Podemos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Podemos
Datum založení 16. ledna 2014
Generální tajemník

Pablo Iglesias Ahora Madrid 2015 - 05 (cropped).jpg

Pablo Iglesias Turrión
Sídlo Calle Zurita 21
28012 Madrid
Ideologie Sociální demokracie[1][2][3] Levicový populismus[4][5]
Lehký euroskepticismus[6]
Politická pozice Levice, Krajní levice[7]
Politická skupina EP Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice
Počet členů 516 900[8] (duben 2019)
Barvy Fialová
Zisk mandátů ve volbách
Kongres
42 / 350
Senát
5 / 265
Evropský parlament
5 / 54
Regionální parlamenty
136 / 1268
Oficiální web
www.podemos.info

Podemos (v českém překladu „Můžeme“)[9] je španělská krajně levicová politická strana.[7][10][11][12] V lednu 2014 ji založil politolog a aktivista Pablo Iglesias Turrión, který v současnosti vykonává funkci generálního tajemníka strany. Strana má přes 300 000 členů, a tím je druhou nejpočetnější španělskou stranou.[13]

Pablo Manuel Iglesias Turrión (* 1978)

Ve volbách do Evropského parlamentu 2014 strana získala 8 % hlasů, a tím byla čtvrtou nejsilnější stranou ve Španělsku. O rok později skončila v parlamentních volbách s 20,7 % hlasů na třetím místě za lidovci a socialisty.[14]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení (2014)[editovat | editovat zdroj]

Strana vznikla z hnutí Indignados, které se aktivně účastnilo protikorupčních protestů roku 2011.[15] Za zakládací listinu lze považovat manifest Mover ficha: convertir la indignación en cambio político, který mezi 12. a 13. lednem 2014 podepsalo na třicet osobností španělské inteligence, včetně profesora Juana Carlose Monedera, herce Alberta San Juana či bývalého předáka odborů Cándida Gonzáleze Carnera.[16] Dne 14. ledna došlo k ustavení kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu 2014. Do čela byl zvolen politolog a univerzitní lektor Pablo Iglesias Turrión. Trockistická španělská strana Izquierda Anticapitalista velmi pomohla hnutí Podemos v jejich začátcích.[17] Hlavními body hnutí bylo zrušení článku 135 ústavy, kterým vláda v roce 2011 uzákonila omezení deficitu. Dále plnou akceptaci článku 128 ústavy, který ustavuje, že veškeré bohatství země, bez ohledu na to, kdo je vlastní, podléha zájmu lidu. A také zajištění práva na interrupci.[18] Současně požadovali vystoupení Španělska z NATO a akceptaci práva národů na sebeurčení.[19] Vznik strany byl vyhlášen dne 16. ledna 2014, když sehnali 50 000 registračních podpisů, a to za pouhý jeden den.[20]

Volby do Evropského parlamentu (2014)[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2014 strana Podemos registrovala svou kandidátní listinu pro volby do Evropského parlamentu, na které řada kandidátů byla nezaměstnaných. Překvapivě jim hned první průzkumy slibovaly zisk pěti mandátů. K tomu také nakonec došlo, když strana získala 8 % hlasů (1 253 837 hlasů), a tím pět mandátů. Do Evropského parlamentu tak byl zvolen i Pablo Iglesias. V Evropském parlamentu poté strana vstoupila do politické skupiny Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice. Pablo Iglesias po zvolení prohlásil, že si žádný europoslanec z Podemos nebude nechávat obvyklý plat 8 000 Euro, ale pouze 1 930 Euro, což je trojnásobek minimální mzdy ve Španělsku. Zbytek má jít na výdaje strany nebo na jiné schválené výdaje.[21]

První sjezd (2014)[editovat | editovat zdroj]

Územní podpora strany Podemos ve volbách do Evropského parlamentu 2014.

