Panský rybník (Jinonice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Panský rybník
Panský rybník v Jinonicích a Jinonický zámek (rok 2011)
Panský rybník v Jinonicích a Jinonický zámek (rok 2011)
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ObvodPraha 5
Katastrální územíJinonice
Panský rybník
Panský rybník
Panský rybník na mapě Prahy
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha2 409 m2
Délka75 m
Šířka33 m
Objem3 702 m3
Prům. hloubka1 m
Parametry – hráz
Hrázzemní
Výška1,6 m
Ostatní
Typrybník
Nadm. výška312 m n. m.
Přítok vodyJinonický potok
Odtok vodyJinonický potok
Přístupnáano
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Panský rybník (dříve nazývaný Zámecký[1]) je původně průtočný rybník[2] na Jinonickém potoce,[2] první ze sestavy trojice tzv. Jinonických rybníků.[pozn. 1] Rybník se nachází na zelené ploše poblíž Jinonického zámku[2] ve starých Jinonicích při křižovatce ulic Řeporyjská a Tichnova.[3] Na jižní straně je zelená plocha s rybníkem ohraničena ulicí Tichnova, na západ od rybníka tato zeleň pokračuje až k ulici Schwarzenberská (a dále navazuje na zelenou plochu táhnoucí se západním směrem).[3] Na sever od vodní plochy Panského rybníka se rozkládá Jinonický Dvorec a severovýchodním směrem již zmíněný Jinonický zámek, dle něhož se rybníku také kdysi říkalo (Zámecký).[3]

Podrobněji[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1620 (po bitvě na Bílé hoře) se pánem jinonického panství stal říšský hrabě a dvořan Pavel Michna z Vacínova, který v pobělohorské době skupoval zkonfiskovaný majetek českých stavů.[4] Když se osada Jinonice dostala v roce 1623 do rukou Pavla Michny z Vacínova, nechal postavit v Jinonicích základy zámku.[4] Roku 1678 koupil panství Jiří Ludvík ze Sinzendorfu. Dluhy jej ale přinutily tento majetek odprodat a tak v roce 1684 koupil celé panství Ferdinand Vilém, kníže ze Schwarzenbergu (1652–1703) pro svého synovce.[pozn. 2] Tak se panství dostalo do vlastnictví rodu Schwarzenbergů. Jelikož tvrz nevyhovovala jeho nárokům, nechal Ferdinand Vilém, kníže ze Schwarzenbergu vystavět na jejím místě nový zámeček s hospodářským zázemím (hospodářským dvorcem). Schwarzenbergové později objekt zámku a dvorce ještě nechali několikrát přestavět a v rámci těchto úprav část zámku přeměnili na pivovar. Zámek i hospodářský dvůr vlastnili Schwarzenbergové až do roku 1945, kdy jim byl zámek s hospodářským dvorem zkonfiskován.

Založení Panského rybníka nejspíše souviselo s budováním nebo přestavbami Jinonického zámečku[1] případně se zvýšenou potřebou vody nutné k provozu zámku s hospodářským dvorem a posléze i pro pivovarnické technologie.[4] Vodním zdrojem byl Jinonický potok a prameny na úpatí stolové hory Vidoule.[4][pozn. 3]

Nedostatek vody[editovat | editovat zdroj]

Celá soustava rybníků (Panský, Jinonický a Butovický) se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody. Hlavními příčinami byly:

  • Výstavba trasy „B“ pražského metra (v oblasti stanice Nové Butovice) ke konci 80. let 20. století způsobila snížení úrovně hladiny podzemní vody.[6][pozn. 4]
  • Zastavění a odvodnění většiny pramenišť Jinonického potoka během urbanizace.[1]
  • Stavby v pramenné oblasti Jinonického potoka, které byly realizovány podle stavebních projektů se špatně vyřešeným hospodařením s dešťovou vodou.[6]
  • Zásahy do přirozeného povodí Panského rybníka v 80. letech 20. století v souvislosti s výstavbou Jihozápadního města, kdy byly vodní plochy v horní části povodí zasypány a koryto Jinonického potoka bylo uzavřeno do trubek.[1]

