Otilie Hinkeová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Otilie Hinkeová
Narození 21. prosince 1878
Zadar
Úmrtí 24. března 1941 (ve věku 62 let)
Praha
Povolání pedagožka
Rodiče Ferdinand Hinke, Valburga Hinkeová-Angrová
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otilie Hinkeová[1] (21. prosince 1878 Zadar, Chorvatsko24. března 1941 Praha) byla česká koncertní pěvkyně, hudební pedagožka a překladatelka.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Otilie se narodila českým rodičům Ferdinandu Hinkemu (1849) c. k. vrchnímu geometrovi a Valburze Hinkeové-Angrové (1851), kteří se vzali 9. 2. 1878 v Táboře[2]. Měla tři mladší sourozence: Artura Hinkeho (12. 11. 1881 Lienz), Alojsii Pokornou-Hinkeovou (11. 3. 1884 Imst) a Otakara Hinkeho (15. 2. 1886 Imst).[3]

Studovala na Vyšší dívčí škole ve Valašském Meziříčí. V 16 letech vstoupila do pěvecké školy Pivodovy.[4] Jejími hudebními učiteli byli František Pivoda, Karel Kovařovic, R. Ratke, František Picka a František Spilka. Zpívala mj. v Klubu mladých písně Vítězslava Nováka. Státní zkoušku ze zpěvu složila roku 1899.[5] Podnikala koncertní cesty po Čechách, Moravě, Slezsku (1901–1903) a Švýcarsku (1908).[1]

Vyučovala zpěv ve školách Lukes, Minerva, Marie Pivodová a také ve své škole. Vedla 15 let hlasový výcvik v Pěveckém sdružení pražských učitelek.[4] K jejím žačkám patřily Marie Budíková (od 1921), Zdeňka Schwarzová-Krejčová, K. Millerová, Milada Tarabová, Růžena Vymetalová aj. Vytvořila komorní soubor žaček O. Hinkeové (dirigent Metod Vymetal).[5]

Překládala též z němčiny texty o hudbě (např. pro časopis Česká hudba).[5] V Praze XVI Smíchov bydlela na adrese Tylova 6,

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Některé koncerty[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Redakce Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1834. 587 s. S. 135. 
  2. DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 20.10.15. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné online. 
  3. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-10-17]. Dostupné online. 
  4. a b Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2020-10-17]. Nekrolog. Dostupné online. 
  5. a b c Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2020-10-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]