V červnu 2014 byl oznámen první sjezd strany – Asamblea Ciudadana "Sí se puede", na něm 55 000 členů přijalo politiku Pabla Iglesiase Turrióna a jeho kandidátů na vedení strany (86,8 % hlasů).[22] Sjezd poté pokračoval v říjnu 2014, kdy už strana měla 150 000 členů, a kdy přijali základní programové a ideové směřování.[23]

Volby[editovat | editovat zdroj]

Regionální a komunální volby (2015)[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2014 se také strana rozhodla, že nebude kandidovat v komunálních volbách roku 2015, ale že jejich příznivci mají podpořit lokální hnutí, jakým je například progresivní platforma Guanyem Barcelona, kterou vede aktivistka Ada Colau.[24] Strana se naopak pilně připravuje na parlamentní volby, které jsou stanoveny na prosinec 2015. Již v listopadu 2014 se v průzkumech vyhoupla na první místo s okolo 27 % hlasů. Tuto pozici si držela až do ledna 2015.[25] Na konci února podpoře strany uškodilo obvinění Juana Carlose Monedera, člena vedení strany, z daňového podvodu. Vedení strany toto obvinění odmítlo.[26] Nicméně obvinění stranu poškodilo zejména kvůli jejímu silnému protiškrtovému a protikorupčnímu étosu. Dalším důvodem oslabení může být radikální vzmach nově celostátně působící strany Ciudadanos.[27]

V květnu 2015 proběhly volby do 13 ze 17 regionálních parlamentů a shromáždění a do více jak 8 tisíc zastupitelstev obcí. Například v Madridu získalo hnutí Ahora Madrid, podporované stranou Podemos, 20 z 57 mandátů a tím se zde umístilo na druhém místě. V Barceloně byla starostkou zvolena aktivistka Ada Colau, kterou Podemos taktéž podporovali.[28][29] V regionálních volbách se Podemos umístili na třetím místě se 134 získanými mandáty.

Například v regionu hlavního města Madrid skončili třetí, obdrželi 587 949 hlasů (18,59 %) a 27 mandátů. V regionu Valencie skončili pátí se ziskem 279 596 hlasů (11,23 %) a 13 mandátů. V Andalusii již v březnu obsadili třetí příčku, když získali 590 011 hlasů (14,8 %) a 15 mandátů.

Vývojový trend průzkumové podpory španělských stran pro parlamentní volby 2015, (Podemos je znázorněna fialově).

Parlamentní volby (2015–)[editovat | editovat zdroj]

V parlamentních volbách z prosince 2015 se hnutí Podemos umístilo na třetí příčce za lidovci a socialisty. Ve volbách do Kongresu získalo 5 189 463 hlasů (20,66 %) a 69 mandátů, v Senátu obsadilo šestnáct křesel, celkově tak již v Senátu drželo 23 mandátů. Roztříštění kongresu vedlo k neschopnosti sestavit funkční vládu proto byly vypsány předčasné volby na červen 2016.

Logo volební koalice Unidos Podemos.

V parlamentních volbách z června 2016 hnutí Podemos kandidovalo ve volební koalici se stranami Izquierda Unida a Equo. Společně tvořily koalici s názvem Unidos Podemos. Koalice obdržela 5 049 734 hlasů (21,3 %) a 71 mandátů. Došlo tedy ke ztrátě více než 100 000 voličů. Přesto strana obsadila třetí místo, stejně jako v předchozích volbách.

V parlamentních volbách z dubna 2019 hnutí Podemos kandidovalo opět ve volební koalici Unidos Podemos. Koalice obdržela 3 732 929 hlasů (14,3 %) a 42 mandátů. Pokračovala tedy ztráta podpory, kdy strana přišla o více než 1,3 milionu voličů. Strana se tak propadla na čtvrté místo.

Cíle[editovat | editovat zdroj]

Na základě programu z roku 2014 si strana vytyčila tyto cíle:[30]

  • Vyléčení ekonomiky – veřejná kontrola hospodaření, snížení rizika chudoby, sociální důstojnost díky základnímu příjmu, omezení lobbování, podpora malých podniků, zamezení daňovým podvodům a vyšší kontrola vybírání daní u korporací.
  • Podpora svobody, rovnosti a bratrství – prolomení hranic v Evropě, vzájemná spolupráce a pohyb, to vše bez shromažďování dat a sociálních zábran.
  • Redefinování suverenity – omezení nebo vypovězení Lisabonské smlouvy, revize mezinárodních smluv, omezení smluv o volném obchodu a zavedení referend pro ústavní změny.
  • Obnova země – omezení spotřeby fosilních paliv, podpora veřejné dopravě a obnovitelným zdrojům energie, podpora místním výrobcům a pěstitelům, podpora místní produkce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Podemos (Spanish political party) na anglické Wikipedii.

