfiecht
• Roller • Langgarten • Holzleiten
• Weisland • Aschland • Arzkasten
• Mooswald • Oberstrass • Unterstrass
• Gschwent (Gschwentmadele) • Burg Klamm • Seepark

Sosední obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Obsteig sousedí s obcemi Biberwier (okres Reutte) na severu, s Mieming na východu, s Mötz na jihovýchodu, Silz na jihu, s Haiming na jihozápadu a Nassereith na západu.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast Obsteigu byla osídlena již kolem roku 1000 př. n. l. Svědčí o tom bronzový nůž nalezený na Sassbergu a zbytky keramiky z Locherbodenu z doby halštatské.[3] Kolem roku 250 n. l. nechal římský císař Decius vybudovat silnici Via Decia, spojnici ze Zirlu na silnici Via Claudia Augusta u Dormitzu. Vedla přes Obsteig a dále přes průsmyk Holzleitensattel.[4] Osídlení Bavory kolem roku 800 je rozpoznatelné podle typických bavorských koncovek, jako je Schneggenhausen.[3] Místní jméno Obsteig je původně název pole a poprvé bylo zapsáno roku 1288 jako dem steige. V 15. století se předložka an změnila na ob (1449: ob des Gstaigs). Název pochází ze středohornoněmeckého ob 'nad' a steige 'strmá cesta'.[5]

Hrad Burg Klamm na staré dopravní tepně severně od mostu přes Inn u Mötzu má pohnutou historii. V roce 1250 se poprvé objevuje zmínka o "pánech z Chlamm". Kolem roku 1239 se hrad dostal do vlastnictví pánů z Milseru. V roce 1399 se dostal do držení mocných Starkenbergů, kteří byli v roce 1423 zbaveni moci poté, co povstali proti vévodovi Fridrichu IV. a hradu se zmocnil Zikmund. V 19. a 20. století pod střídáním majitelů stále více chátral, až jej v roce 1957 získal a obnovil průmyslník Hünnebeck.[6]

V daňovém registru hraběte Meinharda II. z roku 1288 je uveden hostinec daz Nivenstift, později hostinec Löwenwirt. Stifthof je několikrát zmiňován v listinách, například v roce 1312 s majitelem "Eberhard der Niustifter" nebo v roce 1477 při stavebním jednání. V roce 1892 hostinec vyhořel, ale byl znovu postaven, a po roce 1870 byl zbořen.[7] Ve stejném daňovém registru z roku 1288 je popsána i vesnice "ze Asselönne" (Aschland) na úpatí Wannigu.[8] Podle urbáře opatství Stams z roku 1336 byl majitelem "Eberhard der Niustifter".

V urbáři opatství Stams z roku 1336 je uvedeno, že "Chunradův syn ze Snekkenhusenu" odkázal Stamsskému opatství peněžní částku. Panství Schneggenhausen nikdy nepodléhalo zdanění, ale bylo takzvaným "svobodným lénem", které zavazovalo feudála k loajalitě a poslušnosti vůči knížeti.[9]

Kolem roku 1500 se Obsteig skládal ze šesti statků. Jedním z nich byl Schneggenhausen.[10]

V roce 1833 vznikla oddělením obce Miemingerberg samostatná obec Obsteig.[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Einwohnerzahl 1.1.2021 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2021, položka 1824 v excel tabulce
  2. Obsteig. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. 
  3. a b c 1833 Gemeindeteilung [online]. 2020-12-10 [cit. 2021-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-18. (německy) 
  4. Holzleiten: Hl. Familie [online]. 2005-10-01 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. (německy) 
  5. ANREITER, Peter; CHAPMAN, Christian; RAMPL, Gerhard. Die Gemeindenamen Tirols Herkunft und Bedeutung. Innsbruck: Wagner, 2005. 650 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0449-0, ISBN 3-7030-0449-5. OCLC 455592524 S. 59 ff. 
  6. klamm. www.tirolburgen.antonprock.at [online]. [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. 
  7. Der Löwenwirt Teil 1 und 2 [online]. 2002-01-01 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. (německy) 
  8. Aschland: HI. Rochus [online]. 2005-10-01 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. (německy) 
  9. J.M.F. Chronik: Ansitz Schneggenhausen – ObsteigAktuell [online]. [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. (německy) 
  10. Neue Vision vom alten Dorfkern [online]. 2003-01-01 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]