Längenfeld
| Längenfeld | |
|---|---|
 Alpské údolí Ötztal u Längenfeldu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°4′ s. š., 10°58′ v. d. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Rakousko |
| spolková země | Tyrolsko |
| okres | Imst |
  Längenfeld | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 195,84 km² |
| Počet obyvatel | 4 780 (1. 1. 2021) |
| Hustota zalidnění | 22,36 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| gemeinde@laengenfeld.tirol.gv.at | |
| PSČ | 6444 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Längenfeld (Laengenfeld) je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Imst.
Žije zde 4780 obyvatel (1. 1. 2021).[1] Zajímavostí jsou zde hlavně proslulé solné lázně, největší svého typu v celé střední Evropě. Součástí komplexu je i čtyřhvězdičkový hotel. Lázně jsou stavěny tak, aby z nich byl výhled na celé alpské pohoří. Hojně navštěvované je i centrum městečka s dominantním kostelem a obchody se suvenýry.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Obec Längenfeld leží v rozšířené části údolí Ötztal u ústí potoka Fischbach z údolí Sulztal do řeky Ötztaler Ache.
Gamskogel je místní hora Längenfeldu.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Obec se skládá ze dvou obcí Oberlängenfeld (hlavní obec, 469 obyvatel) a Unterlängenfeld, které leží na řece Fischbach, a dále z obcí Gries), Huben a Oberried. Obec Längenfeld se skládá z 22 vesnic, osad a seskupení domů (Rotte).
Sousední obce[editovat | editovat zdroj]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ötztal je důležitou dopravní cestou přes Alpy na jih po tisíce let. Nález Ötziho je důkazem této rané migrace údolím. Později se zboží přepravovalo přes Timmelsjoch do údolí Passeier do Jižního Tyrolska a odtud dále.[2]
První písemná zmínka o obci se nachází v listině pánů z Montalbanu, která zmiňuje jejich majetek v "Lenginveltu" kolem roku 1250.
Od roku 1288 v urbáři Meinharda II. jsou přesné informace, kde bylo 18 statků podléhalo pánu panství a 14 statků fojtovi kláštera Frauenchiemsee.
Ve 14. století se rozlišovalo mezi svobodnými zemědělci, kteří žili v hlavním údolí, a Schwaighöfe v Gries im Sulztalu nebo v Hubenu, které byly ve vlastnictví kláštera Frauenchiemsee nebo panovníka.
Vedle chovu dobytka se od 14. století stalo hlavním zdrojem příjmů obce pěstování lnu a jeho zpracování. Kolem roku 1800 byl Ötztalský len pro svou dobrou kvalitu dokonce uveden na hamburskou burzu. Pěstování lnu zaniklo ve 20. století s nástupem bavlny, jejíž produkce byla levnější.
Ötztal a všechny jeho vesnice patřily k petersberskému dvoru, který od 16. století pořádal v Längenfeldu dvakrát ročně dvorský den. Längenfeld jako politická obec byl poprvé uveden v katastru pozemkové daně v Petersbergu v roce 1627 jako farnost a hlavní město petersberského dvora a v obecních reformách z let 1811 a 1832 byl uveden mezi 10 hlavními farnostmi petersberského dvora.[2]
Znak[editovat | editovat zdroj]
Blason: Štít je rozdělený sedmkrát stříbrnou a červenou barvou.
Městský znak byl udělen v roce 1964. Pruhy v národních barvách označují stejnojmenný "Lange Feld", rozšíření údolí Ötz v okolí Längenfeldu.[3]
Sport[editovat | editovat zdroj]
V letech 2014 a 2015 se zde konal Evropský pohár juniorů ve sportovním lezení, kterého ze zúčastnila také česká reprezentace.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Längenfeld na německé Wikipedii.
- ↑ Einwohnerzahl 1.1.2021 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2021, položka 1730 v excel tabulce
- ↑ a b Längenfeld. www.geschichte-tirol.com [online]. [cit. 2021-08-29]. Dostupné online.
- ↑ WIDMOSER, Eduard. Tiroler Wappenfibel. Innsbruck: Tyrolia-Verl, 1978. 80 s. Dostupné online. ISBN 3-7022-1324-4, ISBN 978-3-7022-1324-4. OCLC 8195510 S. 11.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Längenfeld na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
