Shromáždění znalců

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Shromáždění znalců
مجلس خبرگان رهبری
Znak
Budova Shromáždění znalců
Budova Shromáždění znalců
Základní informace
SídloTeherán, Írán
Vedení
PředsedaAhmad Džanatí
od 24. května 2016
1. místopředseda
od 12. března 2019
2. místopředsedaAlí Movahedí Kermaní
od 13. března 2018
Struktura

Počet členů88 (6 volných míst)
Jednací sál

Oficiální web
http://www.majlesekhobregan.ir/

Shromáždění znalců (persky مجلس خبرگان رهبری‎, madžles-e chobregán-e rahbarí), překládané také jako Rada expertů,[1] je poradní orgán oprávněný jmenovat nejvyššího vůdce Íránu.[2][3] Všichni přímo volení členové musí být nejprve prověřeni Radou dohlížitelů.

Všechny kandidáty do Shromáždění znalců musí schválit Rada dohlížitelů, jejíž členy zase jmenuje buď přímo, nebo nepřímo nejvyšší vůdce.[4] Shromáždění se skládá z 88 mudžtehidů, kteří jsou voleni[5][6] ze seznamů důkladně prověřených kandidátů (v roce 2016 bylo strážci schváleno 166 kandidátů z 801, kteří se o funkci ucházeli),[7] a to přímým veřejným hlasováním na osmileté funkční období.[8] Počet členů se pohyboval od 82 zvolených v roce 1982 do 88 zvolených v roce 2016. Současné zákony vyžadují, aby se shromáždění scházelo nejméně dvakrát za šest měsíců.[9][10]

Shromáždění[editovat | editovat zdroj]

První shromáždění (1983–1991)[editovat | editovat zdroj]

První volby do Shromáždění znalců se konaly v prosinci 1982 a shromáždění se poprvé sešlo v roce 1983. Z celkového počtu 83 členů bylo 76 zvoleno v prvním kole, zbytek ve druhém. Úplný seznam členů a výsledky voleb jsou k dispozici na portálu Princeton Iran Data Portal.[11]

Vzhledem k tomu, že řada členů zemřela, konaly se v dubnu 1988 doplňovací volby náhradních kandidátů.

Shromáždění po celé funkční období předsedal ájatolláh Alí Meškíní, který mu předsedal i v následujících funkčních obdobích až do roku 2007.

V roce 1985 shromáždění zvolilo ájatolláha Hosejna Alí Montazerího za nástupce nejvyššího vůdce Rúholláha Chomejního. V neděli 26. března 1989 ho však Chomejní dopisem odvolal: „... již nejste způsobilý stát se mým nástupcem jako legitimní vůdce státu“.[12] Po smrti Rúholláha Chomejního 3. června 1989 zvolilo shromáždění jeho nástupcem Alího Chameneího.[13] Původně byly do vedení navrženy tři osoby: Alí Meškíní, Músaví Ardebílí a Alí Chemeneí. Zvítězil se dvěma třetinami hlasů.[14][15]

Druhé shromáždění (1991–1999)[editovat | editovat zdroj]

Druhému shromáždění předsedal rovněž ájatolláh Alí Meškíní. Úplný seznam členů a výsledky voleb jsou k dispozici na Princeton Iran Data Portal.[16]

Třetí shromáždění (1999–2007)[editovat | editovat zdroj]

Třetímu shromáždění opět předsedal ajatolláh Alí Meškíní, kterého zastupovali Akbar Hášemí Rafsandžání a ájatolláh Ebráhím Amíní.

Čtvrté shromáždění (2007–2016)[editovat | editovat zdroj]

Volby do čtvrtého shromáždění se konaly 15. prosince 2006 a shromáždění se poprvé sešlo 19. února 2007. V červenci 2007 zemřel předseda Alí Meškíní a jeho nástupcem byl zvolen Akbar Hášemí Rafsandžání. Dne 8. března 2011 nahradil Rafsandžáního ve funkci předsedy Muhammad Rezá Mahdaví Kaní.[17] Dne 4. června 2014 upadl Mahdaví Kaní po infarktu do kómatu a 21. října 2014 zemřel. Jeho nástupcem se stal Mahmúd Hášemí Šahrúdí.[18]

Funkční období mělo trvat deset let místo obvyklých osmi, a to kvůli vládnímu plánu „sčítání voleb“, který měl vládě umožnit souběžné konání voleb do Shromáždění znalců a parlamentu, a tím ušetřit náklady na správu voleb.

