Revue Salve

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Salve, revue pro teologii, duchovní život a kulturu, je významný český odborný časopis, zaštiťovaný českou dominikánskou provincií. Vychází čtyřikrát ročně od roku 1991. Vydává ji nakladatelství Krystal OP. Jeho přímým předchůdcem byl dominikánský samizdatový teologický časopis Sursum (1985–1990), navazuje však též na tradici prvorepublikových dominikánských časopisů Na hlubinu a Filosofická revue a v jistém smyslu se volně inspiruje revuí Souvislosti z poloviny 90. let 20. století. Salve se snaží nabídnout pro lidi přemýšlející o víře, teologii a kultuře pestrou šíři současného živého křesťanského myšlení nejen českého, ale s přesahy do anglosaského, románského a polského myšlenkového světa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Během své existence prodělalo Salve několik proměn. První číslo neslo podtitul Časopis pro dominikánský laikát, druhé Časopis dominikánské rodiny, naznačujíce tak počáteční primární orientaci revue na dominikánský třetí řád. Nicméně od počátku byla explicitně přítomna snaha oslovovat církev a svět i mimo řádové prostředí. Na konci 1. ročníku je tak anoncována nejen změna podoby časopisu, ale též snaha vytvořit kolem revue okruh autorů, jejichž původní texty by se v budoucnu staly základem časopisu.

Od 2. ročníku je pod editorialy podepsán Odilo I. Štampach (jako šéfredaktor explicitně od roku 1995), jasně pojmenovávající kořeny, na nichž chce Salve dále stavět (revue Na hlubinu, Filosofická revue). Zaměření revue dobře vystihují slova úvodníku 2. čísla: „Jedním slovem, máme se naučit nesnadnému umění spojovat obětavost a riskující věrnost poznané pravdě s tolerancí a duchem dialogu. Musíme pochopit, že když máme pravdu, není naším majetkem. […] Mít pravdu neznamená vystihnout věc dokonale. Jiní mohou říkat něco jiného a mít také pravdu.“ Drží nicméně dominikánskou tradici náročného intelektuálního snažení: „Vzdává rozumu čest, která mu náleží, a nechce pravdy víry představovat jako iracionální vzruchy, ale na druhé straně respektuje, že Boží tajemství jsou nadrozumová.“ Mezi autory se setkáváme s profilujícími dominikánskými osobnostmi současnosti (Christophem Schönbornem, Simonem Tugwellem, Jackem Salijem, Dominikem Dukou, Odilonem I. Štampachem), ale též dalšími klíčovými postavy křesťanského myšlení (např. Jacquesem Maritainem). Salve je v této době výrazně zaměřeno na polské autory a překlady z polských revuí.

Již v editorialu 4/1993 Štampach zdůrazňuje, že Salve, ač lákáno oblastí filozofie, tíhne spíše k otázkám duchovního života: „Filosofie dotvořená modlitbou a meditací sice může vypadat v očích moudrých tohoto světa jako čiré bláznovství, ale zřejmě bude naším údělem.“ Od 1/1994 se tedy mění podtitul časopisu na Revue pro teologii a duchovní život. Záštitu nad Salve převzala dominikánská provincie, návaznost na prvorepublikový řádový časopis Na hlubinu explicitně vyjadřuje i dočasná kontinuita v počítání ročníků. Mezi autory se objevují např. Romano Guardini, Charles Journet, Hans Urs von Balthasar, Timothy Radcliffe OP, Yves Congar OP, Josef Pieper aj. Obsahově Salve volně pokrývá rozličná témata na pokraji teologie, filozofie a duchovního života, v 6. ročníku dominuje téma Desetiletí duchovní obnovy. Výrazné jsou recenze Dominika Duky OP z oblasti biblistiky.

