SS Trás-os-Montes

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
SS Trás–os–Montes (Vladivostok, prosinec 1919)
SS Trás–os–Montes (Vladivostok, prosinec 1919)
Základní údaje
Původní vlastník Německo Konečný vlastník Portugalsko
TypZaoceánský parník
Uživatelé
  • Norddeutscher Lloyd.;
  • portugalská armáda a Trojdohoda;
  • Companhia Nacional de Navegaceo
Jméno podleOblasti Portugalska nazývané „Trás-os-Montes“[p. 1]
ObjednánaNorddeutscher Lloyd
Spuštěna na vodu21. srpna 1906
Uvedena do službyzáří 1906
Osud
  • 1949 vyřazena ze služby;
  • 1951 sešrotována
Poznámka
  • původní jméno: Bülow;
  • další jméno: Trás–os–Montes;
  • poslední jméno: Nyassa
Takticko-technická data
Pohonparní stroj(e)
Palivouhlí
Operační nasazení
Nasazení
  • přeprava spojeneckých vojáků v 1. sv. válce;
  • transport čs. legionářů z Vladivostoku do Terstu (18. prosince 1919 – 2. února 1920);
  • 14 plaveb do Ameriky během 2. sv. války
Loď SS Trás–os–Montes v roce 1919

SS Trás–os–Montes[p. 2] byla jedna z transportních lodí, které se podílely po skončení první světové války na odvozu československých legionářů z Vladivostoku do Evropy.

Stručná historie lodi[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1906 do roku 1919[editovat | editovat zdroj]

Loď SS Trás–os–Montes si objednala společnost Norddeutscher Lloyd.[p. 3] Plavidlo bylo sestaveno v Brémách v loděnicích Joh. C. Tecklenborg[p. 4] a na vodu bylo spuštěno 21. srpna 1906. Dopravní loď určená pro 2 042 osob se původně jmenovala Bülow a její první plavba v září 1906 směřovala na Dálný východ (pak se plavila i do Austrálie a do USA). Do začátku první světové války (28. července 1914) stihla loď vykonat celkem pět zaoceánských plaveb. Po vypuknutí první světové války vyhlásilo (v roce 1914) Portugalsko neutralitu a dopravní loď Bülow zůstala zakotvena v portugalském přístavu. Neutralita Portugalska byla narušena Německem, které 9. března 1916 vyhlásilo Portugalsku válku. Portugalsko se tak připojilo k Dohodě a jeho vojáci se zúčastnili bojů na západní frontě (a na území koloniální Afriky). Portugalská armáda loď Bülow zabavila, přejmenovala ji na Trás–os–Montes a následně ji používala k přepravě spojeneckých vojáků. Na jaře 1919 přepravovala do Austrálie australské vojáky a z Austrálie zpět vezla přes 5 tisíc občanů, kteří byli z Austrálie vyhoštěni s nálepkou „v zemi nežádoucí“.[1] V době od 18. prosince 1919 do 2. února 1920 sloužila SS Trás–os–Montes coby transportní loď pro přepravu československých legionářů z Vladivostoku do Terstu.

Od roku 1924 do roku 1951[editovat | editovat zdroj]

V roce 1924 se novým vlastníkem lodi Trás–os–Montes stala společnosti Companhia Nacional de Navegaceo.[p. 5] Ta loď přejmenovala a provozovala pod jménem Nyassa. V průběhu druhé světové války loď Nyassa uskutečnila celkem 14 plaveb do Ameriky.[p. 6] Čtyři roky po skončení druhé světové války bylo plavidlo v roce 1949 vyřazeno z provozu a o dva roky později (1951) byla v britském Blythu[p. 7] transportní loď rozebrána (sešrotována).[1]

