Ráj (Karviná)

Ráj (německy Roj, polsky Raj) je původní obec, kdysi závislá na historickém městu Fryštátu, dnes je Ráj místní částí Karviné, často označovanou jako Karviná 4 - Ráj. Leží na katastrálním území Ráj.

Historie

Obec je zmiňovaná již počátkem 14. století. V polovině 16. století zde postavil fryštátský kníže Bedřich Kazimír svůj druhý zámek, v osmdesátých letech 20. století značně zchátralý a zbořený. Od konce 16. století byl Ráj centrem samostatného stavovského panství Ráj. V 19. století zde baron Jiří Bees "náhodou" objevil léčivé prameny, které daly základ vzniku známých Lázní Darkov. Původně zamýšlel provést geologické vrty, které měly potvrdit existenci černého uhlí na jeho pozemcích, místo uhlí však na několika místech vytryskly gejzíry slané vody. Místní lidé vodu začali používat a zpozorovali kladné účinky těchto pramenů. Po odborném průzkumu v laboratořích ve Vídni se potvrdila léčivá síla těchto jodobromových pramenů a poprvé vodu k léčení začal používat fryštátský lékař dr. Alois Fiedler. Později zde vzniklo lázeňské místo Ráj, jež se pak změnilo na Lázně Darkov a roku 1868 začala první lázeňská sezóna. Léčilo se zde mnoho příslušníků rakouské aristokracie a populárních osobností ze světa politiky, kultury a sportu.

Za nacistické okupace byla obec Ráj územně spojena s Fryštátem a Karvinnou v jeden celek s německým názvem Karwin-Freistadt a po válce se toto spojení obnovilo, ale již s českým názvem Karviná. Rájem vedla místní dráha KFNB, spojující hlavní karvinské nádraží s nádražím Karviná město a nádražím v Petrovicích u Karviné. Železniční zastávka Ráj byla zrušena, ale objekt čekárny ve Fryštátské ulici poblíž krajské nemocnice je zachován. Dnes je budova bývalé železniční zastávky administrativně přičleněna ke Karviné-Fryštátu a je součástí městské památkové a lázeňské zóny Karviná - Fryštát a Lázně Darkov. Je v ní soukromé květinářství, které zde jako soukromý podnik funguje již od doby před rokem 1989, jako jeden z prvních, ne-li vůbec první soukromý obchod v socialistickém Československu.^[zdroj?]

Karviná - Ráj dnes

Po roce 1963 se v Ráji vybudovalo velké sídliště Karviná-Ráj a Mizerov, ve kterém dnes žije polovina obyvatel města Karviné. Dnešní předměstí Karviné, - Ráj, má své vlastní centrum, kulturní vyžití, obchodní domy i rekreační zóny, především Rájský kopec, řeku Olši a blízké jezero Darkov. V Ráji je Městský stadión, kde se hraje druholigový fotbal (MFK Karviná). Na ulici Kubiszova sídlí KSČM Karviná, na této ulici najdeme i kultrurní stánek polské menšiny, přírodovědnou stanici, katolický kostel a sál Království svědků Jehovových. V části Mizerov má sídlo regionální knihovna Karviná, základní umělecká škola Bedřicha Smetany s koncertním sálem, v části Vydmuchov stojí v místě bývalého zámku Ráj krajská nemocnice s poliklinikou, kde k procházkám pacientů slouží bývalý zámecký park. Pod vrcholem Rájského kopce je Centrální hřbitov města Karviné. Původně budova hřbitovní správy a obřadní síně byla postavena jako kulturní dům budoucího sídliště pro dalších 27 000 obyvatel, které mělo stát v místě přilehlého zemědělského pole. Ačkoli již těžká technika připravovala výstavbu, revoluce v listopadu 1989 záměr výstavby sídliště zastavila.

Rájský kopec

V Ráji je nejvyšší bod města Karviné, 306,9 metrů vysoký Rájský kopec s krásným rozhledem do Beskyd a okolí. Má dva vrcholy, severní s výletní restaurací, kam vás doveze autobus MHD č. 519 a 520, je vrcholem Rájského kopce, zatímco o něco nižší jižní vrchol nabízí úžasný rozhled a během stmívání lze odsud také pozorovat panoráma vzdálených Jeseníků s typickou siluetou Pradědu. Na jižním vrcholu je točna autobusů MHD č. 514 a opodál se do výše tyčí telekomunikační věž, dominanta Ráje (není přístupna veřejnosti). Na severním svahu Rájského kopce leží Černý les, na jižním svahu zbytky Rájského lesa s bohatou faunou. Na obou vrcholech jsou silniční přechody do Polska. V minulosti zde také bývalo JZD - státní statek Karviná. Dnes v objektech bývalého statku provozují činnost soukromé firmy.

