Bushova doktrína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
George W. Bush v roce 2006

Bushova doktrína (anglicky Bush Doctrine) je fráze používaná k souhrnnému popsání různých principů zahraniční politiky USA za vlády prezidenta George W. Bushe (20012009). Označení „Bushova doktrína“ se objevilo poprvé v létě 2001, ovšem masově se v americkém tisku ujalo až po teroristických útocích z 11. září t.r., kdy Bush přišel s tezí, že Spojené státy mají právo vyhranit se proti zemím, které pomáhají terorismu nebo které přechovávají teroristy (kterážto teze byla použita pro ospravedlnění zahájení války v Afghánistánu).[1]

Později k Bushově doktríně připadly i další prvky, například:

  • kontroverzní „politiky preventivní války“, která hlásá, že Spojené státy mají právo použít své prostředky (včetně vojenské akce) pro svržení státních režimů ostatních zemí, pokud jsou pro ně vnímány jako hrozba, a to i tehdy, pokud tato hrozba není bezprostřední
  • koncepce celosvětového „šíření demokracie a svobody“, prezidentem Bushem vnímané jako „Boží dar lidstvu“[2] (zejména pak do regionu Blízkého východu)
  • strategie boje s terorismem
  • odhodlanost razit a uskutečňovat zájmy Spojených států amerických jednostranně[3][4]
  • polarizace postoje k světu po 11. září (ztělesněná Bushovou větou „Buďto jste s námi, nebo jste s teroristy“)

Některé z těchto bodů byly kodifikovány do publikace National Security Strategy of the United States (Národní bezpečnostní strategie Spojených států) na sněmu národní bezpečnosti dne 20. září 2002.[5]

Vlivy v Bushově doktríně[editovat | editovat zdroj]

Hlavní vliv na formování Bushovy doktríny měli:

Přijetí a kritika[editovat | editovat zdroj]

Bushova doktrína se „zhmotňovala“ a utvářela postupně (přibližně v průběhu jednoho roku – od poloviny září 2001 do stejného období v roce 2002). Mnoho jejích prvků bylo definováno prostřednictvím prezidentových výroků, ale existuje málo konkrétních dokumentů nebo materiálů, o nichž by se dalo říci, že tuto doktrínu přímo definují.

Bushova doktrína byla podle očekávání kladně přijata jak členy Bushovy administrativy, tak neokonzervativci, tak republikány.

V konečném výsledku ale sklidila spíše kritiku, jako celek i v jednotlivých otázkách; a to jak v USA tak na mezinárodním poli.[9][10] Na téma byly napsány knihy několika desítek autorů a publikováno nesčetné množství názorů, sloupků a fejetonů v tisku.

Obecně bylo doktríně vytýkáno, že znamená bezprecedentní odklon od historicky uplatňované americké zahraniční politiky, jež ctila multilateralismus a nezahajování válek, mimo případ, kdy by Spojené státy byly samy napadeny jinou zemí a válku by schválil americký Kongres (v souladu s oddílem č. 8 americké ústavy).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bush Doctrine na anglické Wikipedii.

  1. WEISMAN, Steven R.. Editorial Observer; President Bush and the Middle East Axis of Ambiguity. The New York Times [online]. 2002-04-13 [cit. 2016-09-16]. Dostupné online. ISSN 0362-4331.  
  2. http://georgewbush-whitehouse.archives.gov/news/releases/2003/01/print/20030128-19.html
  3. http://www.time.com/time/nation/article/0,8599,1616724,00.html
  4. http://levin.nationalreview.com/post/?q=NzQyNjBmZjA2M2IzMDgzYjI1MWJiNTNjZmFjY2M5YzI= [nedostupný zdroj]
  5. http://georgewbush-whitehouse.archives.gov/nsc/nss/2002/index.html
  6. http://www.bisa.ac.uk/2007/pps/schmidt.pdf [nedostupný zdroj]
  7. http://newamericancentury.org/statementofprinciples.htm [nedostupný zdroj]
  8. http://www.cnn.com/2005/ALLPOLITICS/01/10/bush.readinglist.tm/
  9. http://www.gmu.edu/academic/ijps/vol8_1/David%20and%20Ramel.htm
  10. (anglicky) Monten, Jonathan (Spring 2005). „The Roots of the Bush Doctrine: Power, Nationalism, and Democracy Promotion in U. S. Strategy“. International Security 29 (4).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Weisberg, Jacob. The Bush Tragedy, Random House, 2008. ISBN 978-1400066780
  • Bacevich, Andrew J. The New American Militarism: How Americans Are Seduced By War, New York & London, Oxford University Press, 2005. ISBN 0-19-517338-4
  • Bennett, William J. Why We Fight: Moral Clarity and the War on Terrorism, New York, Regnery Publishing, Inc., 2003. ISBN 0-385-50680-5
  • Chernus, Ira. Monsters To Destroy: The Neoconservative War on Terror and Sin, Boulder, CO, Paradigm Publishers, 2006 ISBN 1-59451-276-0

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]