Rodoljub Roki Vulović

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rodoljub Vulović
Rodoljub Vulović.jpg
Základní informace
Rodné jméno Rodoljub Vulović
Přezdívka Roki Vulović
Narození 1. květen 1955 (64 let)
Jugoslávie Bijeljina, (Jug)
Povolání zpěvák
Aktivní roky 1972 - dosud
Vydavatelé Renome, Jahorina Records, Super Ton
Web Roki Vulovic YouTube
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodoljub „Roki“ Vulović (* 1. května 1955, Bijeljina, Jugoslávie) je srbský zpěvák. Působil též jako profesor a rektor na Zemědělské a zdravotnické vysoké škole v Bijeljine.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Rodoljub Vulović se narodil 1. května 1955 v Bijeljine. Svou kariéru hudebníka započal v roce 1972, kdy zveřejnil své prvé dvě písne „Kristina“ a „Napustićeš me ti“. V roce 1988, po vydání alba „Paša“, cestoval evropskými zeměmi s vysokým zastoupením srbského obyvatelstva. Po vydání alba „Paša“ vydal dalších 6 alb. Jeho sedmé album (první mu vyšlo, když měl 16 let) vyšlo na začátku roku 2017. Vulović je již v důchodu.[zdroj?]

Válka[editovat | editovat zdroj]

V průběhu války v Jugoslávii bylo centrum města Bijeljina úplně zničené, rovněž tak i Vulovićův dům, který stál na Ulici Gavrila Principa. Vulović byl dobrovolníkem v První lehké pěší Semberské brigádě, odkud pochází název jeho alba „Semberski junaci“. Některé písně byly věnovány jeho přátelům, některé jeho druhům ve zbrani a některé jeho velitelům. Celý zisk z prodeje alba věnoval na léčbu zraněných vojáků.

Po úspěchu jeho prvního alba vstoupil Vulović do Prvé bijeljinské lehké pěší brigády, zvané Garda Panteri. Zde, z iniciativy svého velitele Pera Čoliće, vydal v roce 1993 další album. Toto album se ukázalo jako nenahraditelné: vojakům dodalo sílu a motivaci k boji, zatímco Rokiho proslavilo.

Crni bombarder (1995) bylo poslední vojensky zaměřené album, po kterém Roki vydal milostné album „Zbog tebe“.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

  • Kristina (1972)
  • Paša (1988)
  • Semberski junaci (1992)
  • Garda Panteri (1993)
  • Junaci Kozarski (1994)
  • Crni bombarder (1995)
  • Zbog tebe (1997)
  • Otadžbini na dar (2001)

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Rokiho otec se zúčastnil druhé světové války, v roce 1941 padl do zajetí a byl deportován do nacistického Německa, odkud se po válce vrátil. Rokiho dědeček byl z Černé Hory.

Rokiho manželka, Jelica (jazykovědec), je spoluautorkou mnohých jeho písní. Roki má dvě děti – syna a dceru. Mluví plynně italsky a francouzsky, také se domluví německy.

V průběhu jeho života a mnohých turné navštívil mnohé země západní Evropy – jediná větší země západní Evropy, ktorou dosud nenavštívil, je Španělsko. Jeho snem byla návštěva Ruska.

Za zmínku též stojí, že v průběhu devadesátých let byli několikrát zamítnuty jeho žádosti o americké vízum. Jedním z důvodů, dle amerického velvyslanectví, byla skutečnost, že zpíval revoluční a anti-NATO písně.

Postoje[editovat | editovat zdroj]

Vulović věří, že největší přátelé Srbska jsou Rusové a Řekové. Také řekl, že Bosňáci jsou ve všobecně dobří lidé, pokud je nedráždíte. Myslí si, že jak Četnici, tak i jugoslávští partyzáni jsou hrdinové Druhé světové války, ovšem obě tyto skupiny se dopouštěli zločinů vůči civilnímu obyvatelstvu.

Josip Broz Tito a Vladimir Putin jsou jedni z těch, které velice respektuje. Nepodporuje vstup Srbska do Evropské unie, a říká, že ani jeden ze srbských prezidentů, Tadić ani Nikolić nikdy nebrali v úvahu postoj lidí k této otázce.

Hrdinové v písních[editovat | editovat zdroj]

Hrdinové v písních nebyli jenom známí srbští hrdinové, ale také Rokiho druhové ve zbrani a velitelé.

  • Velitel Druhého praporu, major Zoran Lopandić (píseň Zorane, Zorane)
  • Velitel Kikor (píseň Hej Kikore)
  • Velitel Vlado (Junaci iz 1. Semberske brigade)
  • Mirko, velitel vojskového oddělení Mitara Maksimoviće (Mirko vojvoda)
  • Velitel Druhé semberské brigády, major Gavrilović (Gavrina brigada)
  • Kapitán Ljubiša „Mauzer“ Savić (Panteri (Mauzer))
  • Plukovník Pero Čolić (Pukovniče Čoliću)
  • Generál Ratko Mladić (Generale, generale)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]