Rumex OK 2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxRumex OK 2
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď rdesnovité (Polygonaceae)
Rod šťovík (Rumex)
Binomické jméno
Rumex patientia × Rumex tianschanicus cv. 'Uteuša'
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rumex OK 2 (Rumex patientia × Rumex tianschanicus cv. 'Uteuša') je mezidruhový hybrid šťovíku, který se též nazývá šťovík krmný nebo šťovík energetický či šťovík Uteuša (podle šlechtitele). Jedná se o křížence mezi šťovíkem zahradním (Rumex patientia) (mateřská linie) a šťovíkem ťanšanským (Rumex tianschanicus) (otcovská linie).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tato kulturní rostlina byla vyšlechtěna na konci 20. století, v „Národní botanické zahradě Ukrajiny N. N. Grižka“, pěstitelem J. A. Uteušem a D. B. Rachmetovem jako krmný šťovík. V roce 2004 byla plodina, pod málo používaným jménem šavnat (anglicky schavnat), registrována pod číslem EU 21629 k ochraně odrůdových práv u Evropské unii.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Rostlina není náročná na kvalitu půdy ani na teplo či nadmořskou výšku, dobře přezimuje a je odolná proti vymrzání, zůstává na jednom místě patnáct až dvacet let. Nesnáší však půdu s kyselosti pod 5 pH a trvale zamokřenou, stejně jako písčitou a kamenitou s malou schopností jímat vodu. Je závislá na dostatečném přísunu srážek v průběhu vegetačního období. Škodí ji během růstu bezdešťové období delší 15 až 20 dnů. V podmínkách České republiky dosahuje největších výnosů na středně těžkých půdách na Českomoravské vrchovině, kde bývá během jejího růstu dostatek srážek.

Je velice ranou rostlinou, začíná obrůstat v březnu současně s ústupem sněhu. Počátkem května je již vysoká 160 až 180 cm a vyrůstají květní poupata.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá, trsnatá rostlina vytvářející 4 až 6 lodyh o výšce 220 až 280 cm. Z rozvětveného, u starší rostliny 1,5 až 2 m dlouhého kořene, vyrůstají rovné, lysé, okrouhlé lodyhy v bazální části hrubé 1,5 až 2,5 cm. Střídavé listy s řapíky jsou u spodu lodyhy dlouhé asi 50 cm a směrem nahoru se zmenšují na délku 30 cm. Listové čepele mají tvar vejčitě kopinatý a po obvodě jsou celokrajné nebo jemně ozubené.

Květenstvím je lata, dlouhá 90 až 130 cm, skládající se z deseti až dvaceti větviček prvního řádu. Drobné, oboupohlavné květy mají narůžovělá, šestičetná okvětí po třech lístcích ve dvou kruzích. Vnitřní, téměř volné lístky se zvětšují a vytvářejí křídlaté krovky kryjící plod. Tyčinek je v květu šest, pestík má tři blizny, květy jsou samosprašné a obvykle opylovány větrem. Plod je trojboká nažka světlehnědé barvy.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Kříženec byl vyvíjen jako krmivářská plodina a v praxi byl zkoušen paralelně v Česku i na Ukrajině. Vznikla rychle rostoucí bylina odolná proti nepříznivým půdně klimatickým podmínkám a schopná produkce velkého množství biomasy vhodné jako krmivo pro dobytek. Na rozdíl od Ukrajiny, kde se na tuto plodinu nahlíží jako na plodinu ryze krmivářskou, v ČR byla od počátku hodnocena z hlediska možného využití i jako energetická plodina.

Při použití pro krmné účely je velice vhodná její raná zralost, prvá seč začíná obvykle již koncem dubna. Píce s vysokým obsahem dusíku a optimálně vyrovnanými živinami se může se také přímo spásat nebo silážovat. Počátkem srpna rostliny znovu obrůstají, netvoří se již lodyhy, ale jen přizemní listové růžice. Lze tedy krmivo sklízet, sice v menším množství, podruhé a v závislosti na vláze i potřetí. K výrobě bioplynu se sklízí ve stadiu plného nasazení plodů, přibližně v polovině června.

Pro fytoenergetiku je příhodné brzké dozrávání a rychle ukončení vegetace rostlin, usychají již „nastojato“ uprostřed léta. Lze je v červenci sklízet v suchém stavu (do 20 % vlhkosti) ještě před žněmi. Sklizená hmota má dobré vlastnosti jako biopalivo a výhřevností se blíží dřevní štěpce. Sklízí se v době těsně před dosažení plné zralosti, kdy ještě nevypadávají semena, důležitá složka pro posílení výhřevnosti. Pro spalování se sklízí jednou za rok. Roční energetická výtěžnost z 1 hektaru je asi 270 Gj.

Šíření[editovat | editovat zdroj]

Šťovík krmný nemá předpoklady se stát invazní rostlinou, nesnáší konkurenci jiných rostlin, není vhodný ani pro pěstování ve směsích a není schopen samostatně se rozvíjet v přírodních podmínkách.

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Název plodiny navržený autory „šavnat“ pochází z ruských slov označujících šťovík a špenát, (rusky se šťovík zahradní jmenuje „Щaвeль шпинaтньιй“ (šťovík špenátový)).[1][2][3][4][5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. USŤAK, Sergej. Pěstování a využití šťovíku krmného v podmínkách ČR [online]. Výzkumný ústav rostlinné výroby v.i.i., Praha - Ruzyně, rev. 2007 [cit. 2015-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. ISBN 978-80-87011-26-3. (česky) 
  2. PETŘÍKOVÁ, Vlasta. Vytrvalá krmná a energetická plodina: Rumex OK 2 [online]. Biom, České sdružení pro biomasu, Praha, rev. 10.05.204 [cit. 2015-10-29]. Dostupné online. (česky) 
  3. JANĎOURKOVÁ, Hana. Mykobiota šťovíku krmného. Praha, 2013 [cit. 29.10.2015]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce David Novotný. Dostupné online.
  4. KOLLMANN, Milan. Studium konkurenceschopnosti porostu krmného šťovíku. České Budějovice, 2012 [cit. 29.10.2015]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Jana Pexová Kalinová. Dostupné online.
  5. MOUDRÝ, Jan. Pěstování speciálních plodin: Krmný šťovík [online]. Jihočeská univerzita, ZF, Katedra rostlinné výroby, České Budějovice [cit. 2015-10-29]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]