Psychiatrická nemocnice Bohnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Psychiatrická nemocnice Bohnice
Kostel sv. Václava
Účel stavby

oficiální sídlo

Poloha
Adresa Bohnice, ČeskoČesko Česko
Ulice Ústavní
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40605/1-1570 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Administrativní budova u hlavního vchodu v pohledu z ulice
Administrativní budova u hlavního vchodu v pohledu z areálu

Psychiatrická nemocnice Bohnice (do 30. června 2013 Psychiatrická léčebna Bohnice)[1] se nachází v Praze-Bohnicích (městská část a městský obvod Praha 8).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ústav byl založen počátkem 20. století (na průčelí vchodové budovy je uveden rok 1909) a byl tehdy společně s vídeňským ústavem nejmodernějším a největším obdobným ústavem v Rakousku-Uhersku. Oba ústavy měly dokonce stejného architekta Václava Roštlapila (mj. tvůrce monumentální Strakovy akademie v Praze-Klárově a Akademie výtvarných umění v Praze-Letné).[2]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Jako samostatný právní subjekt byla Psychiatrická nemocnice Bohnice založena roku 1990. V centru její pozornosti je psychiatrická léčba a ošetření nebo vyšetření jedinců, kteří jsou v rámci duševní choroby nebezpeční sobě nebo okolí.

V lidové řeči je slovo „Bohnice“ užíváno jako symbolické obecné označení blázince nebo psychiatrického ústavu.[3]

Ústav má mnoho oddělení, mimo jiné tzv. centrum krizové intervence (včetně linky důvěry s poradenskou službou), několik oddělení pro léčbu klasických duševních chorob, oddělení gerontopsychiatrie, odd. léčby závislostí (alkohol, drogy, gamblerství) a také terapeutické dílny (keramika, pletení košíků, výroba svíček, knihvazačství, dřevařská dílna aj.). Pro hospitalizované pacienty je také možnost účastnit se muzikoterapie, hipoterapie atd. V areálu nemocnice se nachází divadlo Za plotem, otevřené po rekonstrukci v roce 1991, sloužící pacientům i veřejnosti. Pravidelně se v nemocnici konají nejen hudební festival Babí léto a divadelní festival Mezi ploty, ale i koncerty v klubu V. kolona.

Rehabilitační a resocializační projekty ústavu jsou částečně financovány z prostředků EU. Na hospitalizaci některých pacientů může navazovat v rámci resocializačního programu i možnost chráněného či komunitního bydlení.

V areálu nemocnice sídlí a působí i další instituce, například Psychiatrické centrum Praha (bývalý Výzkumný ústav psychiatrický) a Linka bezpečí pro děti.

Oddělení[editovat | editovat zdroj]

  • Akutní péče I (Centrální příjem pacientů v samostatné budově, Příjmové oddělení a Oddělení pro léčbu afektivních poruch, pavilon 27)
  • Akutní péče II (pro ženy i muže v pavilonu 23 a pro ženy i muže v pavilonu 26)
  • Akutní péče III (příjmové oddělení v pavilonu 1, denní stacionář v pavilonu 3)
  • Závislosti ženy (příjmové oddělení v pavilonu 8, následná režimová péče v pavilonu 7)
  • Závislosti muži (příjmové oddělení v pavilonu 31, režimová péče v pavilonu 18, režimové oddělení v pavilonu 35)
  • Ochranné léčby (režimové sexuologické oddělení v pavilonu 5, příjmové oddělení psychiatrické, protialkoholní, protitoxikomanické v pavilonu 17)
  • Následná péče I (pro muže v pavilonu 20, koedukované v pavilonu 21, pro nemocné v pavilonu 30)
  • Následná péče II (kombinace s mentálním postižením v pavilonu 14, dlouhodobá resocializace v pavilonu 15, pro muže s mentálním postižením v pavilonu 33)
  • Následná péče III (tři resocializační oddělení: pro muže v pavilonu 11, pro ženy v pavilonu 12, pro muže v pavilonu 13)
  • Gerontopsychiatrie akutní péče (pavilony 29 a 32)
  • Gerontopsychiatrie následná péče (pro ženy v pavilonu 9, v pavilonu 10 přízemí pro muže a patro koedukované, v pavilonu 24 přízemí pro ženy a patro koedukované)
  • Oddělení zdravotně sociální péče (v pavilonu 34)
  • Dětské oddělení (v pavilonu 28)
  • Interní oddělení (interní oddělení v pavilonu 22, léčebna dlouhodobě nemocných v pavilonu 25)
  • Komunitní péče (centrum krizové intervence, komunitní terénní centrum v zadním traktu divadla, centrum terapeutických aktivit, centrum psychosociálních služeb v pavilonu 4, ambulance a denní stacionář)
  • Rentgenologie (radiologické oddělení v pavilonu 6, detašované pracoviště na interně v pavilonu 22)
  • Rehabilitace (psychosomatická rehabilitace a fyzioterapie, fyzioterapie v zadním traktu divadla, hipoterapie v areálu farmy, kinezioeterapie v prostorách tělocvičen i jinde)

Památková ochrana[editovat | editovat zdroj]

Dostupné mapy ke článku

Celý areál je chráněn jako kulturní památka.[4] V roce 1964 byly jako památky zapsány kostel a zámeček, později byla ochrana rozšířena na celý areál nemocnice s výjimkou některých novějších staveb.

Chráněné budovy a parcely:

Léčebna měla vlastní hřbitov, založený roku 1909 přibližně 700 metrů západním směrem od hospodářského dvora. Hřbitov je zpustlý, veřejně nepřístupný a není součástí kulturní památky - areálu nemocnice.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • MUDr. Jan Cimický – v letech 1981–1996 primář socioterapeutického a rehabilitačního oddělení – pavilon č. 4, popularizátor psychiatrie.
  • MUDr. Cyril Höschl – český psychiatr, popularizátor vědy a vysokoškolský pedagog. Po roce 1989 byl prvním svobodně zvoleným děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 1990 ředitel Psychiatrického centra Praha, jehož základnou byly pavilony č. 19 a 23, a přednosta Psychiatrické kliniky 3. LF UK v Praze.
  • MUDr. Karel Nešpor – primář oddělení následné péče a léčby závislostí, popularizátor psychiatrie.
  • MUDr. Petr Rákos (1956–1994) – bývalý primář, spoluzakladatel a vedoucí lékař Centra krizové intervence (původně pavilon č. 3), autor knihy „Korvína čili Kniha o havranech“. Z jeho iniciativy byl roku 1982 realizován divadelní projekt „Bohnická divadelní společnost“ na pomezí psychiatrie a divadla.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÁLKOVÁ, Hana. Z psychiatrických léčeben budou nemocnice. Zmizí doléčování, varuje lékař. iDNES.cz [online]. 2013-03-14 [cit. 2013-07-28]. Dostupné online. 
  2. Psychiatrická nemocnice Bohnice: Historie nemocnice. Josef Tichý, 2015. Dostupné z WWW.
  3. OUŘEDNÍK, Patrik. Šmírbuch jazyka českého. Třetí, doplněné s rozšířené vydání. Praha: Paseka, nakladatelství a vydavatelství, 2005. ISBN 80-7185-638-X. S. 29. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-21]. Identifikátor záznamu 152683 : Nemocnice - psychiatrická léčebna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-21]. Identifikátor záznamu 156725 : Činžovní dům - hospoda Štrasburk. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]