Prožitek blízké smrti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Prožitek blízké smrti (neboli NDE - Near-Death Experience)[1] nemá všeobecně přijímanou definici. Za osoby blízko smrti se ale dají podkládat osoby, jejichž fyzický stav oficiálně skončil smrtí a přitom si osoby byly svého ukončení života plně vědomy, ale nečekaně se poté opět vrátily.[2] Zážitek musí být v čase umírání a musí být jasný, bez zlomkovitých nebo chaotických vzpomínek.[3] Prožitky blízké smrti jsou poměrně časté, např. průzkum od společnosti Gallup z roku 1992 vedl k odhadu, že 12 až 15 miliónů Američanů osobně zažilo NDE.[4] Existují také zážitky shodné s prožitky blízké smrti, se kterými ale nebyla spojena žádná život ohrožující událost, např. dopravní nehody, horolezecké úrazy, porody. Zážitky podobné prožitkům blízké smrti jsou také poměrně časté u nevyléčitelně nemocných pacientů a jsou označovány jako „vize na smrtelné posteli“ nebo „zážitek blížícího se konce života“.[5]

Společné prvky[editovat | editovat zdroj]

Neexistují dva naprosto stejné prožitky blízké smrti, avšak jsou některé společné prvky, které se vyskytují ve stálém pořadí:

  1. Stav mimo tělo: oddělení vědomí od fyzického těla
  2. Zostřené vnímání
  3. Intenzivní a pozitivní pocity a emoce
  4. Cesta tunelem
  5. Střetnutí se s mystickým nebo zářivým světlem
  6. Střetnutí mystických bytostí anebo zesnulých příbuzných či přátel
  7. Pocit změny času a prostoru (změna geometrie)
  8. Přehled života (zpětný panoramatický pohled)
  9. Příchod do nadpozemských (nebeských) oblastí
  10. Rozšíření poznání
  11. Příchod k hranici
  12. Návrat do těla[6]

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

Prvním badatelem zabývajícím se touto tematikou je Raymond Moody, který vystudoval filozofii na University of Virginia, kde získal doktorát (1969), také získal doktorát z psychologie na University of West Georgia, kde se později stal profesorem. V roce 1976 mu byl udělen titul M.D. z Medical College of Georgia. V knize Život po životě[7] (Life after life), poprvé vydané v roce 1975, uveřejnil zprávu o kvalitativní studii, ve které vypovídal 150 lidí, kteří měli tento zážitek. Publikoval dalších jedenáct knih, z nichž poslední se jmenuje Doteky věčnosti[8] (Glimpses of eternity) a zabývá se v ní „zážitky sdílené smrti“, zážitky, které mají například lidé u lůžka umírajícího. Českým klubem skeptiků SISYFOS mu byla udělena za rok 2010 negativní cena Bludný balvan za pseudovědeckou interpretaci zážitků blízkosti smrti.[9]

Dalším významným badatelem je Jeffrey Long, onkolog, který v knize Dôkazy o živote po smrti[3] publikoval výsledky dosud nejrozsáhlejšího výzkumu od 613 lidí, kteří prožili tento zážitek. Také založil Nadaci na výzkum prožitků blízké smrti (Near Death Experience Research Foundation - NDERF) a její webovou stránku, kde je také dotazník pro lidi s tímto zážitkem a mnoho popsaných prožitků.[10]

Dr. Eben Alexander je dalším vědcem, neurochirurgem, který sám tento zážitek prožil a popsal ho v knize Jaký je život po životě.[11] Na tuto knihu napsal svou reakci skeptik Sam Harris.[12]

Dalšími badateli jsou například Paul Perry, Bruce Greyson, Kenneth Ring, Pim van Lommel.

Nebe podle NDE[editovat | editovat zdroj]

Někteří lidé, kteří prožili NDE, tvrdí že se také dostali do nebe, kde se setkali s Ježíšem[13] či Bohem,[14] nebe popisovali jako místo, kde je nedotčená příroda, bez jakýchkoliv známek poškození, například stromy a rostliny dle jejich svědectví nevykazují žádná fyziologická poškození jako usychání, nebo pošlapaná tráva a stejně tak lidé v nebi, bez ohledu na věk a stva ve kterém opustili zemi, mají zdrávé a mladé tělo.[15]

