Paulína Snopková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
RNDr. Paulína Snopková, CSc.
Snopkova.jpg
Narození22. června 1932
Udavské
Úmrtí3. března 2019 (ve věku 86 let)
Bratislava
Alma materPřírodovědecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
Povolánípaleontoložka
ZaměstnavatelŠtátny geologický ústav Dionýza Štúra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paulína Snopková (též Pavlína, rozená Šalátová; 22. června 1932, Udavské3. března 2019, Bratislava) byla slovenská paleontoložka, odbornice na palynologii.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 22. června 1932 v obci Udavské u Humenného. Její starší bratr Ján Šalát vystudoval geologii a působil jako pedagog na Vysoké škole technické v Košicích. Absolvovala „Dívčí gymnázium“ v Bratislavě, kde maturovala v roce 1952. Následně nastoupila ke studiu biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, které úspěšně ukončila v roce 1957. V roce 1967 získala hodnost doktora přírodních věd (RNDr.)[1]

Po skončení studia geologie v roce 1957 nastoupila do Geologického ústavu Dionýza Štúra, kde v biostratigrafickém výzkumu neogénních, paleogénních a starších sedimentů začala uplatňovat palynologickou metodu. Výsledky první etapy jejího palynologického výzkumu byly pozitivní. Poprvé stanovila základní pylová spektra z miocenních sedimentů z východní části Podunajské nížiny (eger – panon) a z Pováží (eggenburg – baden). Velkým přínosem bylo zařazení sladkovodních a brakických sedimentů, které se jinými biostratigrafickými metodami nepodařilo datovat. Taktéž vytvořila rekonstrukci paleoekologických a paleoklimatických poměrů. V roce 1978 sumarizovala svou práci a získala hodnost kandidáta geologických věd (CSc.)[1]

Od roku 1961 se zabývala paleopalynologickým, paleoekologickým a paleoklimatologickým studiem sedimentů centrálněkarpatského paleogénu a paleogénu karpatského flyšového pásma východního Slovenska. Získané výsledky korelovala s výsledky stejně starých souvrství z území Česka, Německa, Polska, Ukrajiny a Maďarska. Tyto výsledky jsou stále platné a přesahují regionální rámec.

Spolu se svým manželem Laurencem Snopkem se pokusila paleopalynologické metody aplikovat i v paleozoických komplexech Spišsko-gemerského rudohoří (hlavně v gelnické skupině gemerika). V roce 1961 se jí podařilo zjistit palynomorfy (vzorky pylu, tedy mikrofosilie) v staropaleozoických, epizonálně metamorfovaných komplexech (do té doby považovaných za bezfosilní) z období svrchního kambria, ordoviku, siluru až spodního devonu. Výsledky byly kladně hodnoceny Ústředním ústavem geologickým v Praze a byly konzultovány se zahraničními palynology, zejména z Sovětského svazu (Leningrad), Rumunska a Bulharska. Stáří těchto mikrofosilií bylo o několik desítek let později potvrzeno i radiometrickými metodami datování. Paulina Snopková se věnovala i palynologickému výzkumu černých břidlic z vrtů podloží Vídeňské pánve, v nichž prokázala jejich převážně svrchnětriasové (karnské) stáří. Doložila svrchněkřídové (santon-kampanský) stáří tmavých jílovců, vyskytujících se ve vápencích gombaseckého lomu a též stáří sedimentů u Dobšinské ledové jeskyně ve Slovenském ráji.[2]

Později, začátkem 90. let 20. století, vypracovala na základě palynologického korelačního studia paleogénu Západních Karpat s paleogénem Maďarska a Čech 10 korelačních tabulek, v nichž jsou uvedeny stratigraficky významné druhy pro korelační oblasti, a to od spodního eocénu až do svrchního oligocénu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Výzkumem získané výsledky publikovala ve více než 60 odborných pracích v domácích a zahraničních časopisech. Mnohé jsou obsaženy (asi 150) v archivních zprávách uložených v Archivu ŠGÚDŠ (geofondu) v Bratislavě. Z jejích významnějších prací jsou to, např.[2]:

  • Andrusov, D. a Snopková, P., 1976: Trouvaille d'une palynoflore sénonienne dans le membre aconglomérats rouges de Dobšinská ľadová jaskyňa (Slovaquie Centrale). Geol. Zborn. Geol. Carpathica, 27, 2, s. 231 - 245.
  • Snopková, P. a Snopko, L., 1979, Biostratigrafia gelnickej série v Spišsko-gemerskom rudohorí na základe palinologických výsledkov. Západ. Karpaty, Sér. Geol., 5, s. 5 7— 102.
  • Snopková, P., 1980: Paleogene Sporomorphs from West Carpathians. Záp. Karpaty, Sér. paleont., 5, s. 7 –74
  • Snopková, P., 1980: Spóry a peľové zrná. In : P. Gross, E. Köhler (eds.): Geológia Liptovskej kotliny, Geologický ústav Dionýza Štúra, Bratislava, 242 s.
  • Ivanička, J., Snopko, L., Snopková, P. a Vozárová, A., 1989, Gelnica group – Lower unit of Spišsko-gemerské rudohorie Mts. (West Carpathians) Early Paleozoic, Geol. zborník - Geologica Carpathica, 40, 4, 483 - 501.
  • Konzálová, M., Rakosi, L. a Snopková, P. 1993, Correlations of paleogene palynoflora from the Bohemia, Hungary, Slovakia. In: Paleofloristic and paleoclimatic changes during Cretaceous and Tertiary, Proceedings of the International Symposium 1992, Konf. symp. sem. GÚDŠ, Bratislava, s. 63 - 67.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zlinská, A., 2003, RNDr. Pavlína Snopková, CSc, 70-ročná. Geologické práce. Správy 107, s. 31 - 32
  2. a b Zlinská, A., 2007, K životnému jubileu RNDr. Pavlíny Snopkovej, CSc. In: Zlinská, A. (ed.) 8. Paleontologická konferencia, Zborník abstraktov. Bratislava, jún 2007, ŠGÚDŠ, Bratislava, ISBN 978-80-88974-91-8, 124 s.