Ruský car
Car byl císařský titul panovníka v Rusku. Označení pochází z latinského slova caesar.
Jako první používal titul car veliký kníže moskevský Ivan III., když si vzal po pádu Konstantinopole byzantskou princeznu Sofii Palaiologovnu, neteř posledního byzantského císaře Konstantina. Po sňatku se Ivan III. považoval za nejpřednějšího panovníka pravoslavného světa a za dědice a nástupce byzantských císařů, vládce třetího Říma. Do znaku přijal byzantského korunovaného dvouhlavého orla. Vedle titulatury kníže nebo pán celé Rusi (kňaz - gosudar vseja Rusi) používal v korespondenci s méně významnými panovníky také titul car.
Jeho nástupce Vasilij III. použil titul „car a vládce celé Rusi“ („car i gosudar vseja Rusii“) v návrhu rusko-habsburské spojenecké smlouvy, kterou v této podobě potvrdil císař Maxmilián I. Habsburský. Dědičně titul cara získal korunovací v roce 1547 Rurikovec Ivan IV. Hrozný a Velkoknížectví moskevské se stalo Ruským carstvím. Rusko-habsburské spojenecké smlouvy využil Petr I. Veliký, který se snažil odůvodnit starobylý nárok ruských carů na císařskou hodnost. Jelikož západní mocnosti v této době neuznávaly (dědičnou) císařskou hodnost titulu car, proto roku 1721 mu Senát udělil titul imperátor a tím se formálně potvrdil nárok ruských carů na dědičnou císařskou hodnost a de facto tím titul car získal vedlejší postavení a byl příležitostně použit pro označení Cara polskiho jako ruského cara jako !krále! Polska. Proto se mezi některými historiky dnes vedou spory o to, zda je ruský titul car císařský nebo jen královský. Posledním ruským carem byl Mikuláš II. z romanovské, respektive holštýnsko-gottorpské dynastie, sesazený v roce 1917.
Tituly carské rodiny v Rusku
[editovat | editovat zdroj]| rusky latinkou | rusky azbukou | česky | význam |
|---|---|---|---|
| Car | Царь | car, zast. cař | panovník (císař nebo král) |
| Imperator | Император | imperátor | titul, který přijal Petr Veliký v roce 1721; titul car se od té doby užíval neoficiálně |
| Carica | Царица | carevna, zast. cařice | panovnice nebo žena cara (císařovna nebo královna) |
| Imperatrica | Императрица | imperátorka | panovnice nebo žena imperátora |
| Carevič | Царевич | carevič, zast. cařovic | princ, syn cara nebo carevny (v době před Petrem Velikým), kromě toho titul carevič měli i někteří potomci samostatných tatarských chánů, např. potomci Kučuma měli titul sibiřský carevič |
| Carevna | Царевна | carevice, zast. cařovna | princezna, dcera cara nebo carevny |
| Naslednik cesarevič | Наследник Цесаревич | následník cesarevič | od r. 1797 titul následníka trůnu v mužské linii, plný titul následník cesarevič (Наследник Цесаревич), neformálně v Rusku zkracovaný do podoby Наследник s velkým začátečním písmenem nebo řidčeji do podoby Цесаревич, rovněž s velkým začátečním písmenem |
| Cesarevna | Цесаревна | cesarevna | žena cesareviče |
| Velikij kňaz | Великий Князь | velkokníže | jeden z titulů cara, později (v imperátorském období) náležel synům, bratrům a (v mužské linii) i vnukům imperátora (bratrům imperátora nárok odebrán nařízením Alexandra III.) |
| Velikaja kňažna | Великая Княжна | velkokněžna | princezna, dcera a dříve i sestra imperátora (sestrám nárok odebrán nařízením Alexandra III.) |
Z výše uvedeného je patrné, že čeština ne vždy používá názvy pro členy carské rodiny v souladu s jejich významem v ruském jazyce (viz carevna).
Ruští carové
[editovat | editovat zdroj]Dynastie Rurikovců
[editovat | editovat zdroj]Ivan IV. začal namísto původního označení velkokníže moskevský a vší Rusi užívat od roku 1547 titulu car.
- Ivan IV. Vasiljevič Hrozný (1533–1584), de facto vládl od 1538
- Fjodor I. Ivanovič (1584–1598, poslední z dynastie Rurikovců
Mezidobí
[editovat | editovat zdroj]- Boris Fjodorovič Godunov (1598–1605)
- Fjodor II. Borisovič (1605)
- Lžidimitrij I. (1605–1606)
- Vasilij IV. Ivanovič Šujskij (1606–1610)
V letech 1610–1612 interregnum.
Dynastie Romanovců
[editovat | editovat zdroj]- Michal Fjodorovič (1613–1645)
- Alexej I. Michajlovič (1645–1676)
- Fjodor III. Alexejevič (1676–1682)
- Ivan V. Alexejevič (1682–1696), do 1689 de facto vládla regentka Sofie Alexejevna
- Petr I. Alexejevič Veliký (1682–1725), do 1696 spoluvládce
- Kateřina I. Alexejevna (1725–1727), jiná dynastie
- Petr II. Alexejevič (1727–1730)
- Anna Ivanovna (1730–1740)
- Ivan VI. Antonovič (1740–1741), jiná dynastie, de facto vládla regentka Anna Leopoldovna
- Alžběta I. Petrovna (1741–1762)
Dynastie Holstein-Gottorp-Romanov
[editovat | editovat zdroj]- Petr III. Fjodorovič (1762)
- Kateřina II. Alexejevna Veliká (1762–1795), jiná dynastie
- Pavel I. Petrovič (1796–1801)
- Alexandr I. Pavlovič (1801–1825)
- Mikuláš I. Pavlovič (1825–1855)
- Alexandr II. Nikolajevič (1855–1881)
- Alexandr III. Alexandrovič (1881–1894)
- Mikuláš II. Alexandrovič (1894–1917)