Tito lidé také popisují, že v nebi zažili stav, kdy je vše řízeno myšlenkami, například telepatická komunikace (tzv. komunikaci přenosem myšlenek mezi dvěma lidmi, bez nutnosti mluvení)[16] a schopnost zhmotňovat svoje myšlenky, když si například přáli něco (například přemístit se, zohnout se a dokonce vytvářet plnohodnotné hmotné věci tím, že si je pouze představí v mysli nebo na ně pomyslí).[17][18]

Popisována jsou také nebeská města, s nádhernými budovami pestrých barev a tvarů s oddělenými obytnými zónami,[19] s vlastním domem pro každou duši, které si každá duše upraví podle svých představ.[20] Nebe je dle svědectví těch co prožili NDE rozděleno do několika sekcí, podle duchovní vyspělosti duší, které tam přicházejí, a podle jejich zájmů.[21] Přičemž měřítkem vyspělosti je především jejich schopnost lásky k druhým a ti co se vrátili tvrdí, že nejlepší co by se mělo na zemi dělat je vytvářet nové hodnoty a především, snažit se k druhým chovat co nejlépe.[22]

Nebe je údajně místo, kde se shledávají lidé po smrti a kde mají možnost žít podle svých představ,[23] a pobývají zde mezi svými reinkarnacemi na blíže nespecifikovanou dobu, a po smrti se sem vrací s novými poznatky a zážitky. Země slouží údajně jako jedna velká škola, kde se duše učí a detaily dalšího života (kým a kde kdo bude) je údajně dokonce možno si podrobně naplánovat a připravit, načež k reinkarnaci dochází po tom co duše svojí další reinkarnací a detaily svého dalšího dalšího života odsouhlasí.[24]

Také procházejí přezkumem života, kdy však nejsou nikým, kromě sebe souzeni, při posuzování jsou komentovány jejich jednotlivé akty a sami mají možnost prožít bolest či štěstí, které udělali druhým[25], navíc se jim vracejí vzpomínky na minulé životy a mají možnost si je kompletně zpětně prohlédnout, protože každá sekunda jejich života a každá jejich myšlenka i během pozemského života je zaznamenaná.[26][27] krom toho také mají všichni přístup ke všemu vědění a všichni znají své myšlenky, což však znamená, že v nebi jsou duše těmi, kým doopravdy jsou.[28]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.near-death.com/
  2. http://www.near-death.com/science/research/death.html
  3. a b LONG, Jeffrey. Dôkazy o živote po smrti. Bratislava : Ikar, 2013. ISBN 9788055135144. S. 11.  
  4. MAURO, James. Bright lights, big mystery. Psychology Today. , roč. 1992.  
  5. http://www.nderf.org/NDERF/Media/Media%20WriteUp.htm
  6. LONG, Jeffrey. Dôkazy o živote po smrti. Bratislava : Ikar, 2013. ISBN 9788055135144. S. 12.  
  7. MOODY, Raymond. Praha: Knižní klub, 2010.
  8. MOODY, Raymond / PERRY, Paul. Doteky věčnosti. Praha: Knižní klub, 2011.
  9. Bronzový Bludný balvan 2010 pro Dr. Raymond A. Moody jr. za pseudovědeckou interpretaci zážitků blízkosti smrti
  10. http://nderf.org/
  11. EBEN, Alexander. Jaký je život po životě. Praha: Fortuna Litera, 2013.
  12. http://www.samharris.org/blog/%20item/science-on-the-brink-of-death
  13. http://www.near-death.com/science/research/god.html
  14. http://www.near-death.com/science/research/god.html
  15. http://www.near-death.com/science/research/heaven.html
  16. http://www.near-death.com/science/research/telepathy.html
  17. http://www.near-death.com/experiences/notable/christian-andreason.html
  18. http://www.near-death.com/science/research/heaven.html
  19. http://www.near-death.com/science/research/city-of-light.html
  20. http://www.near-death.com/experiences/notable/christian-andreason.html
  21. http://www.near-death.com/science/research/heaven.html
  22. http://www.near-death.com/science/research/life-review.html
  23. http://www.near-death.com/science/research/heaven.html
  24. http://www.near-death.com/science/research/reincarnation.html
  25. http://www.near-death.com/science/research/life-review.html
  26. http://www.near-death.com/science/research/life-review.html
  27. http://www.near-death.com/science/research/forgotten-knowledge.html
  28. http://www.near-death.com/science/research/temple-of-knowledge.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]