Přeskočit na obsah

Ronda Rouseyová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ronda Rousey
Osobní informace
Rodné jménoRonda Jean Rousey
Datum narození1. února 1987 (37 let)
Místo narozeníLos Angeles USAUSA USA
StátSpojené státy americké
Sportovní informace
KlubVenice JC (klub)
Gokor Hayastan Academy (klub)
Pedro's Judo Club (vrch.)
Glendale Fighting Club (MMA)
TrenéřiAnnMaria Burnsová (zač.)
Trace Nishiyama (klub)
Gokor Chivichyan (klub)
Manvel Gamburjan (sparring)
Jim Pedro (vrch.)
Gene LeBell (grp)
Rener Gracie (grp)
Edmond Tarverdjan (box)
Kategorietěžká váha
Zápasnický styljudo, grappling, box
Účast na LOH2004, 2008
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
bronz LOH 2008 střední váha
Mistrovství světa v judu
stříbro MS 2007 střední váha
Panamerické hry
zlato PanH 2007 střední váha

Ronda Jean Rousey, (* 1. února 1987 Los Angeles) je americká wrestlerka a bývalá zápasnice – judistka, bronzová olympijská medailistka z roku 2008 a herečka. Od roku 2011 jako profesionálka. Patřila k světovým propagátorkám ženských ultimátních zápasů (MMA) – od března 2012 do listopadu 2015 držela mistrovský pás organizace UFC v bantamové váze. Dále také pracovala ve WWE.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Je dcerou první americké mistryně světa v judu AnnMaria Burnsové. Vyrůstala v Santa Monice. Ve třech letech byla u ní diaknostikována apraxie, kvůli které strávila část dětství v Jamestownu v Severní Dakotě. Na speciálním logopedistickém oddělení Minot State University, se podrobovala léčbě.[1] V rámci terapie začala závodně plavat. Plavání se věnovala do svých 11 let.

Má tři sestry – jednu vlastní (Jennifer) a dvě nevlastní (Marii, Julii).

Má blízko k Arménii kvůli původu svých osobních trenérů.[2]

V květnu 2015 vydala autobiografii s názvem My fight/Your fight.[3]

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

S judem začala v 11 letech v Los Angeles v klubu Venice.[4] Její techniku zápasení však nejvíce ovlivnil bývalý arménský ultimátní zápasník Gokor Chivichyan, který měl v Los Angeles otevřený bojový klub Hayastan. Svojí osobní techniku sode-curikomi-goši a juji-gatame se naučila právě v tomto klubu.

V roce 2003, ve druhém ročníku střední školy Santa Monica High přerušila studia a přesunula se na druhý konec Spojených států do Bostonu, kde se připravovala s částí americké reprezentace pod vedením Jima Pedra. V dubnu 2003 si při sparringu s Manvelem Gamburjanem poranila koleno a vynechala několik měsíců přípravy.[5] V roce 2004 zvítězila v americké olympijské kvalifikaci v polostřední váze do 63 kg a v 17. letech startovala na olympijských hrách v Athénách. Ambice na zisk zlaté olympijské medaile jí však vzala hned v úvodním kole Rakušanka Claudia Heillová, se kterou prohrála na body (yuko). Přes opravný pavouk se do bojů o medaile neprobojovala.

Od roku 2007 startovala ve vyšší střední váze do 70 kg a na mistrovství světa v Riu vybojovala druhým místem přímou kvalifikaci na olympijské hry v Pekingu. V roce 2008 přijela do Pekingu výborně připravená. V cestě do olympijského finále jí však ve čtvrtfinále zabránila zkušena Nizozemka Edith Boschová. Ve třetí minutě prodloužení se unáhlila v nástupu do techniky sode-curikomi-goši, kterou jí Nizozemka kontrovala technikou sukui-nage. Přes opravný pavouk se dostala do boje o třetí místo proti Němce Annett Böhmové, kterou hned v úvodu poslala technikou sode-curikomi-goši na yuko a bodový náskok udržela do konce hrací doby. Získala bronzovou olympijskou medaili.

V roce 2010 ztratila motivaci v judu pokračovat. Její oblíbený sparringpartner Manvel Gamburjan jí motivoval k přestupu mezi profesionály. Začala se naplno věnovat populárnímu bojovému sportu mixed martial arts.

Výsledky v judu

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2004 2005 2006 2007 2008
17 18 19 20 21
-63 -70
Olympijské hry úč. 3.
Mistrovství světa úč. 2.
Panamerické hry 1.
Panamerické mistrovství 1. 1. 2. 3. 5.
MS juniorů 1. 3.

