Radošov (246 m)
| Radošov | |
|---|---|
| Vrchol | 246 m n. m. |
| Poznámka | Zaniklá obec a dvůr |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Bílé Karpaty |
| Souřadnice | 48°55′29″ s. š., 17°25′43″ v. d. |
  Radošov | |
| Povodí | Morava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Radošov (246 m n. m.) je návrší s plochým vrcholem nacházející se na rozhraní katastrů Hroznové Lhoty, Tasova, Veselí nad Moravou a Blatnice pod Svatým Antonínkem v okrese Hodonín. Na jeho svazích se nacházejí vinice a ze severní strany jej obtéká potok Kozojídka. V minulosti byl osídlen, až do konce druhé světové války zde přetrval dvůr. Dnes vrchol kopce není osídlen, prochází tudy modrá turistická značka vedoucí z Bzence a Veselí nad Moravou na Velkou Javořinu.
Zaniklá obec
[editovat | editovat zdroj]Ves Radošov s tvrzí, která na kopci podle pověsti stávala, zanikla nejpozději v 1. polovině 13. století. Uvažuje se, že obyvatelé odešlí z Radošova se podíleli na založení slovenské vsi Radošovce (území při obou stranách hranice tehdy leželo v Lucké provincii), a lze hledat souvislost také mezi jejím zánikem a vznikem obce Hroznová Lhota, která je doložena od roku 1447. Náznaky pozůstatků osady lze nalézt na severovýchodním a východním úpatí kopce Radošova, písemně však doložena není. Název Radošov vznikl odvozením od osobního jména Radoš.
Dvůr Radošov
[editovat | editovat zdroj]V 18. století stál na vrcholu kopce ovčín, na jehož místě byl v roce 1757 postaven klasicistní statek. Byl zničen při přechodu fronty dubnu 1945, když z něj po dva týdny trvajících bojích zůstaly jen ruiny a jeho majitelé se zachránili nočním útěkem přes Svatý Antonínek k příbuzným do Ostrožské Lhoty. Úmysl kněze Antonína Šuránka zbudovat na Radošově pomník padlým vojákům rumunské armády sice vzbudil velký zájem rumunského vojenského atašé v Praze, neshledal se však s pochopením představitelů nastupujícího komunistického režimu, kteří si na místě dovedli představit nejvýše památník Rudé armádě, jejíž příslušníci však na Radošově vůbec nebojovali.[1] V současnosti v místě působí Občanské sdružení pro obnovu Radošovského dvora, jehož členové v letech 2008–2009 odkryli základy budov, obnovili 300 let starou studnu a mají v úmyslu zbudovat na Radošově a ekofarmu s chovem ovcí, koz a vietnamských prasat.[2] V květnu 2014 zde otevřeli 15 metrů vysokou volně přístupnou rozhlednu, kterou navrhla hodonínská architektka Regína Kubrická ve spolupráci s projekční a statickou firmou J2L CONSULT.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vzpomínky pana Slavomíra Budaře na P. Šuránka
- ↑ Radošovský Dvůr - Naše záměry. www.radosovskydvur.wgz.cz [online]. [cit. 2012-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-18.
- ↑ TUREK, Petr. Štěpy otevřely naučnou stezku i rozhlednu. Hodonínský deník.cz [online]. 2014-06-02 [cit. 2015-05-11]. [Štěpy otevřely naučnou stezku i rozhlednu Zdroj: http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/stepy-otevrely-naucnou-stezku-i-rozhlednu-20140602.html Dostupné online].
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VÁLEK, David. Středověká kolonizace Veselska. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav, 2010. 92 s. Dostupné online. S. 21–22.
- ŠMÝD, Zdeněk. Radošov: folklorní soubor i zaniklá ves. Hodonínský deník. 26. května 2010. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radošov na Wikimedia Commons - Občanské sdružení pro obnovu Radošovského dvora[nedostupný zdroj]
- Radošov z Veselí nad Moravou: folklorní soubor a cimbálová muzika