Postupem doby se Panský potok stal z průtočného rybníka rybníkem pramenným,[2] nedostávalo se mu vody, nebyl udržován, zabahnil se a zarostl[2] mokřadní vegetací.[1] Původní vypouštěcí cihlové zařízení se zcela rozpadlo[2] a nebylo funkční.[1] V okolní zelené oblasti rybníka se začaly množit ve velkém divoké skládky[2] a rybník začal být obklopen torzy usychajících polorozlámaných vrb.[2][1] Průměrná hloubka relativně malého Panského rybníka (ovlivněná nedostatkem vody) se pohybovala jen okolo jednoho metru,[2] což podporovalo jeho neustálé zarůstání orobincem.[1][pozn. 5]

Revitalizace Panského rybníka[editovat | editovat zdroj]

Cílem revitalizace nebylo získání nových zdrojů vody,[2] ale především vyčištění rybníka a rehabilitace celého okolního zeleného území.[1] V roce 2006 byly na jaře revitalizační práce zahájeny odbahněním rybničního dna a úklidem všech okolních divokých skládek.[2][1] Bylo instalováno nové vypouštěcí zařízení z kamene navržené tak, aby v okolí rybníka působilo co nejméně rušivě.[1][2] Břehy Panského rybníka byly vyčištěny, doplněny humusem a osety travním semenem.[1][2] Předposlední fází bylo zmlazení okolních vrb a jejich prořezání (tzv. seřezání „na hlavu“).[1][2] Posledním a závěrečným krokem pak byla výsadba mokřadních rostlin a nových stromů.[1] Na podzim roku 2006 byl Panský rybník znovu napuštěn.[2][pozn. 6]

Další vodní zdroje[editovat | editovat zdroj]

Odvodnění pramenišť, přetvarování území kolem rybníka[2] a další necitlivé (a nevratné) zásahy do vodního hospodářství kaskády jinonických rybníků implikují snahu vlastníka této lokality o zajištění co největšího množství vody pro tuto oblast.[1]

  • „Boj o vodu“ byl zahájen svedením části dešťových vod z výstavby nových objektů v areálu Jinonického zámku.[1]
  • Svedením vod z vidoulského vodojemu do zeleného pásu u ulice Schwarzenberská v roce 2016 se podařilo obnovit prameniště Jinonického potoka.[6] Získané množství vody bylo ale malé a nestačilo pro řádné napájení celé rybniční soustavy.[6]
  • V roce 2017 byla provedena obnova části Jinonického potoka nad Panským rybníkem, do kterého je voda přiváděna z 1,2 km vzdáleného vidoulského vodojemu.[1]
  • Rekonstrukce poškozeného a zcela zarostlého potrubí mezi Panským a Jinonickým rybníkem byla provedena v roce 2018.[6] Návazný projekt (realizovaný v říjnu 2018[8]) zajistil svedení části dešťových vod z nové výstavby na Vidouli[pozn. 7] do Panského rybníka, čímž se po dlouhé době podařilo zajistit větší množství vody.[6][pozn. 8] (Ve výsledku došlo i k napuštění v jinonické kaskádě posledního rybníka – Butovického.[6])

