Potštát (hrad)
| Hrad Potštát (Puchart, Sudetský zámek, Pustý zámek) | |
|---|---|
.jpg) Relikt pilíře zdiva na předním hradě | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 14. století |
| Zánik | 14. století |
| Materiál | kámen |
| Poloha | |
| Adresa | jižně od Kyžlířova, Potštát, okres Přerov, Olomoucký kraj,  Česko |
| Pohoří | Oderské vrchy |
| Souřadnice | 49°36′37″ s. š., 17°41′0″ v. d. |
  Potštát | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38103/8-502 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrad Potštát (též Puchart, Sudetský zámek nebo Pustý zámek) je zřícenina hradu jihovýchodně od stejnojmenného města v okrese Přerov. Nachází se na ostrožně nad soutokem Kouteckého potoka s Veličkou v jižním cípu katastrálním území Kyžlířov (na jižním konci Potštátského skalního města), přibližně 0,5 kilometru severně od Boňkova. Zřícenina je od roku 1963 chráněna jako kulturní památka ČR.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hrad, původně zvaný pravděpodobně Potštát, byl na počátku devatenáctého století Josefem Heřmanem Gallašem mylně označen jako Purchart.[2] Založen byl jako centrum kolonizace Oderských vrchů na počátku čtrnáctého století[2] a kromě dalších funkcí kontroloval cestu ze Slezska ke Hranicím.[3] První písemná zmínka o něm pochází z doby okolo roku 1320, kdy se po hradě psal Záviš z Potštátu.[2] Přibližně v polovině čtrnáctého století hrad získali páni z Kunštátu, za nichž je připomínán roku 1377, kdy na něm Boček z Kunštátu zapsal věno své manželce Elišce.[3] Hrad byl nejspíše roku 1394 dobyt markrabětem Prokopem a poté již nebyl obnoven.[2] Když Tas z Prusinovic roku 1408 kupoval městečko Potštát, je v kupní smlouvě místo hradu uváděno pouze hradiště Potštát.[3]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Podoba hradu tvořeného dvěma samostatnými a plně funkčními jádry byla určena terénní dispozicí, protože obě jádra jsou spojena jen úzkým skalnatým hřebenem, jehož přizpůsobení by pro stavebníka bylo příliš nákladné. Větší přední hrad měl lichoběžníkový půdorys s rozměry až 37 × 28 metrů. Na přístupné západní straně ho chránil val a 20–25 metrů široký příkop. Vzhledem ke svému rozsahu a velikosti obytné plochy neplnil jen funkci pouhého předsunutého opevnění.[2]
Východní cíp předního hradu byl od skalního hřebenu oddělen dvanáct metrů širokou rozsedlinou. Podél jižní strany hřebenu vedla přístupová cesta k zadnímu hradu. Jeho dominantní stavbou byla obytná věž s půdorysem 12 × 10 metrů, která stála na malém nádvoří. Z architektonických detailů věže se dochovaly špalety dveřního a okenního otvoru v přízemí. Na západní straně byla věž chráněna až 6,5 metrů silnou štítovou zdí, v jejímž zeslabeném jihozápadním cípu se nacházela brána.[2]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Okolo hradu vede žlutě značená turistická trasa z Potštátu do Hranic.[4]
Další informace
[editovat | editovat zdroj]Nedaleko, přibližně severním směrem se nachází bývalá Železná rozhledna. Pod hradem se nachází rozcestí a hostinec U Tlustého Jana.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-20]. Identifikátor záznamu 150065 : Zřícenina hradu Pustý zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Puchart, s. 516–517.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání František Spurný. Svazek II. Severní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1983. 360 s. Kapitola Potštát – hrad, s. 186.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2018-10-20]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Potštát na Wikimedia Commons - Potštát na stránkách Hrady.cz
