Portál:Slovinsko/Obrázek/Další/Archiv/2011

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2011[editovat zdroj]

52[editovat zdroj]


51[editovat zdroj]

Javorniška planina
Javorniška planina
Planina Javornik.


50[editovat zdroj]

Triglav
Triglav
Pohled na nejvyšší vrchol Triglavlublaňského hradu.


49[editovat zdroj]

Dvacet let samostatnosti Slovinska. Na fotografii německý spolkový prezident Heinz Fischer, italský prezident Giorgio Napolitano, slovinský prezident Danilo Türk, chorvatský prezident Ivo Josipović a maďarský prezident Pál Schmitt.


48[editovat zdroj]

Pomník France Prešerena (* 3. prosince 1800) v Lublani


47[editovat zdroj]

Teritoriální obrana (od 20. listopadu 1968)


46[editovat zdroj]

Návrh jezdecké sochy Petra I. Karađorđeviće, Lublaň, 1931.


45[editovat zdroj]

Hrad Celjských: 9. listopadu 1456 vymřel rod Celjských po meči a jejich panství připadla Habsburkům.


44[editovat zdroj]

Koper na pohlednici z počátku dvacátého století.


43[editovat zdroj]

Stará slovinská státní poznávací značka z šedesátých let.


42[editovat zdroj]

Budova tepelné elektrárny Šoštanj


41[editovat zdroj]

Pohřeb Janeze Evangelisty Kreka, říjen 1917.


40[editovat zdroj]

Petar Karađorđević se stal 9. října 1934 po atentátu na svého otce Aleksandra králem Jugoslávie. Na obrázku pózuje slovinskému malíři Božidaru Jakacovi.


39[editovat zdroj]

Tradiční statek v Julských Alpách
Tradiční statek v Julských Alpách
Tradiční statek v Julských Alpách.



.

38[editovat zdroj]

Kraňská včela
Kraňská včela
Včela medonosná kraňská (Apis mellifera carnica)


37[editovat zdroj]

Janša a Peterle
Janša a Peterle
Dva bývalí slovinští premiéři: zleva Janez Janša (* 17. září 1958) a Alojz Peterle.


36[editovat zdroj]

Miha Marinko (* 8. září 1900)


35[editovat zdroj]

Nutrie v Lublanici
Nutrie v Lublanici
Nutrie říční v říčce Lublanici.


34[editovat zdroj]

Janez Avguštin Puhar, slovinský fotograf a vynálezce (* 26. srpna 1814).


33[editovat zdroj]

Nanebevzetí Panny Marie
Nanebevzetí Panny Marie
Nanebevzetí Panny Marie, slovinský státní svátek, 15. srpna.


32[editovat zdroj]

Lublaňská ústřední tržnice od arch. Jožeho Plečnika.


31[editovat zdroj]

Řeka Soča
Řeka Soča
Panoramatický pohled na řeku SočuBovce.


30[editovat zdroj]

Františkánský kostel v Mariboru
Františkánský kostel v Mariboru
Františkánský kostel v Mariboru.


29[editovat zdroj]

Jacobus Gallus († 18. července 1591) na slovinské dvěstětolarové bankovce.


28[editovat zdroj]

Letecký pohled na Brioni
Letecký pohled na Brioni
Brioni je skupina čtrnácti ostrovů, z nichž na největším, Velikim Brijunu, měl rezidenci prezident Jugoslávie maršál Josip Broz Tito. V této rezidenci byla v červenci 1991 uzavřena Brionská deklarace.


27[editovat zdroj]

Jugoslávská lidová armáda útočí na Slovinsko, červen 1991.


26[editovat zdroj]

Slovinská válka za nezávislost, 27. června – 6. července 1991.


25[editovat zdroj]

Kasárna France Rozmana - StanehoLublani.


24[editovat zdroj]

Tartiniho náměstíPiranu.


23[editovat zdroj]

Solkanský most přes řeku Soču nedaleko Nove Gorice.


22[editovat zdroj]

Vlak Jugoslávských železnic na nádraží v Mariboru, srpen 1971.


21[editovat zdroj]

Policejní člunPiranu.


20[editovat zdroj]

Maďarská poštovní známkajugoslávsko-slovinským přetiskem, květen 1945.


19[editovat zdroj]

Příslušníci Protokolární jednotky Slovinského vojska při salvě v upomínku na výročí vítězství nad nacismem a fašismem, 8. května 2010.


18[editovat zdroj]

Soubor:Josip Broz Tito during a visit by Elizabeth II to Yugoslavia - 197210.jpg
Dne 4. května 1980 v 15:05 v Lublani přestalo tlouci veliké srdce presidenta naší Socialistické federativní republiky Jugoslávie a předsedy Svazu komunistů Jugoslávie, maršála Jugoslávie a vrchního velitele ozbrojených sil Socialistické federativní republiky Jugoslávie Josipa Broze Tita.
Prohlášení Předsednictva Ústředního výboru Svazu komunistů Jugoslávie ve jménu Svazu komunistů Jugoslávie a Předsednictva SFRJ, 4. květen 1980.


17[editovat zdroj]

Ptuj, 1681.


16[editovat zdroj]

Lipicán je koňské plemeno nesoucí své jméno podle slovinské vesnice Lipica, kam sahají počátky chovu těchto koní.


15[editovat zdroj]

Dílo Císař a opat (Cesar in opat) zapsané v metelčici.


14[editovat zdroj]

Současné sídlo rektorátu Univerzity v Lublani, původně kraňský zemský palác a od architekta J. V. Hráského, Lublaň.


13[editovat zdroj]

Erb rodu Celjských


12[editovat zdroj]

Groharův obraz Rozsévač, jehož motiv byl použit pro slovinský pětieurocent.


11[editovat zdroj]

Vozík na svážení soli v Sečoveljských solinách.


10[editovat zdroj]

Vlak Slovinských železnic.


9[editovat zdroj]

Kamnické a Savinjské Alpy představují druhé nejvyšší horstvo ve Slovinsku.


8[editovat zdroj]

Vesnice Drežnica na severozápadě Slovinska.


7[editovat zdroj]

Obrázek byl smazán
19. února 1959 bylo otevřeno nové sídlo slovinské Skupščiny.


6[editovat zdroj]

KrvavecSavinjských Alpách.


5[editovat zdroj]

Bohinjské jezero.


4[editovat zdroj]

KozorožecJulských Alpách.


3[editovat zdroj]

Sergej Kraigher († 17. leden 2001)


2[editovat zdroj]

Neuskutečněný návrh budovy slovinského parlamentu od Jože Plečnika na slovinské eurominci.


1[editovat zdroj]

Socha Giuseppe Tartiniho na náměstí v Piranu.


2010[editovat zdroj]

52[editovat zdroj]

Alpské údolí nedaleko Kranjske Gory. Nejvyšší vrchol v oblacích je Škrlatica.