Profesionální kariéra

[editovat | editovat zdroj]

První velkou profesionální smlouvu podepsala v roce 2011 se Strikeforce. 3. března 2012 porazila submisí Mieshu Tateovou a získala poprvé mistrovský pás v bantamové váze.[6] Na konci roku 2012 však Strikeforce pohltila UFC a veškerá prává přešla na tuto prestižní soutěž.

Novou strategií UFC byla propagace ženských ultimátních zápasů, jejíž se stala hlavní tváří. Mezi lety 2013-2015 celkem 6x obhájila mistrovský pás v bantamové váze, o který nakonec přišla v 15. listopadu 2015, když jí koncem první minuty druhého kola knockoutovala Holly Holmová.[7] Z této porážky se psychicky nevzpamatovala a v roce 2017 s ní v UFC ukončili spolupráci.

V roce 2017 podepsala smlouvu s WWE a začala se aktivně věnovat wrestlingu. Během vystoupení (show) ztvárňuje role drsňaček. Dne 11 října roku 2023 oznámila odchod ze společnosti a konec s wrestlingem.[8]

Zanedlouho se opět vrátila a debutovala ve společnosti Ring of Honor (ROH).[9]

MMA výsledky

[editovat | editovat zdroj]
Prohra 12-2 Brazílie Amanda Nunes TKO (údery) UFC 207 30. prosinec 2016 1 0:48 Las Vegas, USA
Prohra 12-1 USA Holly Holm KO (kopem) UFC 193 15. listopadu 2015 2 4:06 Melbourne, Austrálie
Výhra 12-0 Brazílie Bethe Correia KO (pěstí) UFC 190 1. srpna 2015 1 0:34 Rio de Janeiro, Brazílie
Výhra 11-0 USA Cat Zingano Donucení (armbar) UFC 184 28. února 2015 1 0:14 Los Angeles, Spojené státy americké
Výhra 10-0 Kanada Alexis Davis KO (pěstí) UFC 175 5. července 2014 1 0:16 Las Vegas, Spojené státy americké
Výhra 9-0 USA Sara McMann TKO (kop kolenem) UFC 170 22. února 2014 1 1:06 Las Vegas, Spojené státy americké
Výhra 8-0 USA Miesha Tate Donucení (armbar) UFC 168 28. prosince 2013 3 0:58 Las Vegas, Spojené státy americké
Výhra 7-0 USA Liz Carmouche Donucení (armbar) UFC 157 23. února 2013 1 4:49 Anaheim, Spojené státy americké
Výhra 6-0 Kanada Sarah Kaufman Donucení (armbar) Strikeforce: Rousey vs. Kaufman 18. srpna 2012 1 0:54 San Diego, Spojené státy americké
Výhra 5-0 USA Miesha Tate Donucení (armbar) Strikeforce: Tate vs. Rousey 3. března 2012 1 4:27 Columbus, Spojené státy americké
Výhra 4-0 Kanada Julia Budd Donucení (armbar) Strikeforce Challengers 20 18. listopadu 2011 1 0:39 Las Vegas, Spojené státy americké
Výhra 3-0 USA Sarah D'Alelio Technické donucení (armbar) Strikeforce Challengers 18 12. srpna 2011 1 0:25 Las Vegas, Spojené státy americké
Výhra 2-0 Kanada Charmaine Tweet Donucení (armbar) HKFC - School of Hard Knocks 12 17. června 2011 1 0:49 Calgary, Kanada
Výhra 1-0 Brazílie Ediane Gomes Donucení (armbar) KOTC - Turning Point 27. března 2011 1 0:25 Tarzana, Spojené státy americké

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Archivovaná kopie. www.rollingstone.com [online]. [cit. 2019-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-08. 
  2. ↑ https://sport.news.am/eng/news/55991/ronda-rousey-visits-armenian-genocide-memorial-photos.html
  3. ↑ http://variety.com/2015/film/news/ronda-rousey-biopic-autobiography-my-fight-your-fight-1201553460/
  4. ↑ Archivovaná kopie. vjcc.com [online]. [cit. 2018-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-10. 
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.usjudo.org [online]. [cit. 2005-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2005-02-28. 
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.dailynews.com [online]. [cit. 2019-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-07. 
  7. ↑ Archivovaná kopie. bleacherreport.com [online]. [cit. 2019-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-07. 
  8. ↑ RONDA ROUSEY SAYS SHE RETIRED DUE TO CONCUSSIONS, SAYS WWE IS A COMPLETE 'SH**HOLE" BEHIND THE SCENES | PWInsider.com. www.pwinsider.com [online]. [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ ARCHIVE, View Author; FEED, Get author RSS. Ronda Rousey's surprise Ring of Honor debut comes with AEW intrigue [online]. 2023-11-18 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ronda_Rouseyová&oldid=23974971“