Rdest hřebenitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRdest hřebenitý
alternativní popis obrázku chybí
Rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
(jako Stuckenia pectinata)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád žabníkotvaré (Alismatales)
Čeleď rdestovité (Potamogetonaceae)
Rod rdest (Potamogeton)
L.
Binomické jméno
Potamogeton pectinatus
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus L., syn.: Stuckenia pectinata (L.) Börner, Coleogeton pectinatus (L.) Dost., nom. inval., Coleogeton pectinatus (L.) Les et R.R. Haynes) je druh jednoděložných rostlin z čeledi rdestovité (Potamogetonaceae). Někteří autoři druh řadí do samostatného rodu Stuckenia Börner (syn.: Coleogeton (Rchb.) Les & R. R. Haynes), např.[2], česky pak nazývaný rdestík hřebenitý[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se vodní rostlinu s jednoletou až vytrvalou lodyhou, s plazivým podzemním oddenkem s terminálními hlízkami, pomocí kterých přezimuje[3],[4]. Patří mezi tzv. úzkolisté rdesty. Lodyha je až 200 cm dlouhá, v proudící vodě někdy až 350 cm [4]. Listy jsou jednoduché, jen ponořené, přisedlé, střídavé, čepele jsou čárkovité, 2,2-12,5 (někdy až 20, hlavně v proudící vodě) cm dlouhé a 0,2-1,8 (vzácně až 2,9) mm široké, na vrcholu většinou zašpičatělé, jsou trojžilné, postranní žilky vedou při okraji čepele [4],[5]. Za sterilního stavu podobná šejdračka bahenní (Zannichellia palustris) se liší většinou vstřícnými listy, nikoliv střídavými. Palisty jsou vyvinuty, jsou asi 2,2-5,5 mm dlouhé. Zvláštností je, že jsou srostlé s bazální části čepele, kromě vrcholu, který tvoří jakýsi jazýček. na straně odvrácené od listu jsou palisty nesrostlé, objímají lodyhu a tvoří jakousi listovou pochvu. Tímto znakem snadno odlišíme rdest hřebenitý od všech ostatních úzkolistých rdestů rostloucích v ČR. Květy jsou v květenstvích, ve válcovitých klasech, obsahují 4-5 (vzácně 2-7) přesleny květů a klasy jsou na vrcholu asi 2,4-11,5 cm dlouhé stopky. Okvětí není rozlišeno na kalich a korunu, skládá se ze 4 okvětních lístků, většinou nenápadných, hnědavých, někteří autoři je však považují za přívěsky tyčinek. Tyčinky jsou 4, srostlé s okvětím. Gyneceum je apokarpní, složené z 4 plodolistů. Semeník je svrchní. Plodem je nažka, na vrcholu s velmi krátkým zobánkem.

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Rdest hřebenitý roste ve velké části Evropy, Asie, Afriky, Severní Ameriky, dále v Mexiku, Střední Americe, Jižní Americe a v Austrálii a na Novém Zélandu [6],[7].

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR je to v současnosti jeden z nejhojnějších druhů úzkolistých rdestů. Vyskytuje se roztroušeně až hojně od nížin do podhůří, v rybnících, kanálech i v řekách. Nejhojnější je v rybničních oblastech a v nížinách a přilehlých pahorkatinách v povodích větších řek. V oblastech s méně vhodnými biotopy je podstatně řidší [4],[5].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=131808
  3. a b Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha
  4. a b c d Kaplan Z. (2003): Úzkolisté druhy rodu Potamogeton v květeně České republiky V. P. pectinatus; Preslia, Praha, 75, 165-182, 2003
  5. a b Kaplan Z. (2002): Potamogetonaceae Dum., in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 736-743
  6. http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=222000377
  7. http://linnaeus.nrm.se/flora/mono/potamogetona/potam/potapecv.jpg

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]