  • Historický znak německé rejdařské společnosti Norddeutscher Lloyd (1857-1970) z Brém: zkřížená kotva a klíč nad věncem z dubových listů v modrém poli na bílém podkladě. Ta si objednala stavbu lodi Bülow
    Historický znak německé rejdařské společnosti Norddeutscher Lloyd (1857-1970) z Brém: zkřížená kotva a klíč nad věncem z dubových listů v modrém poli na bílém podkladě. Ta si objednala stavbu lodi Bülow
  • Loděnice Joh. C. Tecklenborg v Bremerhavenu na řece Geeste (obraz, 1907), kde byla loď Bülow sestavena
    Loděnice Joh. C. Tecklenborg v Bremerhavenu na řece Geeste (obraz, 1907), kde byla loď Bülow sestavena
  • Logo společnosti Empresa Nacional de Navegação a Vapor para a África Portuguesa (rok 1899), později Companhia Nacional de Navegação, která se v roce 1924 stala novým vlastníkem lodi Trás–os–Montes
    Logo společnosti Empresa Nacional de Navegação a Vapor para a África Portuguesa (rok 1899), později Companhia Nacional de Navegação, která se v roce 1924 stala novým vlastníkem lodi Trás–os–Montes

14. lodní transport čs. legionářů[editovat | editovat zdroj]

Základní informace[editovat | editovat zdroj]

Centrokomisí pronajatá transportní loď SS Trás–os–Montes byla původně německou lodí, na začátku první světové války byla zabavena Portugalci a v průběhu světového konfliktu byla dána spojencům k dispozici pro vojenské účely. Loď přivezla do Vladivostoku ruské vojáky z tureckého zajetí a Angličané ji následně pronajali Centrokomisi pro evakuaci československých vojáků. Plavidlo bylo uzpůsobeno k přepravě vojska a disponovalo též nemocničním oddělením, čehož bylo využito k transportu sanitního vlaku číslo 5. Ten evakuoval československou psychiatrickou léčebnu z Tomsku (do Vladivostoku dojel 15. prosince 1919). Kromě obsahu sanitního vlaku loď přepravovala i jednu sbornou rotu, dále pak druhou část 1. československého střeleckého pluku (tj. III. prapor, 2. a 3. kulometná rota, plukovní dělostřelectvo a vozatajstvo), celkem 1 643 československých legionářů + 176 různých dalších osob. Velitelem 14. transportu byl určen podplukovník Vojtěch Vladimír Klecanda.[1] Mezi evakuovanými čs. legionáři byl i štábní kapitán Josef Mašín.

  • Podplukovník Vojtěch Vladimír Klecanda jako velitel 14. lodního transportu československých legionářů z Vladivostoku do Terstu (1919/1920)
    Podplukovník Vojtěch Vladimír Klecanda jako velitel 14. lodního transportu československých legionářů z Vladivostoku do Terstu (1919/1920)
  • Mezi evakuovanými československými legionáři 1. československého střeleckého pluku na této lodi byl i štábní kapitán Josef Mašín
    Mezi evakuovanými československými legionáři 1. československého střeleckého pluku na této lodi byl i štábní kapitán Josef Mašín

Stručný průběh plavby[editovat | editovat zdroj]

Transportní loď Trás-os-Montes měla podle plánu vyplout 17. prosince 1919. Nakládání ale ještě toho dne nebylo dokončeno, takže plavidlo zvedlo kotvy až ve čtvrtek 18. prosince 1919 v 9 hodin a 4 minuty ráno místního času. Po znamení lodní sirénou vyplula loď na širý Tichý oceán. Před vyplutím z Vladivostoku foukal v přístavu ostrý a mrazivý vítr, vinou něhož některé vodní trubky na lodi zamrzly a následně popraskaly. Následujícího dne zastihla loď menší bouře a posléze plavidlo vjelo do Žlutého moře.[1]

Po čtyřdenní plavbě dorazila 22. prosince 1919 transportní loď do čínské Šanghaje a po veplutí zůstala stát uprostřed přístavu na kotvě celý týden. Tady byla prováděna oprava mrazem poničeného topného potrubí a doplňovaly se veškeré zásoby. Pomocí kladek čínští přístavní dělníci vykládali z lodi v pytlích písek a místo této zátěže nakládali na loď (až do čáry ponoru) rýži, mouku, uhlí a jiné zboží.[1]

Uhlí nakládali několik dní ve dne i v noci. Lopatami je vyhazovali na můstky v několika patrech nad sebou a z nejhořejšího je házeli bočnými dveřmi lodními do velkého prostoru lodního. Kolem lodi bylo po celý čas velmi rušno.

