Reaganova doktrína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Reaganova doktrína byla součástí zahraniční politiky 40. prezidenta USA Ronalda Reagana v době před koncem studené války.

Charakter[editovat | editovat zdroj]

Tato politika vycházela z jednoduchého přesvědčení „My vyhrajeme, oni prohrají.“ Prezident Reagan byl přesvědčen, že komunismus je třeba zničit, nikoliv snažit se pouze o pokračování politiky détente a dosažení co možná nejlepších podmínek pro koexistenci. Reagan dosáhl úspěchu vystupňovanými závody ve zbrojení, tvrdým postupem vůči agresi komunistických režimů podporovaných Sověty, humanitární a vojenskou podporou protikomunistických povstaleckých armád v Jižní Americe, Africe a Asii, humanitární podporou nezávislého odborového hnutí Solidarita, masivní podporou rozhlasového vysílání pro Východní blok a globálním snížením tehdy úplně přemrštěné ceny ropy a tak i zisků Sovětského svazu z její těžby.

Stinnou stránkou doktríny byla podpora jakéhokoliv odporu proti komunismu, včetně diktátorských a extrémistických režimů.

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Má představa americké politiky v otázce Sovětského Svazu je jednoduchá a někdo by mohl říci až moc jednoduchá. Je to tak: My vyhrajeme, oni prohrají.
— Ronald Reagan, leden 1971
  • k citátu: „Až do té doby jsme přemýšleli pouze v rámci utváření vztahů se Sovětským svazem“ - Richard V. Allen[1], Reaganův první poradce v otázkách národní bezpečnosti.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The Man Who Won the Cold War, Richard V. Allen, Hoover Institution, Stanford university - http://www.hoover.org/publications/digest/3476876.html