Ságovník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSágovník
alternativní popis obrázku chybí
Ságovník pravý (Metroxylon sagu)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád arekotvaré (Arecales)
Čeleď arekovité (Arecaceae)
Rod ságovník (Metroxylon)
Rottb., 1783
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ságovník (Metroxylon) je rod palem, zahrnující celkem 7 druhů. Pocházejí z Tichomoří a Nové Guiney, ságovník pravý je v současnosti vlivem pěstování rozšířen i v jihovýchodní Asii. Ságovníky jsou poměrně malé až vysoké a robustní palmy s rozměrnými zpeřenými listy. Kmen je přímý, částečně zakrytý vytrvalými bázemi listů, s měkkou dření. Květy jsou oboupohlavné a samčí, u většiny druhů v rozměrných květenstvích. Plody jsou kulovité, se šupinatým povrchem. Ságovník pravý je hospodářsky významná palma poskytující zejména škrobnaté ságo a materiál ke stavbě domů.

Ilustrace Metroxylon vitiense z konce 19. století

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ságovníky jsou nevysoké až robustní palmy s přímými, solitérními nebo svazčitými kmeny. Nejvyšším druhem je Metroxylon amicorum, dorůstající výšky až 33 metrů. Kmen je většinou přinejmenším částečně pokrytý vytrvalými bázemi listů. Na internodiích jsou někdy ostny kořenového původu. Vnější část kmene je tvrdá, dřeň je měkká a bohatá na škrob. Listy jsou rozměrné, zpeřené, složené z velkého počtu jednoduše přeložených segmentů. Čepele listů mohou dosáhnout téměř osmimetrové délky, řapík až 7 metrů. Řapíky jsou dobře vyvinuté, ostnité nebo bez ostnů podobně jako listové pochvy. Ostny mohou dosahovat délky až 46 cm. Květenství jsou krátce stopkatá a větvená do 2. řádu. Většina druhů vykvétá za život pouze jednou a po dozrání plodů celý kmen odumírá. Tyto druhy mají velká květenství, převyšující listovou korunu. Druh Metroxylon amicorum kvete opakovaně a jeho květenství jsou kratší než listy. Květy jsou samčí a oboupohlavné, s trojčetným kalichem a korunou. Tyčinek je 6. V samčích květech jsou volné a přirostlé k bázi koruny, v oboupohlavných květech mají nitky srostlé v trubičku obklopující semeník. Gyneceum je oblé, srostlé ze 3 plodolistů a obsahuje 3 vajíčka. Na povrchu je pokryté drobnými šupinami. Plody jsou kulovité, 1,5 až 8 cm velké, jednosemenné, na vrcholu se zbytky vytrvalé čnělky. Na povrchu jsou pokryté slámově žlutými až kaštanově hnědými střechovitými šupinami. Mezokarp je korkovitý až houbovitý a dosti tlustý, endokarp není diferencovaný. Semena jsou kulovitá, obalená sarkotestou.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod ságovník zahrnuje 7 druhů. Původní areál rozšíření sahá od Nové Guiney po ostrovy Tichomoří (Samoa, Fidži, Šalamounovy ostrovy, Karolíny, Vanuatu). Ságovník pravý pochází z Nové Guiney a Moluckých ostrovů, vlivem pěstování je však rozšířen po celé jihovýchodní Asii a Tichomoří. Největší počet druhů roste na souostroví Samoa (3 druhy, z toho 2 endemické).[1] Ságovníky nejčastěji rostou na bažinatých stanovištích v tropických nížinách, kde nezřídka tvoří velké kolonie.[3]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Metroxylon je v rámci taxonomie palem řazen do podčeledi Calamoideae, tribu Calameae a samostatného subtribu Metroxylinae. Nejblíže příbuznou skupinou je dle výsledků molekulárních studií subtribus Plectocomiinae, zahrnující asijské rody Myrialepis, Plectocomiopsis a Plectocomia.[4]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Získávání sága z kmene ságovníku pravého

Význam[editovat | editovat zdroj]

Z dřeně kmenů ságovníku pravého se získává ságo, z něhož se vyrábí škrob. V Tichomoří a na Nové Guinei náleží mezi významné hospodářské produkty. Z jednoho kmene lze získat až 400 kg škrobu. Semena některých druhů sloužily v minulosti jako náhrada slonoviny. Kmeny se používají ke stavbě domů, listy slouží jako střešní krytina, ze štípaných řapíků se staví stěny. Druh M. warburgii je v Tichomoří k těmto účelům i pěstován.[3][5] Z poražených kmenů ságovníku pravého jsou získávány larvy nosatcovitých brouků Rhynchophorus ferrugineus a R. bilineatus, považované v Asii za pochoutku.[1][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Palmweb: Palms of the World Online. Metroxylon [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  2. MCCLATCHEY, Will; MANNER, Harley I.; ELEVITCH, Craig R.. Metroxylon amicarum, M. paulcoxii, M. sagu, M. salomonense, M. vitiense, and M. warburgii (sago palm) [online]. 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b JONES, David L.. Palms of the World. Canberra : Reed Books, 1995. ISBN 0-7301-0420-6. (anglicky)  
  4. ASMUSSEN, Cony B. et al.. A new subfamily classification of the palm family (Arecaceae): evidence from plastid DNA phylogeny. Botanical Journal of the Linnean Society. 2006, čís. 151.  
  5. PRANCE, Ghillean; NESBITT, Mark. The cultural history of plants. [s.l.] : Routledge, 2005. (anglicky)  
  6. VAN HUIS, Arnold et al.. Edible insects: future prospects for food and feed security. [s.l.] : FAORome, 2013. (anglicky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]