Robert Bellarmino
Svatý Robert Bellarmino | |
---|---|
Církev | římskokatolická |
Znak | |
Osobní údaje | |
Datum narození | 4. října 1542 |
Místo narození | Montepulciano, Toskánsko |
Datum úmrtí | 17. září 1621 (ve věku 78 let) |
Místo úmrtí | Řím |
Místo pohřbení | Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Řím) |
Rodiče | Vincenzo Bellarmini a Cinzia Cervini |
Povolání | římskokatolický kněz, spisovatel, knihovník, vysokoškolský učitel, teolog, filolog, hebraista a katolický biskup |
Alma mater | Papežská univerzita Gregoriana Padovská univerzita Stará univerzita v Lovani |
Svatořečení | |
Svátek | 17. září |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Titul svatého | učitel církve |
Patron | katechumenů, katechetů, Bellarmine University v Kentucky |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatý Robert Bellarmino, celým jménem Roberto Francesco Romolo Bellarmino, česky též Robert Bellarmin (4. října 1542, Montepulciano, Toskánsko – 17. září 1621, Řím) byl italský katolický teolog, kardinál, člen jezuitského řádu.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny, jeho matka Cynthia Cervini byla sestrou papeže Marcela II. Od dětství miloval literaturu, znal Vergilia zpaměti a brzy začal sám psát poezii v latině i italštině.
Do noviciátu vstoupil v roce 1560, v letech 1567 začal studovat teologii na univerzitě v Padově, v roce 1569 byl vyslán dokončit svá studia na Katolickou univerzitu v Lovani.
Později působil jako profesor teologie v Lovani a v Římě. V roce 1599 se stal kardinálem, 1602 arcibiskupem v Capui.
Byl jedním z předních teologů protireformace. Jeho hlavním dílem jsou několikasvazkové Disputationes de controversiis christianae fidei (Rozpravy o sporných otázkách křesťanské víry, 1581–1593), v nichž v polemice s protestantismem obhajuje primát papeže a jiné součástí učení katolické církve.
Napsal také několik mystických úvah (např. O vystupování mysli k Bohu po žebřících věcí stvořených, česky v překladu Jakuba Demla), výklady k žalmům, patristický spis De Scriptoribus ecclesiasticis (O církevních spisovatelích, 1615) a převážně latinské duchovní básně. Jeho dílo je ceněno i pro vytříbený literární styl.
Kardinál Belarmin sehrál důležitou úlohu v inkvizičních procesech proti Giordanu Brunovi a Galileo Galileimu. Během procesu s Galileim měl údajně prohlásit:[p. 1]
„ | Tvrdit, že Země obíhá kolem Slunce je stejně chybné, jako tvrdit, že Ježíš se nenarodil z Panny | “ |
— [1] |
Kanonizace
[editovat | editovat zdroj]V roce 1930 byl Piem XI. svatořečen a roku 1931 prohlášen učitelem církve. Svátek má 17. září (původně 13. května).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Citace není opatřena odkazem na originální zdroj a jedná se s největší pravděpodobností o nesprávnou informaci. Jak uvádějí jiné zdroje včetně anglické verze hesla o Bellarminovi, trval Bellarmin pouze na tom, aby heliocentrismus byl brán jako pouhá hypotéza až do doby, kdy bude vědecky potvrzena (což v Galileiho době ještě nebyla). V tomto se ukazuje moudrost Bellarminova,[zdroj?] neboť heliocentrismus také není pravdivý (Země neobíhá kolem Slunce, ale obě tělesa obíhají kolem společného těžiště) a je na místě, že se Bellarmin vymezoval vůči jeho bezvýhradnému přijetí. Výše uvedená informace se zřejmě zakládá – jak vyplývá z informací v italské verzi hesla o Bellarminovi – na dílku pátera Seguriho, Galileiho protivníka, který zde s notnou dávkou literární invence zpracoval dialog mezi Bellarminem a Galileim. Debata mezi těmito muži opravdu proběhla, ale nebyla písemně zaznamenána. Seguriho spisek byl později užit ve druhém procesu proti Galileimu, ale Bellarmin byl v té době již po smrti a nemohl proto dosvědčit, jaké argumenty v debatě s Galileim skutečně použil.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Peter Russell: Od vědy k Bohu: fyzikova cesta do mystéria vědomí, s. 28, ISBN 978-80-86862-68-2
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BRODRICK, James. Robert Bellarmino: kardinál a inkvizice. 1. vyd. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, 2007. 303 s. ISBN 978-80-86715-85-8. Životopis.
- BELLARMINO, Robert. O věčné blaženosti svatých. 1. vyd. Praha: Krystal, OP, 2001. 175 s. ISBN 80-85929-47-3.
- BELLARMINO, Robert. O vystupování mysli k Bohu po žebřících věcí stvořených. 2. vyd. Třebíč: Akcent, 2001. 214 s. ISBN 80-7268-117-6.
- BELLARMINO, Robert. Úpění holubice čili O užitečnosti slz. 1. vyd. Olomouc: Krystal, 1948. 246 s.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Bellarmino na Wikimedia Commons
- Osoba Robert Bellarmino ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Robert Bellarmino
- (anglicky) Životopis R. Bellarmina v The Catholic Encyclopedia
- (anglicky) Robert Bellarmino: De laicis
- (anglicky) Robert Bellarmino: Umění dobře umírat Archivováno 18. 12. 2008 na Wayback Machine.
- (anglicky) Robert Bellarmino: Sedm slov na kříži Archivováno 2. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Učitelé církve
- Absolventi Papežské univerzity Gregoriana
- Absolventi Padovské univerzity
- Inkvizitoři
- Italští kardinálové
- Italští knihovníci
- Italští monarchisté
- Narození 4. října
- Narození v roce 1542
- Narození v Montepulcianu
- Úmrtí 17. září
- Úmrtí v roce 1621
- Úmrtí v Římě
- Římskokatoličtí svatí
- Italští svatí
- Italští jezuité
- Katoličtí teologové
- Italští teologové