Redemptoris custos
| Redemptoris custos česky Strážce Vykupitele Apoštolská exhortace Jana Pavla II. | |
|---|---|
 | |
| Datum | 15. srpna 1989 – viz apoštolské exhortace na webu Svatého stolce |
| Téma | o svatém Josefovi |
| Číslo encykliky | 6. z 15 apoštolských exhortací Jana Pavla II. |
| Text | |
| latinsky | |
| anglicky | |
| česky | |
.jpg)
Redemptoris Custos (česky Strážce Vykupitele) je název apoštolské exhortace papeže Jana Pavla II. o svatém Josefovi. Byla pronesena 15. srpna 1989 v bazilice svatého Petra v Římě u příležitosti stého výročí vydání encykliky papeže Lva XIII. s názvem Quamquam pluries.
Pojednává o významu svatého Josefa ve Svaté rodině a představuje papežův pohled na roli svatého Josefa v plánu vykoupení. Jan Pavel II. staví svatého Josefa do pozice člověka, který prolamuje starý zlozvyk otcovské rodinné nadvlády, a navrhuje ho jako vzor milujícího otce.[1][2]
Významný josefolog, otec Tarcisio Stramare z řádu oblátů svatého Josefa, byl hlavním spolupracovníkem při přípravě Redemptoris Custos. Tato exhortace je součástí „vykupitelských dokumentů“ vydaných papežem Janem Pavlem II. a odkazuje na mariánskou encykliku Redemptoris Mater.[3]
Obsah[editovat | editovat zdroj]
V tomto dokumentu Jan Pavel II. znovu zdůraznil klíčové prvky encykliky Quamquam pluries týkající se postavení svatého Josefa v církvi a jeho spojení s Marií, které uznal již ve své encyklice Redemptoris Mater. Napsal:
- „Josef je spolu s Marií prvním strážcem tohoto božského tajemství. Spolu s Marií a ve vztahu k ní se podílí na této závěrečné fázi Božího sebezjevení v Kristu, a to od samého počátku.“[4] „Evangelia jasně popisují otcovskou odpovědnost Josefa vůči Ježíši. Spása – která přichází skrze Ježíšovo lidství – se totiž uskutečňuje v činech, které jsou každodenní součástí rodinného života... Celý takzvaný ,soukromýʻ či ,skrytýʻ Ježíšův život je svěřen do Josefovy péče.“[5]
Papež Jan Pavel II. zdůraznil, že Josef jako zákonný opatrovník dítěte Ježíše splnil všechny povinnosti, které z toho vyplývaly: nechal svého syna obřezat podle zákona, udělil mu jméno a představil ho v předepsaném čase v chrámu.
- Ježíšův růst „v moudrosti a v postavě a v přízni u Boha i u lidí“ – Lk 2, 52 (Kral, ČEP) se odehrával ve Svaté rodině pod dohledem Josefa, který měl důležitý úkol „vychovávat“ Ježíše, tj. živit ho, oblékat a vzdělávat v Zákoně a v řemesle, jak to odpovídá otcovským povinnostem. ... Ježíš jim ze své strany „byl poslušný“ – Lk 2, 51 (Kral, ČEP) a s úctou oplácel náklonnost svých „rodičů“. Tímto způsobem chtěl posvětit rodinné a pracovní povinnosti, které vykonával po Josefově boku.[6]
Církev uctívá Svatou rodinu a navrhuje ji jako vzor všech rodin. „V této rodině je otcem Josef: jeho otcovství není odvozeno od zplození potomků, ale není to ani otcovství ,zdánlivéʻ nebo pouze ,zástupnéʻ. Spíše je to takové, které se plně podílí na autentickém lidském otcovství a na poslání otce v rodině.“[7]
„Rozhodující je zde posvěcení každodenního života, posvěcení, které si každý musí osvojit podle svého stavu a které může být podporováno podle modelu dostupného všem lidem.“ Jan Pavel II. poté citoval svého předchůdce, papeže Pavla VI. „Svatý Josef je vzorem těch pokorných, které křesťanství pozvedá k velkým osudům; ... je důkazem toho, že k tomu, abychom byli dobrými a opravdovými následovníky Krista, není třeba velkých věcí – stačí mít obyčejné, prosté a lidské ctnosti, které však musí být pravé a autentické.“[8]
S odvoláním na Quamquam pluries papež Jan Pavel II. znovu zdůraznil, že církev prosila o ochranu svatého Josefa na základě „onoho posvátného pouta lásky, které ho spojuje s Neposkvrněnou Pannou, Matkou Boží“, a že církev svěřila Josefovi všechny své starosti, včetně těch nebezpečí, která ohrožují lidskou rodinu. „Kromě toho, že církev důvěřuje v Josefovu jistou ochranu, důvěřuje také jeho vznešenému příkladu, který přesahuje všechny jednotlivé životní stavy a slouží jako vzor pro celé křesťanské společenství, ať už je stav a povinnosti každého z jeho členů jakýkoli.“[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pastores dabo vobis na anglické Wikipedii.
- ↑ SAWARD, John. Cradle of redeeming love: the theology of the Christmas mystery. [s.l.]: [s.n.], 2002. Dostupné online. ISBN 0-89870-886-9. S. 230. (angličtina)
- ↑ OUELLET, Marc. Divine likeness: toward a Trinitarian anthropology of the family. [s.l.]: [s.n.], 2006. Dostupné online. ISBN 0-8028-2833-7. S. 102. (angličtina)
- ↑ PRASAD, Jacob. Foundations of the Christian way of life. [s.l.]: [s.n.], 2001. ISBN 88-7653-146-7. S. 404. (angličtina)
- ↑ JAN PAVEL II. Redemptoris custos, §5 [online]. Libreria Editrice Vaticana, 1989-08-15 [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Redemptoris custos, §8.
- ↑ Redemptoris custos, §16.
- ↑ Redemptoris custos, §21.
- ↑ Redemptoris custos, §24.
- ↑ Redemptoris custos, §30.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Redemptoris custos na stránkách Svatého stolce (anglicky)
- Redemptoris custos v češtině
