Pławniowice
| Pławniowice | |
|---|---|
 Zámek Pławniowice | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°23′4″ s. š., 18°28′33″ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské |
| Okres | Hlivice |
| Gmina | Rudziniec |
  Pławniowice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 862 (2011) |
| Etnické složení | Slezané, Poláci |
| Správa | |
| Status | starostenství |
| Starosta | Joachim Lisok |
| Telefonní předvolba | 32 |
| PSČ | 44-171 |
| Označení vozidel | SGL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pławniowice (německy Plawniowitz, v letech 1936–1945 Flößingen) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Hlivice ve gmině Rudziniec. Leží na historickém území Horního Slezska v suburbánní zóně katovické konurbace zhruba 15 km severovýchodně od Hlivic. Podle sčítání lidu 2011 zde žily 862 osoby.[1]
První zmínka o vesnici pochází z roku 1317.[2] Po staletí sdílela osudy Opolského či Bytomského knížectví v rámcí zemí Koruny české a od rozdělení Slezska v roce 1742 byla součástí pruského, pak německého státu. K připojení k Polsku došlo po druhé světové válce.
Pławniowice leží na řece Kłodnici, avšak její koryto bylo v dotyčném úseku ve 30. letech 20. století spojeno s Hlivickým průplavem. Dochovaly se také pozůstatky staršího (dokončeno 1812) Kłodnického průplavu, který vedl paralelně k řece. Severně od obce se rozkládá vodní nádrž Pławniowice, jež vznikla v roce 1975 zatopením bývalé pískovny. Jedná se o oblíbené místo rekreace obyvatel hustě zalidněné katovické konurbace.[3]
Dominantou obce je novorenesanční zámek postavený v letech 1882–1885 jako rezidence průmyslových magnátů Ballestremů. Na rozdíl od mnoha jiných slezských zámků nebyl vypálen po příchodu Rudé armády v roce 1945, krátce dokonce sloužil za sídlo maršálu Ivanu Koněvovi. Po válce byl převzat katolickou církví a dnes poskytuje své prostory Vzdělávacímu a formativnímu středisku hlivické diecéze (Ośrodek Edukacyjno-Formacyjny Diecezji Gliwickiej). Turistické prohlídky interiérů jsou možné. Součástí zámeckého areálu jsou rovněž park o rozloze 3,5 ha, kočárovna z roku 1881, dům kavalírů z roku 1889 a hospodářská stavení včetně špýcharu z roku 1888. Předchůdcem současného byl barokní zámek z roku 1732.[4][5][6][7]
Pławniowice jsou napojeny na dálnici A4, nejbližší křižovatka Łany se nachází dva kilometry severozápadním směrem. Autobusové spojení s Hlivicemi a okolními vesnicemi zajišťuje dopravce GTV Bus.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Wieś Pławniowice w liczbach [online]. Główny Urząd Statystyczny (Hlavní statistický úřad PR) [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Miejscowości: Pławniowice [online]. Gmina Rudziniec [cit. 2021-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-09-23. (polsky)
- ↑ MACHOWSKI, Robert; RZĘTAŁA, Mariusz. Zbiornik Pławniowice [online]. Encyklopedia Województwa Śląskiego [cit. 2021-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-09-23. (polsky)
- ↑ Pławniowice, pałac [online]. Narodowy Instytut Dziedzictwa [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ PIERNIKARCZYK, Anna. Spichlerz dworski w Pławniowicach [online]. PolskieSzlaki.pl [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Pałac i park – Historia [online]. Ośrodek Edukacyjno-Formacyjny Diecezji Gliwickiej Zespół Pałacowo-Parkowy [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Pałac i park – Park [online]. Ośrodek Edukacyjno-Formacyjny Diecezji Gliwickiej Zespół Pałacowo-Parkowy [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Zastávkové jízdní řady GTV Bus [cit. 2021-09-23]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pławniowice na Wikimedia Commons - O Pławniowicích na webových stránkách gminy Rudziniec Archivováno 23. 9. 2021 na Wayback Machine. (polsky)
- Oficiální webové stránky zámku Pławniowice (polsky)
- Pławniowice na portálu fotopolska.eu – historické a současné fotografie a fórum (polsky)