Zámek Ráj

Podrobnější informace naleznete v článku Ráj (zámek).

Zámek Ráj nechal postavit jako své druhé sídlo fryštátský kníže Bedřich Kazimír. Kníže, člen rodové linie těšínských Piastovců, stejně jako i jiní příslušníci tohoto rodu, rád pobýval ve Fryštátě. Zdejší zámek mu ale nevyhovoval, proto dal v polovině 16. století postavit zámek v nedalekém Ráji. Zámek byl atriový s vyhlídkovou věží a obklopený zahradou. Poněvadž výstavbou tohoto zámku Bedřich Kazimír značně fryštátské knížectví zadlužil, bylo po jeho smrti, jež ho krátce nato zastihla (1572) poblíž Českého Brodu na služební cestě do Prahy k císaři Maxmiliánovi, fryštátské panství s oběma zámky prodáno a navždy vyčleněno z Těšínského područí.

V 19. století vlastnil zámek slezský baron Jiří Bees, který jej na přelomu 19. a 20. století odprodal fryštátskému hraběti Larisch-Monnichovi. Ten zámek opravil a zřídil kolem něj nádherný zámecký park s jezerem. Během druhé světové války zámek Ráj obsadili Němci a po válce byl zámek se vším Larischovým majetkem zkonfiskován. Zřídila se zde nemocnice. V padesátých letech 20. století, po výstavbě velké nemocnice s poliklinikou, se nemocniční zařízení ze zámku přestěhovalo a budova začala chátrat. Nevhodné stavební úpravy daly rychlý spád zkáze a po požáru byl zámek počátkem 80. let 20. století zbořen. Zůstaly zde jen nepatrné trosky, sklepení a park. Jezero, které bylo opředeno pověstí o rájecké víle, zcela zaniklo. Dnes je někdejší zámecký park zámku Ráj součástí krajské nemocnice s poliklinikou.

Řeka Olše

Řeka Olše tvoří nedílnou součást Karviné - Ráje. Svou délkou 99km je nejdelší moravskoslezskou řekou a pramení v polské Istebně. Protéká městy Jablunkov, Třinec, Těšín, Karviná a u Bohumína ústí do řeky Odry. Právě v Karviné - Ráji se "odděluje" od státní hranice s Polskem, kterou Olše tvoří v úseku Těšín - Karviná a pak v úseku Závada - Bohumín. V Karviné - Ráji je Olše lidmi velmi oblíbená a láká k odpočinku a procházkám. Průtokem Karvinou je řeka Olše obzvláště krásná, její klidný tok si velmi rychle vštípíte do mysli. Na území Karviné - Ráje má jedno přemostění silnicí I. třídy č. 67 a má dva splavy, u prvního z Olše vytéká říčka Mlýnka, která dále teče přes Lázně Darkov a Zámecký park zámku Fryštát. Mlýnka je v podstatě přírodní kanál, který dal vybudovat fryštátský hrabě Larisch-Monnich. Její tok je regulován stavidlem. Podél řeky Olše vede cyklistická stezka.

Černý les

Černý les v Karviné - Ráji se rozprostírá na severozápadním svahu Rájského kopce. Středem lesa vede česko-polská státní hranice, část lesa tedy leží na území Polska. Černý les je zachovalou částí dnes již zaniklého Rájského lesa, který se nacházel na širším ůzemí na svazích Rájského kopce. Mnohem menší zbytky lesa se ještě nacházejí u přilehlého sídliště Karviná - Ráj a je využívaný jako lesopark, jehož středem teče Rájský potok. Černý les byl v minulosti veřejnosti zcela nepřístupný pro přítomnost v lese "ukryté" vojenské protiraketové jednotce, kde se nachází kryty podobné těm z čs. opevnění a také státní hranici. Dnes ovšem je les zcela přístupný a dokonce volně průchozí na polskou stranu. Les poskytuje návštěvníkům příjemné uvolnění a relax oproti městskému životu, přitom je všem na dosah ruky. Okrajem lesa jezdí autobusy MHD Karviná číslo 519 a 520. Stačí zajít cca padesát metrů do lesa a dýcháte čistý lesní vzduch.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ráj na Wikimedia Commons
• Územně identifikační registr ČR
• Aplikace adresy na MVCR
• Databáze statistických obvodů