Desátník 1. čs. střeleckého pluku František Rybníček[p. 8], O nakládce uhlí do lodi v přístavu Šanghaj, [1]

Zastávku v Šanghaji mohli využít čs. legionáři k návštěvám města a také zde ve velkém městském sále oslavili Štědrý večer. Ten byl zajištěn šanghajskou pobočkou organizace YMCA, která pro legionáře z lodi připravila štědrovečerní nadílku. Na programu večera spolupracoval i legionářský osvětový sbor a do sálu zavítali (mimo jiné) i někteří čeští krajané usazení v Šanghaji.[1]

Večer zahájen byl za slavnostní nálady anglickými proslovy zástupců YMCA a města, na něž anglicky odpověděl náš velitel podplukovník Klecanda. Nato zapěl náš pěvecký sbor národní hymnu „Kde domov můj“, jejíž drahé zvuky zněly nám tehdy tím sladčeji, čím větší a vroucnější byla již naše touha po vzdáleném domovu a osvobozené vlasti. Další program tohoto nezapomenutelného štědrého večera vyplněn byl zpěvem, recitacemi, hudbou a družnou zábavou.

Příslušník 1. čs. střeleckého pluku Květoslav Hřivna[p. 9], O začátku slavnostního večera v Šanghaji, [1]

Účastníci štědrovečerních oslav se občerstvovali v bufetu, kde dámy Angličanky a Číňanky nabízely čaj, bujon a různé čínské zákusky. Na slavnostním večeru hrála dlouho do noci evropské a americké skladby vojenská hudba z amerického křižníku Brooklyn.[1][p. 10]

Transportní loď Trás-os-Montes opustila Šanghaj až 29. prosince 1919, ale po několika hodinách plavby uvízla na mělčině, kde musela vyčkat na příliv. Když mohla pokračovat dále, obdržela posádka hlášení o tajfunu ve Žlutém moři, což znamenalo další jednodenní zdržení. Loď Trás-os-Montes nabrala kurs přes Indický oceán směrem k ostrovu Cejlon, kde 14. ledna 2020 zakotvila v Kolombu.[1]

  • Vladivostok, Šanghaj, Kolombo
  • Přístav ve Vladivostoku (rok 1919)
    Přístav ve Vladivostoku (rok 1919)
  • Mapa Šanghaje kolem roku 1918
    Mapa Šanghaje kolem roku 1918
  • Kolombo (Cejlon) – Princesova ulice (kolem roku 1910)
    Kolombo (Cejlon) – Princesova ulice (kolem roku 1910)
  • Kolombo (Cejlon) – ulice Chatham (kolem roku 1925)
    Kolombo (Cejlon) – ulice Chatham (kolem roku 1925)

Tady si mohli legionáři prohlédnout město Kolombo, ale již 15. ledna 1920 zamířila loď k Suezskému průplavu a dále do Port Saidu. Dne 22. ledna 1920 zemřel na následky zranění během plavby do vlasti na palubě lodi československý legionář František Mička,[p. 11] civilním povoláním dělník. Byl pohřben téhož dne odpoledne do Rudého moře během plavby okolo přístavu Aden při cestě plavidla do Suezského průplavu. Dne 27. ledna 1920 loď zastavila na jeden den v Port Saidu a pak již následovala plavba Středozemním mořem do italského Terstu, kam plavidlo dorazilo 2. února 1920.[1]

