Paulus Diaconus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Paulus Diaconus
Paulus Diaconus ve středověkém manuskriptu
Narození 720
Cividale del Friuli
Úmrtí 799 (ve věku 78–79 let)
Klášter Montecassino
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paulus Diaconus (česky Pavel jáhen) (mezi 720-730? Friuli – mezi 797-799? Monte Cassino) byl langobardský historik na dvoře Karla Velikého a také benediktinský mnich a neapolský jáhen.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve franské, šlechtické rodině jako syn Warnefrida a Theodelindy, kteří ve službách langobardského dvora odešli do italské Pavie. Paulus hodně cestoval, pobýval v Cividale del Friuli, a na dvoře císaře Karla Velikého v Cáchách. Nejpozději roku 774 se vrátil do kláštera Montecassino, kde napsal většinu svých děl. Prvním spisem byla Historia Romanorum, která v 16 knihách popisovala římskou historii. Jeho dílo Historia Langobardorum patří dodnes k cenným historickým zdrojům. Pro české dějiny je významné především tím, že k roku 595 jako první z historiků zmiňuje přítomnost západních Slovanů v našem sousedství, na území Bavorska - Bajuwarie a ve východních Alpách.

Vedle historického díla také psal kázání (homilie), napsal podrobný výklad k benediktinským regulím a skládal hymnické verše.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]