Prezident Íránu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prezident Íránské islámské republiky

Úřadující
Ebráhím Raísí

od 3. srpna 2021

Oslovenípane prezidente
Jeho Excelence[1]
Funkční období4 roky, max. dvě po sobě jdoucí období
První ve funkciAbú al-Hasan Baní Sadr
Vytvoření4. února 1980
Webová stránkahttps://www.president.ir/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prezident Íránu (persky رئیس‌جمهور ایران‎) je hlavou vlády Íránské islámské republiky. Prezident je po nejvyšším vůdci druhým nejvýše postaveným představitelem Íránu.

Prezident musí před složením přísahy v parlamentu získat oficiální souhlas nejvyššího vůdce a nejvyšší vůdce má pravomoc odvolat zvoleného prezidenta, pokud byl parlamentem obžalován nebo pokud ho nejvyšší soud shledal vinným z porušení ústavy.[2] Prezident vykonává dekrety a zodpovídá se nejvyššímu vůdci, který funguje jako hlava státu.[3][4] Na rozdíl od výkonné moci v jiných zemích nemá íránský prezident plnou kontrolu nad vládou, která je v konečném důsledku pod přímou kontrolou nejvyššího vůdce.[3][4] Před volbami musí být kandidáti schváleni Radou dohlížitelů. Členy Rady dohlížitelů vybírá nejvyšší vůdce.[5] Prezident je volen v přímé volbě na čtyřleté období a nesmí kandidovat více než dvě po sobě jdoucí období.

Kapitola IX. Ústavy Íránské islámské republiky stanoví podmínky pro kandidáty na prezidenta. Prezident plní funkci vykonavatele dekretů a přání nejvyššího vůdce, včetně: podepisování smluv se zahraničím a mezinárodními organizacemi; a správy národního plánování, rozpočtu a záležitostí státní zaměstnanosti.[6][7][8][9][10][11][12][13] Prezident také jmenuje ministry, což podléhá schválení parlamentu a také nejvyššího vůdce, který může kdykoli odvolat nebo znovu jmenovat kteréhokoli z ministrů a viceprezidentů bez ohledu na rozhodnutí prezidenta nebo parlamentu.[14][15] Nejvyšší vůdce také přímo vybírá ministry obrany, zpravodajských služeb, zahraničních věcí a vnitra, jakož i některých dalších ministerstev, například ministerstva vědy.[16] Regionální politika Íránu je přímo řízena úřadem nejvyššího vůdce, přičemž úkoly ministerstva zahraničních věcí se omezují na protokolární a slavnostní příležitosti. Například všechny íránské velvyslance v arabských zemích vybírají jednotky Quds, které jsou přímo podřízeny nejvyššímu vůdci.[17]

Současný dlouholetý nejvyšší vůdce Alí Chameneí, který vládne Íránu již více než tři desetiletí, vydává dekrety a činí konečná rozhodnutí v oblasti hospodářství, vzdělávání, životního prostředí, zahraniční politiky, národního plánování a téměř všeho ostatního v zemi.[8][7][6][10][11][12][18][17] Chameneí také s konečnou platností rozhodoval o míře transparentnosti voleb v Íránu[19] a propouštěl a znovu jmenoval členy prezidentského kabinetu.[14][15]

Současným prezidentem je Ebráhím Raísí, který se ujal úřadu 3. srpna 2021, po prezidentských volbách v roce 2021. Ve funkci vystřídal Hasana Rúháního, který byl v úřadu 8 let, od roku 2013 do roku 2021.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku President of Iran na anglické Wikipedii.

  1. HH The Amir, President of Iran Give Joint Press Statements [online]. 2020-01-12 [cit. 2022-11-12]. Dostupné v archivu. 
  2. ERDBRINK, Thomas. Iran's supreme leader floats proposal to abolish presidency. The Washington Post [online]. 2011-10-25 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. 
  3. a b Článek 110 íránské ústavy
  4. a b Iran > Constitution [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  5. Council of Guardians [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  6. a b CHARBONNEAU, Louis; HAFEZI, Parisa. Exclusive: Iran pursues ballistic missile work, complicating nuclear talks [online]. Reuters, 2014-05-16 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 
  7. a b Khamenei says Iran must go green [online]. Al-Monitor, 2015-11-17 [cit. 2022-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  8. a b Iran's Khamenei hits out at Rafsanjani in rare public rebuke. Middle East Eye [online]. 2016-03-31 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 
  9. Mahmoud Ahmadinejad [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  10. a b Asking for a Miracle: Khamenei's Economic Plan [online]. 2014-02-28 [cit. 2022-11-07]. Dostupné v archivu. 
  11. a b Khamenei outlines 14-point plan to increase population [online]. Al-Monitor, 2014-05-22 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 
  12. a b Iran: Executive, legislative branch officials endorse privatization plan [online]. 2006-06-07 [cit. 2022-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  13. VAFADAR, Ali. The constitution and political change. [s.l.]: [s.n.], 1995. S. 559. 
  14. a b Iranian lawmakers warn Ahmadinejad to accept intelligence chief as political feud deepens [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné v archivu. 
  15. a b Iranian vice-president 'sacked' [online]. BBC, 2009-07-25 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  16. Did Khamenei block Rouhani’s science minister? [online]. Al-Monitor, 2017-10-23 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  17. a b Khamenei Orders New Supervisory Body to Curtail Government [online]. [cit. 2022-11-07]. Dostupné v archivu. 
  18. Khamenei slams Rouhani as Iran's regime adopted UN education agenda. The Baghdad Post [online]. 2017-05-08 [cit. 2022-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  19. Leader outlines elections guidelines, calls for transparency [online]. 2016-10-15 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]