I nadále se řeší otázka hledání dalších zdrojů vody.[4] Nadějným se jeví myšlenka využití dešťových vod z připravované výstavby silničního okruhu[2] (Radlické Radiály).[1] Zde získaná voda by po předčištění měla být svedena do Jinonického potoka a Panského rybníka.[2] Dalším zdrojem vody by mělo být dokončení obnovy historického vidoulského vodovodu.[2]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Panský rybník je nádrž přírodního charakteru s vyvinutým litorálem tvořeným především orobincem širokolistým; v břehové linii lze nalézt několik starých vrb a mladé olše.[1] Biodiverzitní botanicko–zoologický průzkum prováděný v roce 2007 zde nalezl 49 druhů rostlin a 29 druhů motýlů.[1] Obojživelníci jsou zastoupeni skokanem skřehotavým, ropuchou obecnou, ropuchou zelenou a čolkem obecným.[1] Z ptáků bylo zjištěno pravidelné hnízdění lysky černé a slípky zelenonohé.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Technická data[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Panský má rozlohu 0,2409 ha; největší Jinonický s rozlohou 0,2780 ha; nejmenší Butovický s rozlohou 0,1875 ha.
  2. V roce 1684 přikoupil ke svému majetku Ferdinand Vilém, kníže ze Schwarzenbergu statky Jinonice, Butovice, Smíchov.[5]
  3. Pod jižním zámeckým křídlem se nacházel dnes (rok 2020) již neexistující Pivovarský rybník používaný jako zdroj ledu pro ledárnu.[4]
  4. Stavba metra funguje většinou jako velká podzemní drenáž snižující hladinu podzemní vody v celém okolí.[7] Po jeho výstavbě v lokalitě Nové Butovice a Jinonice vyschlo mnoho okolních studní.[7]
  5. V současné době (rok 2020) není Panský rybník rybářsky využíván a nedochází ani k jeho vypouštění a ani k výlovům.[1]
  6. Na Panském rybníce je jednou za měsíc prováděn technickobezpečnostní dohled (prohlídka TBD) a v jeho rámci se provádí i kontrola všech objektů Panského rybníka.[1] V rámci TBD prohlídek je měřena průhlednost rybniční vody, prováděno kosení trávy na hrázi, údržba okolní zeleně a nezbytný úklid.[1]
  7. Jedná se o dešťovou vodu ze střech a z nepropustných zpevněných ploch o celkové výměře několika hektarů.[1] Tato dešťová voda je sbírána z území, které v minulosti bylo přirozeným prameništěm Jinonického potoka a tak je tato „dešťovka“ nově svedena tam, kam kdysi patřila, tedy zpět do soustavy jinonických rybníků.[1]
  8. Díky vedení o délce 149 m tak dešťová voda nazdařbůh neodtéká kanalizací pryč, ale pomáhá naplnit jak rybník tak i potok.[8]
  9. Číslo hydrologického pořadí (ČHP) resp. číslo hydrologického dílčího povodí (ČHDP) je uvedeno v Hydrologickém seznamu podrobného členění povodí vodních toků ČR.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak Panský (Zámecký) rybník [online]. Web Pražská příroda [cit. 2021-02-27]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Přehled projektu revitalizace Panského rybníka; Panský rybník v Jinonicích (2005 – 2006) [online]. Web Praha Příroda (Obnova a revitalizace pražských nádrží) [cit. 2021-02-27]. Ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online. 
  3. a b c Panský rybník, Vodní plocha, Praha, Česko [online]. Mapy CZ [cit. 2021-02-27]. Geografické poměry v těsném okolí Panského (Zámeckého) rybníka v Praze 5 – Jinonicích. Dostupné online. 
  4. a b c d e f Jinonický rybník [online]. Web Pražská příroda [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  5. Schwarzenberg – základní údaje [online]. Historická šlechta [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g Butovický rybník [online]. Pražská příroda [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. 
  7. a b Praha bude revitalizovat zarostlý Butovický rybník [online]. Naše voda (informační portál o vodě), 2014-03-27 [cit. 2021-01-02]. Dostupné online. 
  8. a b Chybějící voda v rybnících [online]. Jinonice info [cit. 2021-01-02]. V rybnících v Jinonicích dlouhodobě chybí voda.. Dostupné online. 
  9. a b Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. 2019-01-01 [cit. 2021-02-27]. Ke stažení ve formátu *.pdf (cca 159 stránek). Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-15. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]