Ropuška baleárská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRopuška baleárská
Žába ropuška baleárská na kameni
Ropuška baleárská
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída obojživelníci (Amphibia)
Řád žáby (Anura)
Čeleď pestrankovití (Discoglossidae)
Rod ropuška (Alytes)
Binomické jméno
Alytes muletensis
(Sanchíz & Adrover, 1977)
Rozšíření ropušky baleárské (zeleně)
Rozšíření ropušky baleárské (zeleně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ropuška baleárská (Alytes muletensis, také Baleaphryne muletensis) je žába z čeledi pestrankovití (Discoglossidae) a rodu ropuška (Alytes). Druh popsal Borja Sanchíz a Rafel Adrover v roce 1977 na základě fosilií, přičemž se myslelo, že druh vyhynul v období pleistocén, avšak populace byla objeveny v roce 1980. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je hodnocena jako zranitelný druh.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Ropuška baleárská obývá vápencové pohoří Sierra Tramuntana na severu Mallorcy o celkové rozloze 10 km2. Žije v potocích o teplotě 9 až 22 °C v krasových oblastech, běžně se ukrývá pod kameny a v úžlabinách. Maximální nadmořská výška, ve které se vyskytuje, je 850 m n. m. V jejím areálu výskytu obyčejně spadne 1 000 až 2 000 mm srážek ročně.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ropuška baleárská je malá žába, samci měří 34,7 mm, samice až 38 mm. Žába má poměrem k tělu velkou hlavou a zaobleným nosem. Rovněž nohy s prsty jsou poměrem k tělu dlouhé. Parotidy dosahují pouze malé velikosti. Oči jsou velké a mají zlatavé zbarvení, zornice je malá a svislá. Na hřbetě má tento druh bradavice, kůže je jinak hladká a lesklá. Zbarvení tohoto druhu je proměnlivé, přičemž nejčastější barvou je tmavozelená s černými skvrnami na hřbetě a bílé břicho. Mezi očima má často černý trojúhelník. U tohoto druhu není vyvinut zřetelný pohlavní dimorfismus.

Pulci ropušky baleárské jsou štíhlí s nízko posazenými žebry a měří asi 76 mm. Dýchací soustava je blízko u očí. Na rozdíl od ostatních jejich příbuzných mají širokou tlamu, delší čenich a kratší ocas. Jejich zbarvení je tmavé.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Ropuška baleárská je noční živočich. Živí se především bezobratlými, jako jsou žížaly nebo brouci. Rozmnožování tohoto druhu probíhá podobně jako u všech žab patřící do rodu Alytes, výsledek reprodukce závisí na nadmořské výšce. Převážně na začátku noci, někdy i ve dne, samci přivolávají samice melodickým zvukem „pi, pi, pi”. Po spáření, které probíhá na souši, si samec omotá 7−20 vajíček měřících 5,4−7 mm v řetězcích okolo zadních nohou. Samce s vajíčky lze většinou nalézt v květnu a červnu. Opatrovává je až 1 měsíc v malém jezírku, poté se z nich kdykoli od června do září vylíhnou pulci, jsou však známá i mláďata, která se vylíhla v prosinci, přezimovala a dovyvinula se příští léto. Jinak tento druh nehibernuje.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Ropuška baleárská

Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je ropuška baleárská hodnocena jako zranitelný druh, avšak se stoupající populací. V oblasti jejího výskytu žije 500−1 500 párů ropušek baleárských. Nebezpečí představuje především dovlečení užovky maurské (Natrix maura), jejichž hlavní potravou jsou různí obojživelníci včetně jejich mláďat a na Mallorce tvoří ropušky hlavní část jejich potravy. Dalším nebezpečným nepůvodním druhem pro ropušku je skokan Perézův (Pelophylax perezi), se kterým musí soupeřit o prostor. Menší hrozbu představuje turismus a rozrůstání lidských sídel. V roce 2002 bylo nalezeno několik mrtvých pulců, kteří uhynuli na houbové onemocnění kůže, avšak až do roku 2004 nebyla další pozorování hlášena. Roku 2004 byl objeven dospělec, který uhynul na následky nakažení primitivní houbou Batrachochytrium dendrobatidis a v následné studii 21 populací byly 4 z nich nakaženy touto plísní, z toho ve dvou všichni jedinci.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Druh je chráněn již od roku 1980 a je nezákonné jeho odchycení, držení či usmrcení a zapsán ve všech mezinárodních úmluvách podepsaných Španělskem. Vyskytuje se v Chráněné krajinné oblasti Tramuntana. Roku 2002 se zaniklé organizaci The Balearic Government and Jersey Wildlife Preservation Trust podařila reintrodukce 10 populací tohoto druhu, nová chovná stanice vznikla na Mallorce.

Nutností pro zachování tohoto druhu bude dále pozorování populace kvůli zjištění houby Batrachochytrium dendrobatidis a také vyhubení užovky maurské z ostrova.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mallorca-Geburtshelferkröte na německé Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VIERINGOVÁ, Kerstin; KNAUER, Roland. Ohrožené druhy zvířat. Překlad Helena Kholová. 1. vyd. Praha : Knižní klub, 2012. 304 s. ISBN 978-80-242-3180-8. Kapitola Evropa, s. 44−45.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]