Paolo Toscanelli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Paolo dal Pozzo Toscanelli
Paolo dal Pozzo Toscanelli 1.jpg
Narození 21. dubna 1397
Florencie
Úmrtí 10. května 1482 (ve věku 85 let)
Florencie
Národnost Italové
Alma mater Padovská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paolo Toscanelli, celým jménem Paolo dal Pozzo Toscanelli (21. dubna 1397 Florencie10. května 1482 Florencie), byl florentský astronom, matematik a kartograf.

Svým později vytvořeným kartografickým dílem poměrně zásadně ovlivnil světové dějiny tak, jak je známe.

Život[editovat | editovat zdroj]

Paolo Toscanelli

Paolo Toscanelli se narodil ve Florencii jako syn florentského lékaře Dominica Toscanelliho. Vystudoval matematiku, filozofii a lékařství na Padovské univerzitě. Zde se spřátelil s Mikulášem Kusánským, který studoval právo a matematiku na téže univerzitě. Oba úspěšně opustili univerzitu v roce 1424. Toscanelli patřil mezi jednu z hlavních postav intelektuální a kulturní společnosti v renesanční Florencii, kde také prožil celý svůj život.[1][2]

Toscanelli je znám díky pozorování komet. Jednou z nich byla kometa z roku 1456, jež byla v roce 1759 pojmenována jako Halleyova, po anglickém astronomovi Edmundu Halleym, který předpověděl její návrat v tomto roce.

Toscanelliho okruh přátel zahrnoval významné osobnosti na poli mnoha vědních oborů (architektura, filozofie, matematika).

Kolem roku 1468 zkonstruoval mimo jiné také Gnómon, který je stále k vidění v katedrále Santa Maria del Fiore ve Florencii.

Toscanelli patřil k prvním známým zastáncům západních námořních cest z Evropy na Dálný východ, který podložil své teorie kartograficky. Tvrdil, že Dálného východu by mohlo být z Evropy snáze dosaženo přímou plavbou na západ, než plavbou okolo mysu Dobré naděje a následně plavbou přes Indický oceán.

Prožil poměrně dlouhý život a zemřel 10. května 1482 ve Florencii.

Toscanelliho mapa světa[editovat | editovat zdroj]

Ve většině zemí západní a střední Evropy docházelo ve 14.-15. století ke hnutí za znovuzrození, renesanci antické kultury, vědy a snahu dále prohlubovat starověké znalosti. Nejinak tomu bylo tou dobou i v kartografii, na jejíž obrození mělo vliv znovuobjevení Ptolemaiovy Geografie, vynález knihtisku a výsledky velkých objevných cest. Kromě Ptolemaiových matematických principů pro sestavování map byly přebírány i zastaralé údaje, které byly zdrojem mnoha omylů.[3]

Moderní verze mapy s obrysem Ameriky

V roce 1474 poslal Toscanelli dopis a ručně kreslenou mapu svému příteli Fernanu Martinézovi, portugalskému knězi, který vše následně doručil portugalskému králi Alfonsovi V. na královský dvůr v Lisabonu. V dopise detailně popisoval trasu, kudy plout západním směrem a dosáhnout tak břehů jižní a východní Asie. Je zřejmé, že většinu informací čerpal Toscanelli z knihy Marca Pola a spisů dalších autorů.

Svou přehnanou představu o velikosti světa založil na poznatcích Marinose z Tyru a Ptolemaiově představě. To mělo za následek některé fatální důsledky. Mimo portugalského krále zaslal kopii téhož dopisu i mapu roku 1480[4] také Kryštofu Kolumbovi. Tyto dokumenty, které pak sloužily k navigaci při objevných cestách, následně silně ovlivnily směr Kolumbova života a historii světa. Toscanelli chybně určil rozměr Asie, která byla podle jeho výpočtů o 5000 mil delší než ve skutečnosti a Kolumbus, předpokládající špatný obvod Země, si proto z počátku neuvědomil, že doplul na zcela jiný kontinent.

Spekulativní rekonstrukce mapy vytvořená v roce 1898

Nepodložené příběhy zmiňují Toscanelliho přítomnost při návštěvě čínské delegace papeže v roce 1432. V rámci této návštěvy bylo představeno a probráno mnoho čínských vynálezů s nákresy, které byly později zhotoveny Filippem Brunelleschim a Leonardem da Vincim. V Toscanelliho dopise Kolumbovi, jehož pravost byla předmětem sporů, je zmíněna návštěva muže z Číny u papeže Evžena IV.:

„Za doby papeže Evžena IV. za ním přišel jeden z číňanů, se kterým jsem měl dlouhou konverzaci ohledně mnoha věcí - o velikosti jejich řek v délce, šířce a mnoha městech na březích těchto řek. Řekl mi, že na jedné z řek leží téměř 200 měst s mramorovými mosty velkolepými svou šíří, délkou a zdobnými sloupy. Tuto zemi stojí za to hledat. Nikoliv pouze pro bohatství, které z ní lze získat (zlato, stříbro, všechny druhy drahých kamenů a koření), ale také pro její učené muže, filozofy a zkušené astronomy, dále pro zkušenosti a umění, s jakým jsou velkolepé provincie řízeny a v neposlední řadě pro znalost válečného umění."

— výňatek z Toscanelliho dopisu Kolumbovi[5]

Toscanelli dále popisoval tyto lidi jako extrémně vzdělané a ochotné sdílet své vědomosti a znalosti. Tvrdil, že jím popsaná cesta na západ je nejen možná, ale také zcela pravdivá a zaručují zisk velké slávy a bohatství.

Ačkoli kopie dopisu se dochovala, historická mapa byla ztracena. Mohla však být zrekonstruována z textu v dopise a dvou kartografických děl, která se dochovala a jsou založena na jejích podkladech. Prvním dílem je mapa světa od Henrica Martelluse z roku 1490 a druhým pak glóbus, jenž vytvořil Martin Behaim roku 1492. Jde o jediné dvě existující ne-Ptolemaiovské mapy světa z 15. století odstupňované v zeměpisné šířce a výšce sdělující přesný odhad šířky oceánu mezi nejzápadnější Evropou a nejvýchodnější Asií.

Originální mapa byla podle popisu v dopise rozdělena do sekcí, přičemž z Lisabonu na západ bylo vykresleno celkem 26 sekcí. Každá sekce měla představovat 250 mil. Na mapě byl mimo jiné zhruba uprostřed Atlantiku zakreslen také přízračný ostrov sv. Brendana.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CATHOLIC ENCYCLOPEDIA: Paolo Dal Pozzo Toscanelli. www.newadvent.org [online]. [cit. 2017-02-20]. Dostupné online. 
  2. ČÁSTKOVÁ, Jana. Paolo dal Pozzo Toscanelli. www.kartografie.webzdarma.cz [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné online. 
  3. Dějiny kartografie - multimediální učebnice. oldgeogr.muni.cz [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné online. 
  4. OLVERA, Ricardo. Columbus and Toscanelli. Fidelio [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné online. 
  5. The journal of Christopher Columbus : During his first voyage, 1492-93. Transl., with notes and an introd.. [s.l.]: Franklin Dostupné online. 
  6. Toscanelli’s World Map. cartographic-images.net [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]