Rybákovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Rybákovití

Rybák obecný (Sterna hirundo)
Rybák obecný (Sterna hirundo)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřád: racci (Lari)
Čeleď: rybákovití (Sternidae)
Bonaparte, 1838
rody

Rybákovití (Sternidae) jsou společně se známějšími racky jednou ze skupin dlouhokřídlých ptáků. V porovnání s racky je jejich stavba těla jemnější, mají užší špičatý zobák a většinou delší, vykrojený ocas. Obvykle se vyskytují v blízkosti moří, řek nebo mokřadů. Dříve byli rybáci označování jako podčeleď rackovitých, ale v současnosti se jedná o samostatnou čeleď.

Většina jednotlivých druhů má světle šedý hřbet a černou hlavu, zatímco břicho a spodek ocasu jsou bílé. Výjimečně najdeme i druhy, které mají část roku peří tmavé i v dolních partiích. Obě pohlaví jsou totožného vzhledu, pohlavní dimorfismus je velmi nevýrazný nebo vůbec žádný. Ale naopak mladí ptáci jsou snadno rozlišitelní od dospělých. 

Rybáci se sdružují do velkých kolonií po celý rok a vyskytují se na otevřených místech, kde kladou vajíčka na holou zem, výjimečně vystlanou mechem nebo mořskými řasami. Některé druhy si staví i plovoucí hnízda přímo na vodě. V závislosti na druhu samice kladou jedno až tři vejce. Živí se rybami, které za letu loví ve vodě, nebo korýši, v době hnízdění i hmyzem a mouchami. Narozdíl od racků migruje většina rybáků i na velké dálky.

Rybáci nemají relativně žádného přirozeného predátora, který by je sužoval pravidelně. Přesto jsou jejich nechráněná vejce v hledáčku mnoha vejcožroutů; od těch pozemních, po ty, co létají.

Další rozdíl mezi rybáky a racky je i v přizpůsobivosti. Racci se rychle přizpůsobí a naučili se žít v souladu s lidmi, i znečišťování jim tolik nevadí. Naopak rybáci se se změnami těžko vyrovnávají a jejich populace spíše klesají, než stoupají. Může za to znečištění, málo potravy a rušení lidmi; takže především lidská činnost.

Čtyři druhy jsou již klasifikovány jako ohrožené, některé jsou na tom i hůře. Přestože existují mezinárodní dohody na ochranu těchto ptáků, v tropických oblastech se stále často jedí jak dospělí ptáci, tak vajíčka. Na západě Indie se konzumují vajíčka speciálně dvou druhů a místo lidé věří, že mají afrodiziakální vlastnosti. Pravda to ale není.

Druhy zjištěné v České republice[editovat | editovat zdroj]

Systematický přehled druhů[editovat | editovat zdroj]

Přehled druhů vychází z nového názvosloví, navrženého na základě analýz mitochondriální DNA.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tern na anglické Wikipedii.

  1. BRIDGE, E.S.; JONES, A. W.; BAKER, A. J. A pylogenetic framework for the terns (Sternini) inferred from mtDNA sequences: implications for taxonomy and plumage evolution. Molecular Phylogenetics and Evolutions. 2005, roč. 35, s. 459-469.  

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Rybákovití ve Wikimedia Commons