  • Suez, Port Said, Terst
  • Velbloudi na přístavišti Suezského průplavu (kolem 1928)
    Velbloudi na přístavišti Suezského průplavu (kolem 1928)
  • Průjezd transportní lodi s československými legionáři Suezským průplavem (cca 1919–1920)
    Průjezd transportní lodi s československými legionáři Suezským průplavem (cca 1919–1920)
  • Přístav Port Said (kolem 1920)
    Přístav Port Said (kolem 1920)
  • Pohlednice, panorama Terstu (1919)
    Pohlednice, panorama Terstu (1919)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Trás-os-Montes je geografická, historická a kulturní oblast Portugalska. Portugalsky znamená „za horami“ a nachází se na severovýchodě země v hornaté oblasti, uzavřené řekami Douro a Tâmega na jihu a západě a španělskými oblastmi Galicie a Kastilie a Leónu na severu a východě.
  2. ↑ Písmena „SS“ před jménem lodi jsou zkratkou pro anglický termín „steam ship“, což v překladu znamená parník. Tato zkratka se původně používala pro lodě poháněné lodním šroubem (anglicky „screw steamer“), později se však začala používat pro parolodě.
  3. ↑ Norddeutscher Lloyd (zkratka NDL; v překladu „Severoněmecký Lloyd“) byla německá lodní společnost založená v Brémách 20. února 1857 Hermannem Henrichem Meierem a Eduardem Crüsemannem. Postupně se stala jednou z předních německých lodních společností na konci 19. a začátku 20. století a hrála klíčovou roli v ekonomickém rozvoji Brém a Bremerhavenu. Než zahájila tato společnost transatlantickou službu začala s trasou do Anglie (V roce 1857 začala první loď, Adler, pravidelnou osobní dopravu mezi regionem Weser (kde se nachází Brémy) a Anglií.) V roce 1858 byla zahájena pravidelná, plánovaná služba mezi novým přístavem v Bremerhavenu a New Yorkem pomocí dvou parníků. Dne 1. září 1970 se společnost sloučila s Hamburg America Line (HAPAG) a vznikla tak společnost Hapag–Lloyd AG.
  4. ↑ Loděnice Joh. C. Tecklenborg byla německá loděnice, která se nacházela na řece Geeste v Bremerhavenu. Byla založena v roce 1841 a definitivně uzavřena v roce 1928. Během své existence postavila přibližně 440 lodí různých typů, včetně mnoha slavných plachetnic. Začátky loděnice sahají do 30. září 1841, kdy Johann (Jan) Simon Abegg a P.H. Ulrichs založili malou loděnici Abegg & Co v Bremerhavenu u ústí řeky Geeste. Tento podnik financoval podnikatel a majitel lodí Franz Tecklenborg (1807–1886) z Brém. V roce 1843 převzal Franz Tecklenborg veškeré aktivity, ale provozní odpovědnost předal svému bratrovi, lodnímu staviteli Johannu Carl Tecklenborgovi (1820–1873). Od té doby loděnice fungovala pod názvem Johann C. Tecklenborg.
  5. ↑ Companhia Nacional de Navegação (CNN), původně známá jako Empresa Nacional de Navegação a Vapor para a África Portuguesa nebo Empresa Nacional de Navegação (ENN), byla portugalská námořní společnost. Společnost byla založena v roce 1881 smlouvou s portugalskou vládou, aby provozovala námořní spojení z Lisabonu do Moçâmedes, spojení mezi ostrovy Kapverdy a mezi těmito ostrovy a Guineou po dobu 10 let. V roce 1918 byla společnost transformována a přejmenována na Companhia Nacional de Navegação (CNN). Během své existence CNN pohltila část společnosti Sociedade Geral de Indústria Comércio e Transportes (SGCIT) (1919-1972), jejíž činnost byla spojena s Companhia União Fabril (CUF), zabývající se přepravou surovin a výrobků produkovaných v továrnách této společnosti.
  6. ↑ V únoru 1944 přivezla loď Nyassa skupinu evropských uprchlíků do Haify.[1]
