Prustka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPrustka
alternativní popis obrázku chybí
Prustka obecná (Hippuris vulgaris)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďjitrocelovité (Plantaginaceae)
Rodprustka (Hippuris)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prustka (Hippuris) je rod rostlin z čeledi jitrocelovité. Jsou to vodní nebo bahenní byliny s přeslenitými listy, podobné přesličkám. Květy jsou drobné, bezobalné, opylované větrem. Plodem je drobná peckovice. Rod zahrnuje 4 druhy a je rozšířen v Eurasii, Severní a Jižní Americe. V teplých oblastech České republiky roste prustka obecná.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Prustky jsou vytrvalé vodní nebo bahenní byliny, vzhledem poněkud podobné přesličkám. Mají jednoduché, přímé nebo vystoupavé, olistěné lodyhy s okrouhlým průřezem, vyrůstající z plazivého, větveného oddenku, rostoucího při povrchu půdy. Odění je tvořeno štítnatými žláznatými chlupy. Listy jsou jednoduché, čárkovité, celokrajné, uspořádané v přeslenech. Palisty chybějí. Drobné, bezobalné, oboupohlavné nebo jednopohlavné květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí horních listů na vynořených lodyhách. Okvětí je redukováno na celokrajný lem na vrcholu semeníku. Tyčinka je jedna. Semeník je spodní, tvořený jediným plodolistem. Obsahuje jedinou komůrku s jedním vajíčkem a nese nitkovitou čnělku s bliznovými papilami. Plodem je drobná, podlouhle vejcovitá peckovice s tenkým dužnatým oplodím a tvrdou peckou, někdy interpretovaná jako nažka.[1][2][3]

  • Emerzní lodyha prustky obecné
    Emerzní lodyha prustky obecné
  • Submerzní lodyha prustky obecné
    Submerzní lodyha prustky obecné
  • Prustka čtyřlistá
    Prustka čtyřlistá

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod prustka zahrnuje 4 druhy a je rozšířen v Eurasii, Severní a Jižní Americe. Nejrozsáhlejší areál, v podstatě se překrývající s celkovým areálem rodu, má prustka obecná (Hippuris vulgaris). Druh je rozšířen v celé Evropě, temperátní Asii, Severní Americe včetně Grónska a v jižních oblastech Jižní Ameriky. Roztroušeně se vyskytuje i v teplých oblastech České republiky. Prustka čtyřlistá (H. tetraphylla) má obtočnový areál, zahrnující severní Evropu (Skandinávie, Island, severní Rusko) a chladné oblasti Asie i Severní Ameriky. Hippuris lanceolata roste v Kanadě, Aljašce a Ruském Dálném východě, Hippuris montana v Kanadě a na Aljašce.[4][1]

Prustky rostou nejčastěji jako obojživelné rostliny s vynořenou kvetoucí lodyhou, řidčeji pouze submerzně jako splývající rostliny nebo naopak na vlhkých stanovištích mimo vodní plochy. Prustka obecná roste v živinami bohatších stojatých vodách nebo řidčeji v proudících tocích.[1] V Asii vystupuje až do nadmořských výšek okolo 5000 metrů.[3] Prustka čtyřlistá je slanomilná rostlina, která se vyskytuje zejména v přímořských oblastech. Rovněž druh Hippuris lanceolata je slanomilný.[1]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Drobné, bezobalné květy prustek jsou opylovány větrem. Nitky tyčinek se prodlužují až po zaschnutí čnělky. Úspěšné opylení je spíše zřídkavé a bohatá násada plodů se vytváří jen v některých letech. Zralé plody opadávají a klesají do bahna, kde přečkávají zimu a dužnatý obal postupně zetleje. Na kratší vzdálenosti jsou šířeny vodními nebo i vzdušnými proudy, na větší vzdálenost zejména v zaschlém bahně na nohou vodního ptactva. Pro šíření rostliny je podstatné také vegetativní množení.[2] V porostech prustek se vytírají některé druhy ryb. Ponořené lodyhy zůstávají zelené i v zimě a poskytují potravu mnohým živočichům.[2][1]

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Prustky obsahují iridoidní glykosidy aukubin a katalpol, různé fenolické sloučeniny (kyselina kávová a ferulová, kempferol a skopoletin) a hojné slizy. Cukry se ukládají ve formě tetrasacharidu stachyózy.[2][1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V minulosti byl rod Hippuris řazen do samostatné čeledi Hippuridaceae s ne zcela jasným taxonomickým zařazením. Historicky byla kladena do příbuzenstva rodu Haloragis, později do skupiny dvouděložných rostlin označované jako Asteridae. Výsledky fylogenetických molekulárních studií ukázaly, že tento rod tvoří spolu s rodem Callitriche klad uvnitř čeledi Plantaginaceae. Oba rody spojuje adaptace na vodní prostředí, abiotický způsob opylování a redukce květních částí.[2] Vymezení jednotlivých druhů je neustálené. Některé zdroje uvádějí 4 druhy,[4][1] jiné 2 druhy,[3] někteří taxonomové dokonce všechny taxony shrnují do jediného, široce pojatého druhu Hippuris vulgaris.[2]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Prustka obecná

Význam[editovat | editovat zdroj]

Prustka obecná se vysazuje jako snadno pěstovatelná okrasná bahenní či vodní rostlina.[6] Extrakt z rostliny je využíván při léčení tuberkulózy, onemocnění krve a tyfové horečky.[7] Mladé výhonky prustek sbírají a jedí Eskymáci.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-20005-90-0. 
  2. ↑ a b c d e f g KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 7. Berlin: Springer, 2004. ISBN 978-3-642-62200-7. (anglicky) 
  3. ↑ a b c CHEN, Jiarui; FUNSTON, Michele. Flora of China: Hippuridaceae [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 
  6. ↑ SPEICHERT, Greg; SPEICHERT, Sue. Encyclopedia of water garden plants. [s.l.]: Timber Press, 2004. ISBN 0-88192-625-6. (anglicky) 
  7. ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Prustka&oldid=21012435“