Přeskočit na obsah

Riemannův prostor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Riemannova varieta (též riemannovský prostor nebo riemannův prostor) je hladká varieta, na které je v každém bodě definován skalární součin tečných vektorů a je vybavená kladně definitním metrickým tenzorem, který umožňuje definovat délky křivek, úhly mezi tečnými vektory, plochy a další geometrické vlastnosti prostoru.[1][2]

Riemannovy variety jsou základním objektem riemannovské geometrie. Mezi jejich speciální případy patří eukleidovský prostor, sféra se sférickou geometrií nebo hyperbolický prostor.[1]

Zobecněním Riemannovy variety je pseudo-riemannovská varieta, jejíž metrický tenzor není kladně definitní. Pseudo-riemannovské variety hrají významnou roli v obecné teorii relativity, kde slouží jako matematický model časoprostoru.[3]

Riemannova varieta je dvojice kde je hladká varieta a kladně definitní metrický tenzor na .[1][2]

Metrika v každém bodě určuje skalární součin vektorů tečného prostoru . Je-li metrický tenzor a , dva vektory, pak je jejich skalární součin dán vztahem

Metrický tenzor je symetrický, a kladně definitní, tedy pro každý nenulový vektor platí

[1]

Geometrické vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Metrický tenzor umožňuje na Riemannově varietě definovat základní geometrické veličiny obdobně jako v eukleidovském prostoru. Pomocí metriky lze určovat velikosti vektorů, úhly mezi vektory, délky křivek, obsahy ploch a objemy oblastí.[2][1]

Velikost vektoru je dána vztahem

Je-li a dvojice nenulových vektorů, lze úhel mezi nimi definovat pomocí vztahu

[2]

Pomocí metrické formy

lze definovat také délku křivek a vzdálenost mezi body variety.[2]

Geodetiky jsou křivky, které zobecňují pojem přímky z eukleidovského prostoru na Riemannovu varietu.[1][3]

Jsou charakterizovány tím, že jejich tečný vektor je podél křivky paralelně přenášen pomocí Levi-Civitovy konexe. Je-li parametrické vyjádření geodetiky, pak platí geodetická rovnice

kde jsou Christoffelovy symboly.[3]

Lokálně geodetiky realizují nejkratší spojení dvou dostatečně blízkých bodů variety. V eukleidovském prostoru jsou geodetikami přímky, zatímco na sféře jsou geodetikami části hlavních kružnic.[1]

Na rozdíl od eukleidovského prostoru mohou být Riemannovy variety zakřivené. Křivost variety je popsána Riemannovým tenzorem křivosti, který je odvozen z Levi-Civitovy konexe.[3][1]

Riemannův tenzor určuje, jak se mění vektory při paralelním přenosu podél uzavřených křivek a jak se od sebe odchylují geodetiky.[3]

Ve složkách je Riemannův tenzor definován vztahem

kde jsou Christoffelovy symboly.[3]

Z Riemannova tenzoru lze odvodit další důležité veličiny, například Ricciho tenzor a skalární křivost.[3]

Využití ve fyzice

[editovat | editovat zdroj]

Riemannovy a zejména pseudo-riemannovské variety nacházejí široké uplatnění v teoretické fyzice. Umožňují geometrický popis prostorů, na nichž jsou definována fyzikální pole, a poskytují přirozený jazyk pro formulaci fyzikálních zákonů nezávislých na volbě souřadnic.[3]

Nejvýznamnější aplikací je obecná teorie relativity, ve které je časoprostor modelován jako čtyřrozměrná pseudo-riemannovská varieta vybavená lorentzovskou metrikou. Gravitační pole je zde popsáno metrickým tenzorem a jeho křivostí, kterou charakterizuje Riemannův tenzor křivosti, Ricciho tenzor a Einsteinův tenzor.[3]

Geodetiky této variety představují trajektorie volně se pohybujících částic a světelných paprsků. Einsteinovy rovnice pole vyjadřují vztah mezi zakřivením časoprostoru a rozložením hmoty a energie.[3]

  1. 1 2 3 4 5 6 7 8 KREJČIŘÍK, David. Riemannovská geometrie. [s.l.]: Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze, 2025. Dostupné online. Jednosemestrální přednáška Úvod do riemannovské geometrie.
  2. 1 2 3 4 5 KRTOUŠ, Pavel. Geometrické metody ve fyzice. [s.l.]: Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Dostupné online.
  3. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 WALD, Robert M. General Relativity. Chicago: University of Chicago Press, 1984. ISBN 978-0-226-87033-5.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • ULLMANN, Vojtěch. Gravitace, černé díry a fyzika prostoročasu [online]. Dostupné online.