  7. ↑ Blyth je přístavní město na severovýchodě Anglie (hrabství Northumberland). Blyth leží na východním pobřeží, jižně od řeky Blyth a přibližně 21 km severovýchodně od města Newcastle upon Tyne. Přístavní město Blyth pochází ze 12. století, ale rozvoj moderního města začal až v první čtvrtině 18. století. Hlavními průmyslovými odvětvími, která přispěla k prosperitě města, byla těžba uhlí a stavba lodí (v loděnicích s dlouhou tradicí); důležitou roli hrál také obchod se solí, rybolov a železnice.
  8. ↑ František Rybníček (* 29. ledna 1890 Vicenice okres Třebíč) byl povoláním učitel, absolvent učitelského ústavu, člen Sokola a Národní Jednoty. V rakousko-uherské armádě sloužil u 24. zemského pěšího pluku v hodnosti četaře j.d. Do ruského zajetí padl v lokalitě zvané Olyka dne 5. června 1916. Přihlášku do řad členů československých legií na Rusi podal 1. března 1917 v Revelu (Bobrujsk) a do čs. legií na Rusi byl zařazen do 1. střeleckého pluku od 26. května 1917 v hodnosti vojína. Z čs. legií byl vyřazen (demobilizován) v hodnosti desátníka dne 16. července 1920. Posledním útvarem, kde v legiích sloužil byl 1. střelecký pluk.[2]
  9. ↑ Florián Hřivna (Květoslav Hřivna) (* 21. nebo 24. dubna 1896 Vojnice, okres Olomouc) byl registrován jako student reálky. V rakousko-uherské armádě absolvoval prezenční službu u 54. pěšího pluku, ale v době zajetí sloužil u 20. pěšího pluku. Do ruského zajetí padl v hodnosti j.d. desátníka dne 7. ledna 1916 v Bučači. Přihlášku do čs. legií podal v Darnici (Kyjev) a do řad členů čs. legií byl zařazen v hodnosti vojína od 17. dubna 1917 (přidělen k záložnímu praporu). Svoji karieru v čs. legiích na Rusi skončil u 1. střeleckého pluku s hodností rotmistr/spr. četař. Z legií byl demobilizován k 6. únoru 1920.[3]
  10. ↑ Hudebníci včetně kapelníka byli Malajci původem z Filipínských ostrovů.[1]
  11. ↑ František Mička (* 19. listopadu 1889 Nová Ves (okres Vídeň), příslušný do Vojnice (okres Strakonice) – 22. ledna 1920, paroloď Trás-os-Montes, Rudé moře) byl civilním povoláním dělník. V hodnosti vojína u 11. pěšího pluku rakousko-uherské armády padl do zajetí 22. března 1915 u Přemysle. Přihlášku do řad příslušníků čs. legií na Rusi podal 6. září 1917 v Borispolu. K 8. střeleckému pluku čs. legií byl v hodnosti vojína zařazen 7. září 1917. S touto jednotkou byl evakuován 14. lodním transportem z Vladivostoku na lodi Trás-os-Montes, kde také 22. ledna 1920 zemřel na následky zranění. Byl pohřben do Rudého moře.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m Legionářský směr. ČsOL (Československá obec legionářská), prosinec 2020, čís. Speciál: Transporty z Ruska, s. 46, 47. Speciální číslo ke 100. výročí návratu posledních lodních transportů z Ruska (kapitola: 14. transport – SS Trás–os–Montes). Dostupné online. 
  2. ↑ František Rybníček (* 29. ledna 1890 Vicenice okres Třebíč) [online]. Databáze čs. legionářů; Legie 100, Krev legionáře [cit. 2023-12-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ Florián Hřivna (Květoslav Hřivna) (* 21. nebo 24. dubna 1896 Vojnice, okres Olomouc) [online]. Databáze čs. legionářů; Legie 100, Krev legionáře [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ Databáze čs. legionářů; Legie 100, Krev legionáře [cit. 2023-12-23]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Legionářský směr. ČsOL (Československá obec legionářská), prosinec 2020, čís. Speciál: Transporty z Ruska, s. 46, 47. Speciální číslo ke 100. výročí návratu posledních lodních transportů z Ruska (kapitola: 14. transport – SS Trás–os–Montes). Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SS_Trás-os-Montes&oldid=23490966“