Přeskočit na obsah

Raymond Moody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Raymond Moody, M.D., PhD
Narození30. června 1944 (82 let)
Porterdale, Georgie
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Povoláníspisovatel, psycholog, lékař
Národnostamerická
StátSpojené státy americké
Alma materVirginská univerzita
Období20. století, 21. století
ŽánrParapsychologie
TémataProžitek blízké smrti, reinkarnace
OceněníBludný balvan (2010)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raymond A. Moody, Jr. (* 30. června 1944 Porterdale, Georgie) je americký spisovatel, psycholog a lékař, první badatel zabývající se tematikou prožitků blízkých smrti. Je známý jako autor knih o posmrtném životě a prožitcích blízkých smrti. Napsal 11 knih. Jeho nejznámější kniha se jmenuje Život po životě[1] (anglicky Life After Life), která byla poprvé vydána v roce 1975 (v ČSSR se šířil její samizdatový překlad, po listopadu 1989 vyšla oficiálně).

Vzdělání a počátky kariéry

[editovat | editovat zdroj]

Moody vystudoval doktorát z filosofie (1969) na University of Virginia a psychologie na University of West Georgia, kde později působil jako profesor[2]. Dosáhl také lékařského vzdělání (titul M.D. – ekvivalent českého MUDr., 1976, Medical College of Georgia)[3].

Po získání lékařského titulu pracoval Moody jako soudní psychiatr ve státní nemocnici v Georgii. Od roku 1998 působil na univerzitě Nevada, Las Vegas[4].

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Moody se narodil v Porterdale, Georgii. Byl třikrát ženatý.

Výzkum prožitků blízké smrti

[editovat | editovat zdroj]

Během studií na univerzitě ve Virginii v roce 1965 se Moody setkal s psychiatrem Dr. Georgem Ritchiem, který jej seznámil se svým prožitkem blízké smrti. Ritchie měl tento prožitek ve svých 20 letech, později jej popsal v knize Return From Tomorrow, vydané v roce 1978. Moody začal dokumentovat prožitky blízké smrti dalších lidí a zjistil, že mají některé společné rysy, např. pocit bytí mimo tělo, průchod tunelem, setkání s mrtvými příbuznými a vnímání silného světla. V roce 1975 Moody publikoval mnoho těchto prožitků v knize Život po životě, kde použil pojmu prožitek blízký smrti (anglicky near-death experience).

V roce 1992 byl natočen televizní dokument založený na knize Život po životě, který vyhrál na filmovém festivalu v New Yorku bronzovou medaili v kategorii mezilidských vztahů.

V rozhovoru s Jeffrey Mishlove, Moody sdělil své osobní závěry o svém výzkumu prožitků blízké smrti:

Na základě rozhovorů s tisíci lidí o jejich prožitcích blízké smrti a mnoha vlastních prožitcích některých typických příznaků prožitků blízké smrti jsem přesvědčen, že existuje život po smrti. Na základě výpovědí svých pacientů nemám absolutně žádné pochybnosti, že se na krátko dostali na onen svět.[5]

Ohlas v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Moody navštívil Československo (1991) a Českou republiku (2010), kdy s ním Česká televize natočila rozhovor[6] a byl hostem pořadu ČT moderovaného Markem Ebenem Na plovárně.[7] Vystupoval také v dokumentárním cyklu režiséra Viliama Poltikoviče pro Českou televizi s názvem Brána z roku 2013 smrti.[8] V roce 2017 se zúčastnil také Mezinárodní transpersonální konference v Praze (International Transpersonal Conferention Prague).[9][10][11][12]

Kritika

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 mu Český klub skeptiků Sisyfos udělil negativní cenu Bludný balvan za „pseudovědeckou interpretaci zážitků blízkosti smrti“.[13]

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Život po životě
  • Život po životě ; Úvahy o životě po životě ; Světlo po životě (Praha: Ondeon, 1991)
  • Život před životem : návraty do minulých životů
  • Opětovná shledání : setkávání se zemřelými
  • Kdo se směje naposled : nová filosofie prožitků blízkosti smrti, duchovních zjevení a dalších paranormálních jevů
  • Život po životě : úvahy, otázky, odpovědi (název angl. orig. Reflections on life after life)
  • Život po ztrátě (společně s Dianne Arcangel)
  • Doteky věčnosti : zkoumání zážitků sdílené smrti (společně s Paulem Perrym)
  • Paranormální svět : můj život věnovaný hledání života po životě (společně s Paulem Perrym)
  • Making Sense Of Nonsense : The Logical Bridge Between Science & Spirituality
  • God Is Bigger Than the Bible
  • Proof of Life after Life : 7 Reasons to Believe There Is an Afterlife (společně s Paulem Perrym)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raymond Moody na anglické Wikipedii.

  1. ↑ MOODY, Raymond. Praha: Knižní klub, 2010.
  2. ↑ Chris Aanstoos, A Brief History of the West Georgia Humanistic Psychology Program Archivováno 3. 6. 2010 na Wayback Machine., "The West Georgia Story." The Humanistic Psychologist, 17(1). 77–85., 1989. Accessed 2010-08-09.
  3. ↑ Life After Life – About Raymond Moody [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-04.
  4. ↑ ECU Voyages lecturer to discuss life after life, near-death experiences [online]. [cit. 2015-12-11]. Dostupné online.
  5. ↑ Life After Life:Understanding Near-Death Experience With Raymond Moody, M.D. www.intuition.org [online]. [cit. 2015-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-10.
  6. ↑ Raymond Moody: Život po životě je naděje [online]. Dostupné online.
  7. ↑ Pořad Na plovárně - Raymond Moody, ČT, 2010 [online]. Dostupné online.
  8. ↑ Domumentární cyklus Brána smrti, díl 6, Mezi světy, režie Viliam Poltikovič pro ČT, 2013 [online]. Dostupné online.
  9. ↑ Mluvčí - konference 2017 [online]. International Transpersonal Conference Prague, 2017 [cit. 2026-02-19]. Dostupné online.
  10. ↑ Program - konference 2017 [online]. International Transpersonal Conference Prague, 2017 [cit. 2026-02-19]. Dostupné online.
  11. ↑ Mezinárodní transpersonální konference [online]. Společnost pro návykové nemoci České lékařské společnosti J. E. Purkyně, 2017-09-04 [cit. 2026-02-19]. Dostupné online.
  12. ↑ International Transpersonal Conference 2017, Prague - Beyond materialism - Towards Wholeness [online]. 2017 [cit. 2026-02-19]. Dostupné online. (angličtina)
  13. ↑ Bronzový Bludný balvan 2010 - Dr. Raymond A. Moody jr. [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2011-03-26 [cit. 2011-07-31]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Raymond_Moody&oldid=25692151“