  1. Parties and Elections in Europe: The database about parliamentary elections and political parties in Europe, by Wolfram NordsieckPodemos: el rápido viaje ideológico hasta la socialdemocracia
  2. Pablo Iglesias: "No nos hemos moderado. Estamos cómodos en la socialdemocracia"
  3. La alternativa socialdemócrata es Podemos
  4. Oier Lobera Ezenarro: Late, but finally here: Anti-Euro left-wing populism rising in Spain, (2014), Brussels: Institute of European Democrats. (anglicky)
  5. Dixon, Hugo: Populists Challenge European Political Order, 23. 11. 2014, New York Times, (anglicky)
  6. Zabala, Santiago: In Europe, not all populist parties are the same, 2. 12. 2014, Al Jazeera America (anglicky)
  7. a b David Román: Far-Left Party Podemos Surges to Lead in Spanish Opinion Polls, 2014, The Wall Street Journal (anglicky)
  8. [1], 30. 4. 2019, Participa Podemos, (španělsky)
  9. Mario Rodríguez Polo: Španělská zkratka ke změně režimu, 27. 11. 2014, A2larm.cz.
  10. https://www.nytimes.com/reuters/2019/04/04/world/europe/04reuters-spain-politics-election-podemos-analysis.html
  11. https://elpais.com/elpais/2018/01/11/inenglish/1515667385_008045.html
  12. https://www.independent.co.uk/news/world/spain-podemos-luxury-house-pablo-iglesias-irene-montero-spain-madrid-far-left-party-a8372751.html
  13. Gustavo García: Podemos ya tiene más ‘militantes’ que el PSOE, elboletin.com, 28. 10. 2014 (španělsky)
  14. Spanish general election 2015: As it happened. El País [online]. 21.12.2015 [cit. 21.12.2015]. Dostupné online. 
  15. Yahoo: Pablo Iglesias elected to head Spain's leftist Podemos party, 15. 11. 2014, news.yahoo.com (anglicky)
  16. Redacción: Intelectuales y activistas llaman a „recuperar la soberanía popular“ con una candidatura para las europeas, publico.es, 14. 1. 2014, (španělsky)
  17. Un boletín interno de Izquierda Anticapitalista preparó el terreno a Podemos, eldiario.es, 2014, (španělsky)
  18. Pablo Iglesias: Pablo Iglesias anuncia su intención de presentarse a la elecciones europeas, 14. 1. 2014, cuatro.com, (španělsky)
  19. Las diez claves de la candidatura de Pablo Iglesias, estrelladigital.es, leden 2014 (španělsky)
  20. Pablo Iglesias consigue en un día los 50.000 apoyos que pedía para seguir adelante con Podemos, EL PERIÓDICO, 19. 1. 2014 (španělsky)
  21. Ashifa Kassam: Podemos hopes to cement rise of citizen politics in Spain after election success, theguardian.com, 27. 5. 2014 (anglicky)
  22. José Precedo: Pablo Iglesias obtiene el 86% de los votos para liderar Podemos, elpais.com, 14. 6. 2014 (španělsky)
  23. Objetivos de Podemos: reestructuración de la deuda y paralización de los desahucios, publico.es, 19. 10. 2014 (španělsky)
  24. Podemos party revolutionizes Spanish politics, ansamed.info, 3. 11. 2014 (anglicky)
  25. ČT 24: Posílení krajní levice v Evropě, španělský Podemos vyhlíží volby, ceskatelevize.cz, 4. 1. 2014
  26. Guy Hegecoe: Podemos responds to Latin America tax fraud claims, irishtimes.com, 20. 2. 2015 (anglicky)
  27. Miguel-Anxo Murado: What has gone wrong for Podemos?, theguardian.com/commentisfree, 11. 3. 2015 (anglicky)
  28. ČTK: V místních volbách ve Španělsku lidovci ztratili. Bodovali levicoví nováčci Podemos, ihned.cz, 25. 5. 2015
  29. Ashifa Kassam: Spain's indignados could rule Barcelona and Madrid after local election success, theguardian.com, 25. 5. 2015 (anglicky)
  30. Programa 2014 Archivováno 28. 8. 2014 na Wayback Machine, podemos.info, 2014 (španělsky)