Na konci 6. ročníku došlo k pohybu v redakční radě a je ohlášen počátek vydávání dalšího dominikánského časopisu Amen. To vede k personální proměně redakce časopisu – od 7. ročníku (1997) se šéfredaktorem stává Dominik Duka OP, redakční rada se výrazně rozšiřuje. Oproti dřívější jisté roztříštěnosti témat se skladba časopisu stává jasnější. Jde jednak o zaměření na Desetiletí duchovní obnovy a přípravu milénia, jednak o směr, který oznamuje Duka v 1/1998 – zahájení kurzu duchovního života, který vychází z pokladnice české dominikánské provincie v období první republiky. Tento další projev kontinuity je potvrzen přetiskováním studií dominikánů Silvestra. M. Braita, Reginalda Dacíka, Emiliána Soukupa. Tradiční, věcný řád revue (podle schématu řeholní život – teologie – historie – kurz podle první republiky) pokračuje i poté, co Dominik Duka OP v souvislosti se svými biskupskými povinnostmi předal funkci šéfredaktora Tomáši Černušákovi OP.[zdroj?] S blížícím se miléniem přibývá článků s přesahem do politiky, vztahu státu a práva, témat lidských práv.

Roku 2001 dochází k výrazné proměně revue. Je rozšířena redakční rada a postupně se mění grafická podoba časopisu. Šéfredaktorem je opět Dominik Duka OP, ale výkonným redaktorem se stává architekt Norbert Schmidt. Od 2/2001 se jednotlivá, dosud rubriková čísla mění v tematická (prvním tématem je Teologická fakulta). Ustaluje se struktura editorial – blok textů k zastřešujícímu tématu – oddíl recenzí – anglické resumé. Od 3. čísla se editorial stává rozsáhlejší vstupní úvahou nad celkem čísla. Čím dál tím větší místo nachází v rámci časopisu práce s obrazovým doprovodem (od tematického doprovodu k prezentaci tvorby umělců, např. Hany Rysové či Václava Sokola). Neustálý volný pohyb v redakční radě doplnil roku 2006 příchod Martina Bedřicha do výkonné redakce.

Současná podoba[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2004 je stabilizována současná podoba koncepčně propracovaných čísel, která nabízejí náhledy na daná témata z více rozdílných a někdy i protichůdných úhlů. V jednom roce se volně střídají okruhy filozoficko-teologických, biblicko-historických, spirituálních, sociálních a kulturně-uměleckých témat. Mezi úspěšná čísla tak patří např.: křesťanství na Nilu, poslušnost, …jako muže a ženu je stvořil, chudoba, migrace a integrace, sakrální architektura, spravedlivá válka?, mnišství, Maritain, trojice, teologie (a) umění, prostituce, (anti-)modernismus, hudba a liturgie, Pius XII. atd.

Do okruhu autorů revue patří přední čeští i světoví teologové a myslitelé: Philippe Chenaux, Thomas Sternberg, Timothy Radcliffe OP, Joachim kardinál Meisner, Christoph kardinál Schönborn, Friedhelm Mennekes SJ, Tomáš Halík, Ctirad V. Pospíšil OFM, Benedikt Mohelník OP, Štěpán Filip OP, Pavel Vojtěch Kohut OCD, Tomáš Petráček, František X. Halas, Petr Piťha, Jacek Salij OP, Simon Tugwell OP, Albert-Peter Rethmann, Lea Ackermannová, Benedict T. Viviano OP, Guy Bedouelle OP, Joseph kardinál Ratzinger, Dom Patrik Olive OCSO, Heinz-Georg Justenhoven, Jean-Pierre Torrell OP, Marie-Alain Couturier OP, Tomáš kardinál Špidlík, Karl kardinál Lehmann atp.

Dále redakce revue Salve společně s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy, Akademickou farností Praha u Nejsv. Salvátora a Akademickou duchovní službou v Hradci Králové pravidelně pořádá různé přednášky a debatní večery, kam zve domácí i zahraniční hosty.

Tiráž[editovat | editovat zdroj]

Šéfredaktor: Dominik Duka OP

Redakce: Norbert Schmidt a Martin Bedřich

Redakční rada: Josef Bartoň, Dominika Bohušová OP, Petr Beneš CSsR, Filip Boháč OP, Gregor Buβ, Tomasz Dostatni OP, Štěpán Filip OP, Ludvík Grundman OP, Klára Jirsová, Pavel Vojtěch Kohut OCD, Benedikt Tomáš Mohelník OP, Jiří Pavlík, Tomáš Petráček, Tomáš Pospíšil OP, Albert-Peter Rethmann, Oldřich Selucký, Karel Šprunk, Petr Štica, Jaroslav Šubrt, Alexius Vandrovec OSB a David Vopřada

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Archiv České dominikánské provincie, Praha - Husova 8