Nejvyšší vůdce Íránu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nejvyšší vůdce Íránské islámské republiky
Emblem of Iran.svg
Úřadující
Sajjid Alí Chameneí

od 4. června 1989
SídloTeherán
JmenujeShromáždění znalců
Funkční obdobídoživotní[1]
PředchůdceÍránský šáh
První ve funkciRúholláh Chomejní
Vytvoření3. prosince 1979
Webová stránkahttps://www.leader.ir/en
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejvyšší vůdce Íránu (persky رهبر معظم ایران‎, zvuk rahbar-e mo'azzam-e Írán), označovaný také jako nejvyšší vůdce islámské revoluce[2] (persky رهبر معظم انقلاب اسلامی‎, rahbar-e mo'azzam-e enqeláb-e eslámí), je hlavou státu a nejvyšší politickou a náboženskou autoritou Íránské islámské republiky (nad prezidentem). Nejvyššímu vůdci podléhají ozbrojené síly, soudnictví, státní televize a další klíčové vládní organizace, jako je Rada dohlížitelů.[3][4] Podle ústavy vymezuje nejvyšší vůdce obecnou politiku Íránu (článek 110), dohlíží na zákonodárnou, soudní a výkonnou moc (článek 57).[5] Současný doživotní držitel úřadu Sajjid Alí Chameneí vydává dekrety a přijímá konečná rozhodnutí v oblasti hospodářství, životního prostředí, zahraniční politiky, vzdělávání, národního plánování a dalších aspektů správy Íránu.[6][7][8][9][10][11][12][13] Chameneí rovněž činí konečná rozhodnutí o míře transparentnosti voleb[14] a odvolává a znovu jmenuje členy prezidentského kabinetu.[15] Nejvyšší vůdce je z právního hlediska považován za „nedotknutelného“ a Íránci jsou běžně trestáni za jeho zpochybňování nebo urážku.[16][17][18][19]

Úřad byl zřízen íránskou ústavou v roce 1979 na základě konceptu ajatolláha Rúholláha Chomejního Velájat-e fakíh[20] a je doživotně jmenován. Nejvyšší vůdce jako strážný právník (vali-je faqih) vede zemi, chrání ji před kacířstvím a imperialistickou dravostí a zajišťuje dodržování zákonů islámu.

Ve své historii měl Írán pouze dva nejvyšší vůdce: Rúholláha Chomejního, který tuto funkci zastával od roku 1979 až do své smrti v roce 1989, a Sajjida Alí Chameneího, který tuto funkci zastává již více než 30 let.

Seznam nejvyšších vůdců[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Portrét Jméno

(narození–úmrtí)

Nástup do úřadu Opuštění úřadu Délka působení v úřadu Poznámky
1. Portrait of Ruhollah Khomeini.jpg Sajjid Rúholláh Chomejní
(1900–1989)[21]
3. listopadu 1979[pozn. 1] 3. června 1989 9 let a 182 dní Vůdce íránské islámské revoluce z roku 1979[22] a zakladatel Íránské islámské republiky.[23]
2. Khamenei meets with members of parliament 2022 D.jpeg Sajjid Alí Chameneí
(* 1939)[24]
4. června 1989 úřadující 33 let a 246 dní Od roku 1981 až do Chomejního smrti zastával funkci iránského prezidenta.[25]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Od 5. února 1979 do 3. prosince 1979 měl titul Vůdce revoluce

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SHARAFEDIN, Bozorgmehr. Iran's possible next Supreme Leader being examined: Rafsanjani [online]. Reuters, 2015-12-13 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 
  2. Článek 89–91 íránské ústavy
  3. ABRAHAMIAN, Ervand. Who's in Charge?. [s.l.]: [s.n.] 
  4. Did Khamenei block Rouhani’s science minister? [online]. Al-Monitor, 2017-10-23 [cit. 2022-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. Constitution of the Islamic Republic of Iran [online]. [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 
  6. Iran's Khamenei hits out at Rafsanjani in rare public rebuke. Middle East Eye [online]. 2016-03-31 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 
  7. Khamenei says Iran must go green [online]. Al-Monitor, 2015-11-17 [cit. 2022-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  8. CHARBONNEAU, Louis; HAFEZI, Parisa. Exclusive: Iran pursues ballistic missile work, complicating nuclear talks [online]. Reuters, 2014-05-16 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 
  9. Asking for a Miracle: Khamenei's Economic Plan [online]. 2014-02-28 [cit. 2022-11-07]. Dostupné v archivu. 
  10. Khamenei outlines 14-point plan to increase population [online]. Al-Monitor, 2014-05-22 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 
  11. Iran: Executive, legislative branch officials endorse privatization plan [online]. 2006-06-07 [cit. 2022-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  12. Khamenei slams Rouhani as Iran's regime adopted UN education agenda. The Baghdad Post [online]. 2017-05-08 [cit. 2022-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  13. Khamenei Orders New Supervisory Body to Curtail Government [online]. [cit. 2022-11-07]. Dostupné v archivu. 
  14. Leader outlines elections guidelines, calls for transparency [online]. 2016-10-15 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 
  15. Iranian vice-president 'sacked' [online]. BBC, 2009-07-25 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 
  16. Iran arrests 11 over SMS Khomeini insults. GlobalPost [online]. 2014-09-22 [cit. 2022-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-14. 
  17. Iran arrests 11 over SMS Khomeini insults: report. The Daily Star [online]. [cit. 2022-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  18. Poet to Serve Two Years in Prison For Criticizing Iran's Supreme Leader [online]. 2017-12-30 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 
  19. Iranian dissident ordered to copy out books by Ayatollah Khamenei after branding Supreme Leader a despot. The Telegraph [online]. 2019-03-19 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 
  20. Článek 5 íránské ústavy
  21. Imam Khomeini’s Biography [online]. [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 
  22. In Pictures: Iran's 1979 Islamic Revolution [online]. 2019-02-08 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 
  23. NETTLETON, Todd. Ayatollah Khomeini: The greatest Christian missionary in the history of Iran. The Christian Post [online]. 2020-01-02 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 
  24. Detailed biography of Ayatollah Khamenei, Leader of Islamic Revolution [online]. 2013-09-23 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 
  25. VATANKA, Alex. Iran’s IRGC Has Long Kept Khamenei in Power. Foreign Policy [online]. 2019-10-29 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]