Prokop z Plzně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prokop z Plzně
Narozeníkolem 1380
Plzeň
Úmrtí1457
Praha
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníteolog
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1420–1421)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Prokop z Plzně (latinsky Procopius de Plzna; okolo 1380?1457) byl český utrakvistický teolog a třikrát rektorem Univerzity Karlovy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Roku 1403 vystudoval na pražské univerzitě bakaláře a v roce 1408 byl titulován mistrem svobodných umění. Byl příznivcem Jana Husa, roku 1410 ke konci července společně s ostatními hájil spisy Jana Viklefa. Sám obhajoval jeho traktát De ydeis.[1] Roku 1420 se Prokop z Plzně řadil mezi umírněné kališníky, jejichž vůdcem byl Jan z Příbrami.[2] 4. července 1421 se Prokop účastnil synody, kde s Jakoubkem ze Stříbra, Janem z Příbrami a Janem Želivským prohlásil čtyři artikuly pražské za výklad utrakvistického učení. Na basilejském koncilu v roce 1433 se stavěl za přijímání podobojí. Po bitvě u Lipan zastával konzervativní pozici příbuznou katolickému vyznání. Roku 1437 obdržel faru u sv. Jindřicha a téhož roku se vydal s českým poselstvem do Basileje.[3] Když se 17. dubna 1437 pokusil zemský správce Zikmund Korybutovič o převrat v Praze, byl zdolán a následně byl uvězněn i Prokop z Plzně.[4] Poslední zmínka o Prokopovi z Plzně pochází z roku 1448, kdy potvrdil nárok Jana Rokycany na jmenování pražským arcibiskupem.[3] Prokop z Plzně zemřel roku 1457.[5][6][7]

Prokop z Plzně vykonával funkci děkana artistické fakulty pražské univerzity v letech 1414, 1439 a 1440, v letech 1420–21, 1426, 1443–44 byl též rektorem Univerzity Karlovy.[5]

Dílo[5][editovat | editovat zdroj]

Kvestie[editovat | editovat zdroj]

  • Utrum simpliciter necessario multitudo ydearum prerequiritur ad multitudinem productorum (česky Zda je mnohost idejí nutným předpokladem mnohosti uskutečněných věcí)
  • Utrum per scienciam naturalem est demonstrabile primum motorem esse bonum

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě 3. Od roku 1403 až do roku 1439. Praha: L. Mazáč, 1937. 637 s. S. 69. [dále jen Dějiny národu českého]. 
  2. Dějiny národu českého, s. 262
  3. a b ZAP, Karel Vladislav. Vypsání husitské války. Praha: I.L. Kober, 1915. S. 659. 
  4. Dějiny národu českého, s. 387–388
  5. a b c Prokop z Plzně. www.phil.muni.cz [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. 
  6. Prokop z Plzně. husitstvi.cz [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (česky) 
  7. Prokop z Plzně. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HEROLD, Vilém. Rané filozofické spisy M. Prokopa z Plzně. In: Bene scripsisti... : filosofie od středověku k novověku : sborník k sedmdesátinám Stanislava Sousedíka. 1. vyd. Praha: Filosofia, 2002. ISBN 80-7007-158-3. S. 63–86.
  • PROKEŠ, Jaroslav. M. Prokop z Plzně. Praha: Společnost Husova musea, 1927. 
  • STOČEŠ, Jiří. Dva Prokopové z Plzně. In: Stříbro nad zlato : sborník prací k životnímu jubileu PhDr. Vladimíra Bystrického, CSc.. Plzeň: Eva Mušková, 2019. ISBN 978-80-260-5696-6. S. 42–65.