Páté shromáždění (2016–současnost)[editovat | editovat zdroj]

Volby 88 členů pátého shromáždění se konaly 26. února 2016 společně s volbami 290 poslanců íránského madžlisu (parlamentu). Zvolení poslanci budou zasedat po dobu osmi let.[19] Nové shromáždění bylo zahájeno 24. května 2016 a předsedou byl zvolen Ahmad Džanatí.[20]

Autorita[editovat | editovat zdroj]

Shromáždění nejvyššího vůdce nikdy neodvolalo, ani nezpochybnilo.[21] Vzhledem k dlouhé a nezpochybnitelné vládě Alího Chameneího se mnozí domnívají, že se Shromáždění znalců stalo ceremoniálním orgánem bez skutečné moci.[22][23][24][25] Bývalý nejvyšší soudce Sádek Larídžání, prohlásil, že je nezákonné, aby Shromáždění znalců dohlíželo na Chameneího.[26]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Assembly of Experts na anglické Wikipedii.

  1. Íránské protesty jsou masové. Proti hidžábům je polovina populace, říká expert. iDNES.cz [online]. 2022-09-23 [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  2. Článek 107 íránské ústavy
  3. Článek 111 íránské ústavy
  4. Rafsanjani breaks taboo over selection of Iran's next supreme leader. The Guardian [online]. 2015-12-14 [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  5. Článek 108 íránské ústavy
  6. Iran > Constitution [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  7. The great candidate cull. The Economist [online]. 2016-02-18 [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  8. Understanding Iran's Assembly of Experts [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné v archivu. 
  9. افتتاح مجلس خبرگان‏ [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné v archivu. (persky) 
  10. WRIGHT, Robin. The Last Great Revolution: Turmoil and Transformation in Iran. [s.l.]: Alfred A. Knopf,, 2000. Dostupné online. 
  11. Iran Data Portal [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  12. Translation of Ayatollah Khomeini Letter Dismissing Montazeri [online]. 1997-11-22 [cit. 2022-11-08]. Dostupné v archivu. 
  13. Background Note: Iran [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  14. خبرگان رهبری – رييس مجمع تشخيص مصلحت نظام: از مهمترين پيشرف [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné v archivu. 
  15. Rafsanjani T dar sal 68 mokhalef rahbarie fardi' Ilna 16 Azar 1385 [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné v archivu. 
  16. Iran Data Portal [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  17. Supreme Succession. Who Will Lead Post-Khamenei Iran? [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné v archivu. 
  18. Head of Iran's top clerical body dies - Al-Monitor: the Pulse of the Middle East [online]. Al-Monitor [cit. 2022-11-08]. Dostupné v archivu. 
  19. Iran election: Counting starts after high turnout [online]. BBC, 2016-02-16 [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  20. Hard-line cleric becomes speaker of Assembly of Expert [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné v archivu. 
  21. BORDEN, Emma. Everything you need to know about Iran’s Assembly of Experts election. The Brookings Institution [online]. 2016-02-09 [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  22. TAKEYH, Ray. The Myth of a Meaningful Vote in Iran. The Atlantic [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  23. Anomalies in Iran's Assembly of Experts Election [online]. 2016-03-22 [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  24. The Islamic Republic Before and After the 2009 Elections [online]. 2010-10-24 [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  25. Why Khamenei wants the next Supreme Leader to be ‘revolutionary’ [online]. 2016-06-24 [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  26. Controversy in Iran Surrounding the Supervision of the Supreme Leader's Performance [online]. [cit. 2022-11-08]. Dostupné v archivu. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]