Gamblerství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Gamblerství neboli gambling či patologické hráčství je chorobná závislost na hraní hazardních her. Gamblerství je považováno za patologickou psychickou závislost na lákavé představě rychlého zisku peněz nebo jiné hmotné výhry. Pravidla her jsou přitom nastavena z dlouhodobého hlediska pro hráče nevýhodně. Mnozí hráči získávají závislost na hře, rostoucí finanční problémy se snaží vyřešit další účastí ve hře a vytvářejí tak bludný kruh. Závislé osoby (tzv. gambleři) dokážou prohrát ohromné částky, což má často za následek zásadní narušení mezilidských vztahů a existenční potíže nejen samotných hráčů, ale často i jejich blízkých. Gamblerství bývá spojeno s jinými druhy závislostí, například na drogách. Český zákon nedovoluje hru hazardních her osobám mladším osmnácti let a do heren s automaty jim pak úplně zakazuje vstup.

Příznaky gamblerství[editovat | editovat zdroj]

Příznaků gamblerství je celá řada a nelze jednoduše paušalizovat, kdo gambler je, a kdo ještě není. Gambleři mohou být i lidé, kteří splňují jen několik málo z těchto příznaků:

  • Omezená svoboda chování, která negativně ovlivňuje život nemocného i jeho blízkých.
  • Hra jako životní náplň, výhra jako maximální životní úspěch.
  • Touha po okamžité výhře v případě prohry, a to i za cenu velkých finančních ztrát.
  • Žádný finanční strop hry – vede k prohlubování dluhů a finančním problémům.
  • Problémy se spánkem.
  • Přemýšlení o hazardu v průběhu celého dne.
  • Snížení výkonnosti a ctižádosti.
  • Ztráta pojmu o čase.
  • Výčitky svědomí.
  • Prohlubující se příznaky, rostoucí potřeba hry a výhry.[1]

Příznaků je ovšem více a mohou se lišit dle individuálních předpokladů hráče.

Fáze gamblerství[editovat | editovat zdroj]

Gambleři si zpravidla projdou třemi fázemi, přičemž každá další fáze je nebezpečnější než fáze předchozí:

  1. Fáze vyhrávání: Princip kasinových her je takový, že hráči někdy vyhrají, jindy zase prohrají. Hráč v první fázi vidí, že lze vyhrát nemalé ceny prakticky bez práce a začne počítat s tím, že výdělek z hazardních her by mohl být pravidelný, což ho ke hře stále více láká.
  2. Fáze prohrávání: Hráč věří, že je díky hazardním hrám možné vydělávat. Ve druhé fázi ovšem hráč do hry začne investovat stále více svých prostředků i času. Právě ve druhé fázi přichází pocit bažení, kdy hráč myslí na hru a touží se k ní co nejdříve vrátit. Ve fázi prohrávání si hráč také začíná půjčovat a zadlužovat se.
  3. Fáze zoufalství: Ve třetí fázi začnou být dluhy pro hráče tak závažné a touha po hře tak intenzivní, že hráč zpravidla začne páchat trestnou činnost, aby mohl splácet dluhy a financovat další hru. Vzhledem k tomu, že si hráč v této fázi uvědomuje, že se z nastalé situace prakticky nemá šanci dostat, přicházejí deprese.[2]

Regulace hazardu[editovat | editovat zdroj]

Státy po celém světě se snaží regulovat hazardní odvětví a s ním i vznik gamblerství. Hazardní hry je ovšem dnes možné provozovat v internetových hernách, které jsou zakládány v daňových rájích nebo zemích s velmi liberální legislativou jako jsou Kajmanské ostrovy nebo Gibraltar. V důsledku toho dochází ke zdaňování zisků z internetového hraní často mimo země hráčů. Státy se brání hraní na internetu různými metodami včetně zablokování transakcí na účty jistých společností (USA) nebo zablokování konkrétních stránek (Turecko). Ukazuje se však, že tato regulační opatření se často míjí účinkem. Proto jiné státy (Velká Británie) jsou k internetovému hraní liberálnější.

V České republice 1. ledna 2017 vešel v platnost Zákon o hazardních hrách[3], který mimo jiné stanovuje podmínky získání licence pro legální provoz heren a kasin. Licenci uděluje Ministerstvo financí České republiky jak pro jednotlivé herny nebo kasina, tak pro jednotlivé hry, které se smějí provozovat. Herny nesplňující podmínky jsou uzavírány, v případě internetových heren je podle zákona možné blokovat jejich internetové stránky pro obyvatele ČR. Mnohé provozovny stále hazardní hry a zejména výherní automaty nelegálně provozují a vydávají je za takzvané "kvízomaty"[4].

Přes právní normu roste především díky internetovým hernám počet hráčů hazardních her v ČR. Problémem zůstává, že v případě, že spadnou do závislosti, zůstávají izolovaní a o jejich problémech nemusí dlouho nikdo vědět. V případě problémů se závislostí na hře se lze obrátit například na Psychiatrickou léčebnu Bohnice, kde lze obdržet také kontakty na svépomocné skupiny anonymních hráčů. Ne vždycky se však na jejich závislost přijde. A proto, když se neléčí, přijdou o peníze, a v nějakých případech se dokonce zadluží a mají velké problémy. Často je nedokáží vyřešit, čímž zaviní svůj konec, skončí na ulici jako bezdomovci.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. PROPEOPLE. Nemoc zvaná gamblerství – jak se projevuje a jak ji léčit. www.spektrumzdravi.cz [online]. [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. 
  2. CASINO-ARENA.CZ. Závislost na hracích automatech a gamblerství | Casino-Arena.cz. www.casinoarena.cz [online]. [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. 
  3. INFO@AION.CZ, AION CS -. 186/2016 Sb. Zákon o hazardních hrách. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. (česky) 
  4. Výherní automaty maskované za vědomostní soutěže. Celníci se zaměřili na kvízomaty, odhalili jich 29. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2018-07-12]. (česky)