Ropuška baleárská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxRopuška baleárská
Žába ropuška baleárská na kameni
Ropuška baleárská
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída obojživelníci (Amphibia)
Řád žáby (Anura)
Čeleď pestrankovití (Discoglossidae)
Rod ropuška (Alytes)
Binomické jméno
Alytes muletensis
(Sanchíz & Adrover, 1979)
Rozšíření ropušky baleárské (zeleně)
Rozšíření ropušky baleárské (zeleně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ropuška baleárská (Alytes muletensis, také Baleaphryne muletensis) je žába z čeledi pestrankovití (Discoglossidae) a rodu ropuška (Alytes). Druh popsal Borja Sanchíz a Rafel Adrover v roce 1979 na základě subfosilií, přičemž se myslelo, že druh vyhynul v období pleistocénu, avšak populace byla objevena v roce 1980. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je hodnocena jako zranitelný druh.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Ropuška baleárská obývá vápencové pohoří Serra de Tramuntana na severu Mallorcy o celkové rozloze 10 km2. Žije v potocích o teplotě 9 až 22 °C v krasových oblastech, běžně se ukrývá pod kameny a v úžlabinách. Maximální nadmořská výška, ve které se vyskytuje, je 850 m n. m. V jejím areálu výskytu obyčejně spadne 1 000 až 2 000 mm srážek ročně.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ropuška baleárská je malá žába, samci měří 34,7 mm, samice až 38 mm. Žába má poměrem k tělu velkou hlavu se zaobleným nosem. Rovněž nohy s prsty jsou poměrem k tělu dlouhé. Parotidy dosahují pouze malé velikosti. Oči jsou velké a mají zlatavé zbarvení, zornice je malá a svislá. Na hřbetě má tento druh bradavice, kůže je jinak hladká a lesklá. Zbarvení tohoto druhu je proměnlivé, přičemž nejčastější barvou je tmavozelená, s tmavými skvrnami na hřbetě, a bílé břicho. Mezi očima má často černý trojúhelník. U tohoto druhu není vyvinut zřetelný pohlavní dimorfismus.

Pulci dosahují po vylíhnutí velikosti asi 18 mm, za několik týdnů měří přes 7 cm.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Ropuška baleárská je noční živočich. Živí se především bezobratlými, jako jsou žížaly nebo brouci. Rozmnožování tohoto druhu probíhá podobně jako u všech žab patřící do rodu Alytes, výsledek reprodukce závisí na nadmořské výšce; ve výše položených oblastech jsou žáby úspěšnější, protože zde žije méně operátorů. Převážně na začátku noci, někdy i ve dne, samci přivolávají samice melodickým zvukem „pi, pi, pi”. Po spáření, které probíhá na souši, si samec omotá 7−20 vajíček měřících 5,4−7 mm v řetězcích okolo zadních nohou. Samce s vajíčky lze většinou nalézt v květnučervnu. Opatrovává je asi 1 měsíc, poté se z nich kdykoli od června do září vylíhnou pulci, jsou však známá i mláďata, která se vylíhla v prosinci, přezimovala a dovyvinula se příští rok. Jinak tento druh nehibernuje.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Ropuška baleárská

Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je ropuška baleárská hodnocena jako zranitelný druh, avšak se stoupající populací. V oblasti jejího výskytu žije 500−1 500 párů ropušek baleárských. Nebezpečí představuje především dovlečení užovky maurské (Natrix maura), jejíž hlavní potravou jsou různí obojživelníci včetně jejich mláďat a na Mallorce tvoří ropušky hlavní část její potravy. Dalším nebezpečným nepůvodním druhem pro ropušku je skokan Perézův (Pelophylax perezi), se kterým musí soupeřit o prostor. Menší hrozbu představuje turismus a rozrůstání lidských sídel. Od roku 1988 začal probíhat chovný program v zoo v Jersey, díky kterému bylo do volné přírody introdukováno několik populací. Roku 2004 byl objeven dospělec, který uhynul na následky nakažení primitivní houbou Batrachochytrium dendrobatidis. V následné studii 21 populací byly 4 z nich nakaženy touto plísní, z toho ve dvou téměř všichni jedinci. Zjistilo se, že tato houba se dostala na Mallorcu společně s infikovanou populací ze zoo v Jersey. V roce 2002 byl program reintrodukce z Jersey zastaven a od roku 2004 bylo vypouštění kvůli detekovaným chorobám zcela zastaveno.

Nutností pro zachování tohoto druhu bude dále pozorování populace kvůli zjištění houby Batrachochytrium dendrobatidis a také vyhubení užovky maurské z ostrova.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mallorca-Geburtshelferkröte na německé Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.2. 9. července 2020. Dostupné online. [cit. 2020-07-10]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VIERINGOVÁ, Kerstin; KNAUER, Roland. Ohrožené druhy zvířat. Překlad Helena Kholová. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2012. 304 s. ISBN 978-80-242-3180-8. Kapitola Evropa, s. 44−45. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]