Oploty
| Oploty | |
|---|---|
 vesnice od jihu | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Podbořany |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°16′53″ s. š., 13°26′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 20 (2021)[1] |
| Katastrální území | Kněžice u Podbořan (12,03 km²) |
| PSČ | 438 01 441 01 |
| Počet domů | 14 (2011)[2] |
  Oploty | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 66966 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oploty (německy Oblat) jsou malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi 6,5 kilometru severně od Podbořan. Oploty leží v katastrálním území Kněžice u Podbořan o výměře 12,03 km².[3] Vesnicí protéká Dolánecký potok.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen ze staroslověnského slova pro plot či ohradu. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: de Oplot (1287, 1390), in Woplotech (1393), de Oploth (1393), na Oploty (1428), et Oplotech (1475), na Voplotech (1615), Woblathy (1626) a Oblat nebo Oploty (1787 a 1846). Existuje také lidový tvar Oblot.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1287 a nachází se v přídomku Vlka z Oplot.[5] Roku 1392 (podle Rudolfa Anděla roku 1292) patřila část vesnice Matěji z Kněžic, který zemřel okolo roku 1396. Dalším majitelem byl Hrzek z Kněžic, po jehož smrti v roce 1437 připadl jeho majetek jako odúmrť královské komoře. Tuto část později koupil Brikcí ze Štampachu, který roku 1535 získal větší část vsi od Doroty Bohuchvalové ze Skuhrova a roku 1550 také dvůr od Mandalény z Fictumu. Brikcí zemřel v roce 1564 a Oploty po něm zdědil nejstarší syn Adam, který si ve vsi nechal postavit tvrz, na níž sídlil ještě okolo roku 1603. Když zemřel, připadly Oploty jeho bratrovi Brikcímu, který sídlil v Kněžicích.[6]
Brykcího syn Adam Gothart ze Štampachu se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl roku 1623 zabaven majetek. Oplotská tvrz při tom byla označena jako pustá.[6] O rok později Oploty od královské komory koupil Augustin Schmiedt ze Schmiedtbachu. Během třicetileté války došlo roku 1631 k vojenskému vpádu Sasů do Čech. S nimi se do Oplot na krátký čas vrátil Adam Gothart ze Štampachu, ale po saském ústupu opustil zemi definitivně. Poté už nebyla tvrz nikdy obnovena a zcela zanikla.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 219 obyvatel (z toho 102 mužů), z nichž bylo 67 Čechoslováků, 143 Němců, dva Židé a sedm cizinců. Kromě jednoho evangelíka a devíti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 193 obyvatel: 49 Čechoslováků a 144 Němců. Většina zůstávala u římskokatolické církve, ale žil zde také jeden člen církve československé, pět židů a tři lidé bez vyznání.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 208 | 258 | 242 | 212 | 257 | 219 | 193 | 104 | 100 | 86 | 26 | 32 | 35 | 19 |
| Domy | 31 | 33 | 34 | 36 | 35 | 36 | 40 | 21 | . | 14 | 8 | 9 | 10 | 14 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Kněžice. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
Uprostřed vesnice stojí barokní kaple svatého Jana a Pavla z první poloviny osmnáctého století. Naproti ní je u silnice socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1722 na podstavci s reliéfy svatých.[11] Kaple i socha jsou chráněny jako kulturní památky.[12]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-31.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Oploty, s. 280.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Oploty – tvrz, s. 361.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Žatce, s. 409.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Oploty, s. 536.
- ↑ Oploty – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oploty na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Kněžice u Podbořan na webu ČÚZK
